Souhvězdí Jižní ryby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Piscis Austrinus)
Souhvězdí Jižní ryby
Souhvězdí Jižní ryby
Souhvězdí Jižní ryby
Latinský názevPiscis Austrinus
Latinský genitivPiscis Austrini
Latinská zkratkaPsA
Rektascenze21 h 25 m až 23 H 10 m
Deklinace−25° až −37°
Rozloha245 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce+55° až −90°
Nejlepší pozorovatelnost v ČRŘíjen
Počet hvězd jasnějších než 3m1
Nejjasnější hvězdaFomalhaut (α PsA) (1,16m)
Sousední souhvězdíKozoroh
Mikroskop
Jeřáb
Sochař
Vodnář

Jižní ryba je jedno z 88 souhvězdí moderní astronomie, leží na jižní obloze. Též je jedním ze 48 souhvězdí zavedených Ptolemaiem. Jižní ryba tvoří spolu s Rybami, Velrybou, Kozorožcem, Eridanem a Delfínem skupinu "vodních souhvězdí" seskupených okolo Vodnáře. Nachází se přesně pod ním.

Mytologie[editovat | editovat zdroj]

Název souhvězdí má původ ve starověké egyptské báji. Podle této báje to byla malá ryba, která zachránila egyptskou bohyni Isis před utopením. Za tuto službu se dostala na oblohu jako souhvězdí. Pro Babylóňany byla tato skupina hvězd božstvo Oannes.

Hvězdy[editovat | editovat zdroj]

Hvězda Jméno Hvězdná velikost
α PsA Fomalhaut 1,16m
β PsA β PsA 4,29m
γ PsA γ PsA 4,46m
δ PsA Aboras 4,20m

Fomalhaut je osmnáctá nejjasnější hvězda oblohy a devátá nejjasnější hvězda jižní oblohy. Najdeme ji po prodloužení spojnic hvězd Scheat a Markab (alfa a beta Pegasi).

Beta Piscis Austrini má jméno Fum al Samakah, což znamená „ústa ryby“. Je to optická dvojhvězda rozlišitelná dobrým polním dalekohledem. Hlavní složka má jasnost 4,4 mag a její průvodce v odstupu 30,3″ má 7,5 mag. Dá se poměrně snadno rozlišit. Dvojhvězdami jsou i gama, delta a epsilon. Gama se rozlišuje hůře než beta, protože vzájemný odstup složek je jen 4,3″ a jejich jasnost je 4,5 a 8,1 magnitud. Na jejich rozlišení potřebujeme dalekohled s minimálně 10cm průměrem objektivu. Delta Piscium Austrini má složky s jasnostmi 4,2 a 9,2 magnitud ve vzájemném odstupu 5,0″. V dvojhvězdě Epsilon Piscis Austrini mají společníci jasnost 5,5 a 6,5 mag, přičemž jejich odstup je 1,6″. Na jejich rozlišení je třeba dalekohled s průměrem objektivu větším než 10 cm.

Lacaille 9352 je červený trpaslík sedmé magnitudy, který však patří mezi naše nejbližší hvězdy (vzdálenost od Slunce 11,47 ly) a zároveň mezi hvězdy s největším vlastním pohybem.

Objekty[editovat | editovat zdroj]

Souhvězdí obsahuje několik galaxií, ale všechny jsou velmi slabé. Zdánlivá jasnost těch nejjasnějších se pohybuje okolo 12. hvězdné velikosti. Nachází se tu též radiant slabého meteorického roje Piscid. Ty mají maximum okolo 30. července a objevují se večer od jihovýchodního obzoru.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Jižní ryba je obklopená pouze nevýraznými souhvězdími. Ji samotnou však není těžké najít díky jasné hvězdě Fomalhaut, které je možno najít na prodloužené spojnici zmiňovaných hvězd Pegasova čtverce, přímo pod hlavou Pegasa. Celé souhvězdí však vychází poměrně nízko nad obzor a není pozorovatelné v severních částech Evropy.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]