Ordinář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ordinář je v západní církvi nositel církevního úřadu na úrovni biskupa (ve východní církvi je ekvivalentem pojem hierarcha). Rozlišujeme místního ordináře, který má pravomoci k určitému území (typicky správce diecéze, ať již jde o biskupa nebo o mimořádného správce), a prostého ordináře (typicky např. vojenský ordinář či řádový ordinář, např. provinciál, generální představený), který má pravomoci nad svými podřízenými bez ohledu na místo jejich pobytu.

Ordinářem ve své provincii byl podle Liber sextus (VI 1.15.2) i papežský legát de latere.

Úřad ordináře se nazývá ordinariát.

Medicína[editovat | editovat zdroj]

Jako ordinář nebo ordinarius se také označoval lékař, který přímo ošetřuje pacienta (ordinuje mu léky), na rozdíl od lékařů, které si bere na poradu.[1]

Nyní se jako ordinář označuje lékař, který na rozdíl od primáře nemá přidělena lůžka pacientů. [2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ordinarius. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1902. Dostupné online. Svazek 18. S. 612.
  2. iDNES.cz/Zprávy (2018-08-12): Onkolog Koutecký: Medicína se dehumanizovala, já měl na pacienty čas

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]