Ján Hirka
Jeho Excelence Ján Hirka | |
---|---|
Eparcha přešovský | |
Církev | Řeckokatolická církev |
Jmenování | 21. prosince 1989 |
Heslo | „Pokoj a milosrdenstvo pod ochranou Márie“ |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 31. července 1949 |
Biskupské svěcení | 17. února 1990 světitel Jozef Tomko 1. spolusvětitel Michael Rusnak, C.SS.R. 2. spolusvětitel Slavomir Miklovš |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Země | Slovensko |
Datum narození | 16. listopadu 1923 |
Místo narození | Abranovce, Slovensko |
Datum úmrtí | 10. dubna 2014 (ve věku 90 let) |
Místo úmrtí | Prešov, Slovensko |
Národnost | Slovenská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ján Hirka (16. listopadu 1923, Abranovce – 10. dubna 2014, Prešov) byl slovenský řeckokatolický duchovní, dlouholetý správce prešovské eparchie a po Sametové revoluci i její biskup.
Život
[editovat | editovat zdroj]Do školy chodil v Abranovcích od roku 1930, v letech 1936–1944 studoval na církevním gymnáziu v Prešově. V roce 1944 nastoupil do Řeckokatolického kněžského semináře v Prešově. Po čtyřech letech byl blahoslaveným biskupem Pavlem Petrem Gojdičem OSBM poslán na studia na Bohosloveckou fakultu UK v Praze. Dne 31. července 1949 jej světící biskup ThDr. Vasiľ Hopko v kapli prešovského kněžského semináře vysvětil na kněze. V letech 1949–1950 byl pomocným duchovním v Ľutině. Krajský církevní tajemník mu výpomoc v Ľutine zakázal, a proto od února 1950 dostal nový dekret kaplana do Prešova při práci koncipisty na biskupském úřadě. Po likvidaci Řeckokatolické církve se od 28. 4. 1950 ukrýval a tajně pokračoval v pastorační činnosti. Současně však pracoval jako pomocný dělník na místech, kde nepotřeboval pracovní povolení. Státní bezpečnost ho však sledovala, 22. října 1952 byl zatčen, ve vyšetřovací vazbě strávil 6 měsíců. Lidový soud ho 28. dubna 1953 odsoudil na tři roky vězení. Po amnestii 4. července 1953 pracoval jako dělník v Brezně. V roce 1955 je opět zatčen, Nejvyšším soudem v Praze je odsouzený na dva a půl roku vězení a nucené práce v uhelných dolech ve Rtyni v Podkrkonoší. V roce 1958 po propuštění se vrací k práci dělníka v Brezně.
Po obnovení oficiální činnosti Řeckokatolické církve v roce 1968 ho Svatý otec Pavel VI. jmenoval ordinářem – apoštolským administrátorem prešovského biskupství s právy diecézního biskupa. Státní souhlas dostal ale až o rok později, v roce 1969. V roce 1978 byl jmenován za prešovského preláta. Dne 21. prosince 1989 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován sídelním biskupem a dne 17. února 1990 mu kardinál Jozef Tomko udělil biskupské svěcení.
V roce 1992 byla zřízena, i díky jeho úsilí z pozice biskupa, Řeckokatolická bohoslovecká fakulta UPJŠ a Řeckokatolický kněžský seminář.
Biskup Hirka přešel do emeritní služby 11. prosince 2002.
Za celoživotní dílo a činnost ve prospěch církve obdržel mimo jiné vysoké státní vyznamenání, Řád Andreje Hlinky I. třídy, čestný doktorát Prešovské univerzity, Pribinův řád II. stupně.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ján Hirka na Wikimedia Commons
- Oficiální stránka katolické církve na Slovensku
Eparcha prešovský | ||
---|---|---|
Předchůdce: bl. Pavel Peter Gojdič |
1969(ordinář) a 1989 (eparcha)–2002 Ján Hirka |
Nástupce: Ján Babjak |