Přeskočit na obsah

Pavel III. Antonín Esterházy z Galanty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pavel III. Antonín Esterházy z Galanty
8. kníže Esterházy
a majorátní pán Esterházyů
Ve funkci:
1833 – 21. května 1866
PředchůdceMikuláš II. Esterházy z Galanty
NástupceMikuláš III. Antonín Esterházy z Galanty
Rakouský velvyslanec v Sasku
Ve funkci:
1810 – 1813
PředchůdceŠtěpán Zichy
NástupceLudwig Philipp von Bombelles
Rakouský velvyslanec ve Velké Británii
Ve funkci:
1815 – 1842
PředchůdceMaxmilian von Merveldt
NástupceMořic II. z Ditrichštejna

Narození11. března 1786
Vídeň
Úmrtí21. května 1866 (ve věku 80 let)
Řezno
ChoťMarie Terezie z Thurn-Taxisu (od 1812)
RodičeMikuláš II. Esterházy z Galanty a Marie Josefa z Lichtenštejna
DětiMikuláš III. Antonín Esterházy z Galanty
Marie Terezie Esterházyová z Galanty
Terezie Rosa Esterházyová z Galanty
Příbuznívnuk: Pavel IV. Esterházy z Galanty (1843–1898)
vnuk: Alois Jiří Esterházy z Galanty (1844–1912)
děd: Antonín I. Esterházy z Galanty (1738–1794)
děd: František Josef I. z Lichtenštejna (1726–1781)
Profesediplomat, hudební skladatel a politik
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna (1830)
rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského
CommonsPaul III. Anton Esterházy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel III. Antonín kníže Esterházy z Galanty (maďarsky Herceg galántai Esterházy Pál III Antal, německy Paul III. Anton, Fürst Esterházy de Galantha, 10. května 1786 Vídeň21. května 1866 Řezno) byl uherský šlechtic, politik a diplomat, působící ve službách rakouských Habsburků.

Kníže Pavel III. Antonín Esterházy na dobové litografii

Pavel III. Antonín se narodil ve Vídni 10. května 1786 jako syn knížete Mikuláše II. Esterházyho a jeho manželky, lichtenštejnské princezny Marie Josefy Ermenegildy, byl tedy vnukem panujícího knížete Františka Josefa I. z Lichtenštejna.

Svou kariéru zahájil u rakouského dvora. Jako císařský pokladník dokázal utkat zásadní pouta s nejvýznamnějšími osobnostmi své doby. Mezi nimi navázal výborné vztahy s knížetem Klemensem Václavem z Metternichu a s ministerským předsedou knížetem Felixem ze Schwarzenbergu. Coby císařský velvyslanec v Nizozemsku a poté ve Velké Británii získal značné zkušenosti v oblasti mezinárodní diplomacie.

V roce 1833, po smrti svého otce Mikuláše II., jej vystřídal v čele rodiny Esterházyů.

Svým maďarským krajanů přislíbil, že se stane císařským vyslancem v Uhrách a podpoří získání nezávislosti na Vídni, avšak až do roku 1842 zůstával ve funkci velvyslance v Londýně.

Po návratu do Vídně se skutečně stal ministrem pro uherské záležitosti a byl propagátorem národní věci, nicméně protihabsburské klima v zemi bylo stále silnější a nekontrolovatelné i pro Esterházyho. Když nepokoje v roce 1848 propukly také v Uhrách, stál kníže před velkým dilematem, zda pomoci Maďarům, nebo setrvat na straně císaře.

Rozhodl se zůstat loajální a nadnárodní myšlence, a jako mnozí jeho předchůdci zachovat věrnost panovníkovi. Následně byl uvolněn z funkce uherského ministra a v dalších letech byl nucen žít mimo Maďarsko.

Ani rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 nepřineslo kýžený efekt a Pavel III. Antonín zůstal i nadále ve Vídni.

Krátce před jeho smrtí se finanční situace rodiny stala velmi vážnou, protože on sám nebyl schopen splácet dluhy, které zanechali jeho předchůdci. Do situace se vložil císař František Josef a v roce 1865 převzal všechny majetky Esterházyů až do roku 1898, kdy se rodině podařilo splatit dluh u státu.

Kníže Pavel III. Antonín Esterházy z Galanty zemřel 21. května 1866 v bavorském Řezně. Byl pohřben v rodinné hrobce ve františkánském klášteře v Eisenstadtu.

Po jeho smrti jej vystřídal syn Mikuláš III. Antonín.

Manželství a děti

[editovat | editovat zdroj]

V červnu 1912 se v Řezně oženil s princeznou Marií Terezií z Thurn-Taxisu (1794–1874). Z manželství vzešly tři děti:[1]

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Josef I. Esterházy z Galanty
 
 
Mikuláš I. Josef Esterházy z Galanty
 
 
 
 
 
 
Maria Octavia, Freiin von Gilleis zu Theras und Sonnenberg
 
 
Antonín I. Esterházy z Galanty
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Bonaventura Ungnad z Weissenwolffu
 
 
Marie Alžběta Ungnadová z Weissenwolffu
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie ze Starhembergu
 
 
Mikuláš II. Esterházy z Galanty
 
 
 
 
 
 
Ladislav Erdődy z Monyorókeréku
 
 
Mikuláš Erdödy z Monyorókeréku a Monoszlö
 
 
 
 
 
 
Anna Marie z Illésházy
 
 
Marie Terezie Erdődyová
 
 
 
 
 
 
Ludvík I. Arnošt Batthyány
 
 
Marie Antonie Batthyányová
 
 
 
 
 
 
Terezie Kinská z Vchynic a Tetova
 
Pavel III. Antonín Esterházy z Galanty
 
 
 
 
 
Filip Erasmus z Lichtenštejna
 
 
Emanuel Josef z Lichtenštejna
 
 
 
 
 
 
Kristýna Tereza z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu
 
 
František Josef I. z Lichtenštejna
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík z Ditrichštejna
 
 
Marie Anna Antonie z Ditrichštejna
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie Anna z Trauttmansdorffu
 
 
Marie Josefa z Lichtenštejna
 
 
 
 
 
 
František Damián ze Šternberka
 
 
František Filip ze Šternberka
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa z Trauttmansdorffu
 
 
Marie Leopoldina ze Šternberka
 
 
 
 
 
 
Konrád Zikmund ze Starhembergu
 
 
Marie Leopoldina ze Starhembergu
 
 
 
 
 
 
Marie Leopoldina Löwensteinsko-Wertheimsko-Rochefortská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paolo III Antonio Esterházy di Galantha na italské Wikipedii.

  1. Esterházy 2. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2024-02-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Mikuláš II.
Znak z doby nástupu hlava majorátu rodu Esterházyů
18331866
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Mikuláš III. Antonín