Ordinář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ordinář osobní prelatury Opus Dei prelát Fernando Ocáriz Braña
Mons. Lopez, ordinář Osobního ordinariátu stolce svatého Petra během úkonu asperges

Ordinář je v Katolické církvi nositel církevního úřadu na úrovni biskupa. Také se může jednat o označení pro určitého lékaře.

Církev[editovat | editovat zdroj]

Rozlišujeme místního ordináře, který je představeným určitého území (typicky správce diecéze nebo územní jednotce jí na roveň postavené, ať již jde o biskupa, územního opata, územního preláta nebo o mimořádného správce), a prostého ordináře (typicky např. vojenský ordinář či řádový ordinář, např. provinciál, generální představený, nebo osobní prelát), který má pravomoci nad svými podřízenými bez ohledu na místo jejich pobytu. V pravoslavných církvích je ekvivalentem pojem hierarcha.

Ordinářem ve své provincii byl podle Liber sextus (VI 1.15.2) i papežský legát a latere.

Úřad ordináře se nazývá ordinariát.

Medicína[editovat | editovat zdroj]

Jako ordinář nebo ordinarius se také označoval lékař, který přímo ošetřuje pacienta (ordinuje mu léky), na rozdíl od lékařů, které si bere na poradu.[1]

Nyní se jako ordinář označuje lékař, který na rozdíl od primáře nemá přidělena lůžka pacientů. [2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ordinarius. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1902. Dostupné online. Svazek 18. S. 612.
  2. iDNES.cz/Zprávy (2018-08-12): Onkolog Koutecký: Medicína se dehumanizovala, já měl na pacienty čas

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]