Přeskočit na obsah

Pavel Peter Gojdič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blahoslavený
Pavel Peter Gojdič
O.S.B.M.
VI. eparcha přešovský
Obraz
Obraz
Církevřeckokatolická
Diecézeprešovská
Jmenování17. července 1940
Uveden do úřadu8. srpna 1940
Emeritura17. července 1960
PředchůdceŠtefan Novák
NástupceJán Hirka
Heslo„Bůh je láska, milujme ho!“
ZnakZnak
Zasvěcený život
Institutbaziliáni
Svěcení
Kněžské svěcení27. srpna 1911
světitel Ján Vályi
Biskupské svěcení25. března 1927
světitel Dionýz Njaradi
1. spolusvětitel Constantine Bohacevskyj
2. spolusvětitel Josaphat Kocylovskyj
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
ZeměSlovensko
Datum narození17. července 1888
Místo narozeníRuské Pekľany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí17. července 1960 (ve věku 72 let)
Místo úmrtíLeopoldov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtírakovina
Místo pohřbeníkatedrála sv. Jana Křtitele v Prešově
Národnostrusínská
RodičeŠtefan Gojdič a Anne Gerbery
Povoláníspisovatel, katolický kněz a katolický biskup
Řády a oceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm II. třída, in memoriam (1991)
Svatořečení
Začátek procesu17. prosince 1994
Beatifikace4. listopadu 2001
Svatopetrské náměstí, Vatikán
beatifikoval Jan Pavel II.
Svátek17. července
Uctíván církvemiřeckokatolická církev,
římskokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem
Titul svatéhobiskup a mučedník
Atributybiskupská roucha
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahoslavený Pavel Peter Gojdič (17. července 1888, Ruské Pekľany, Rakousko-Uhersko – 17. července 1960, věznice Leopoldov) byl řeckokatolický řeholník, biskup a mučedník, 6. eparcha prešovský. V roce 2001 jej papež sv. Jan Pavel II. prohlásil za blahoslaveného, v roce 2008 mu komise při Jad vašem přiznala titul Spravedlivý mezi národy.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině řeckokatolického kněze. Studoval teologii v Prešově a Budapešti a roku 1911 byl vysvěcený za kněze.

Kněz

[editovat | editovat zdroj]

Působil v Cigeľce, kde sloužil svou primici, a v Prešově. Vstoupil do kláštera baziliánů na Černečej Hore u Mukačeva, kde přijal řeholní jméno Pavel.

Dne 14. září v roce 1926 byl jmenován apoštolským administrátorem prešovské eparchie a v březnu roku 1927 byl v Římě vysvěcený na biskupa. V roce 1940 byl přes odpor vlády Slovenského státu jmenován eparchou (biskupem) prešovským.

Eparcha v časech Slovenského státu

[editovat | editovat zdroj]

Byl značně kritický k Tisovu režimu a ostře se stavěl proti jeho protižidovskému tažení, což bylo jednou z hlavních příčin otevřeného nepřátelství mezi řeckokatolickou církví a slovenskou vládou.[zdroj?]

V dopise, který odeslal pověřenci Burziovi v květnu 1942, vyzývá Svatý stolec, aby přiměl Tisa buďto k zastavení ukrutností páchaných na Židech, nebo (pokud by to nebylo možné) jej buďto přiměl odstoupit z čela Slovenského státu, nebo zbavil kněžství. Z dopisu je zřejmé, že tehdy ještě nevěděl, že jsou deportovaní Židé vyvražďováni.[1]

Gojdič později opakovaně veřejně protestoval proti ukrutnostem páchaných na Židech a vydávání Židů do rukou Třetí říše a tajně instruoval kněze a kláštery, aby Židům pomáhali a ukrývali je. Gojdič zachránil přinejmenším sedmadvacet Židů tím že je pokřtil nebo jim zajistil ukrývání v řeckokatolickém klášteře.[2]

Eparcha v čase komunismu

[editovat | editovat zdroj]

Po únoru 1948 se postavil na odpor rozhodnutí KSČ spojit řeckokatolickou církev s pravoslavnou, v roce 1949 byl Gojdičovu ordinariátu přidělen vládní zmocněnec a on sám byl fakticky v domácím vězení.[3]

  • V roce 1950 zahájila československá vláda a její bezpečnostní složky akci P, během níž pozatýkaly řadu řeckokatolických duchovních včetně Pavola Gojdiče. Vyvrcholení akce přišlo 28. dubna 1950, kdy proběhl „Prešovský lžisobor“, biskup Gojdič byl zatčen a odvezen do internace a řeckokatolická církev byla násilím sloučena s pravoslavnou církví.[4]

V lednu roku 1951 byl spolu s dalšími duchovními (Ján Vojtaššák, Michal Buzalka) odsouzen ve vykonstruovaném procesu k doživotnímu vězení, ztrátě všech občanských práv a zaplacení pokuty ve výši 200 000 Kčs za údajnou velezradu a špionáž (rozsudek byl v plném rozsahu zrušen až v roce 1990).

Během následného krutého věznění mu bylo přislíbeno propuštění, pokud uzná spojení s pravoslavnou církví a (údajně) mu byl nabízen i post patriarchy. Odmítl. Zemřel na následky mučení a krutého věznění v den svých 72. narozenin ve věznici Leopoldov.

Po smrti

[editovat | editovat zdroj]

Pohřben byl na vězeňském hřbitově, odkud byly jeho ostatky v roce 1968 převezeny do Prešova. Od roku 1990 jsou uloženy v sarkofágu v kapli prešovské katedrály. Papež sv. Jan Pavel II. jej prohlásil 4. listopadu 2001 za blahoslaveného. V roce 2008 mu komise při Jad vašem posmrtně udělila titul Spravedlivý mezi národy.[5] Slavnostní vyhlášení tohoto aktu připadlo na 27. ledna 2008.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Fotografie
Malba
Freska v Trebišově
Hrob bl. Pavla Petra Gojdiče v Prešově

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Lukáš Obšitník: List biskupa Gojdiča Vatikánu in Postoy.sk, 16. března 2010
  2. ↑ HES, Milan. Dny strachu - Osudy ukrývaných Židů na Slovensku v časech vlády Jozefa Tisa. Praha: Epocha, edice Magnetka, 2013. ISBN 978-80-7425-193-1. S. 136. 
  3. ↑ Václav Vaško: Likvidace řeckokatolické církve; Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007; ISBN 978-80-7195-165-0 (str. 23)
  4. ↑ Václav Vaško: Likvidace řeckokatolické církve; Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007; ISBN 978-80-7195-165-0 (str. 28–32)
  5. ↑ (anglicky) Pavel Peter Gojdič Archivováno 30. 7. 2018 na Wayback Machine. - Jad vašem

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
6. eparcha prešovský
Předchůdce:
Štefan Novák 		1940–1960
Pavel Peter Gojdič 		Nástupce:
Ján Hirka
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pavel_Peter_Gojdič&oldid=24358961“