V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Josef I. Esterházy z Galanty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef I. Esterházy z Galanty
Herb rodu Esterhazy.svg

3. kníže Esterházy
a majorátní pán Esterházyů
Ve funkci:
24. březen 1721 – 6. červen 1721
Předchůdce Michal I. Esterházy z Galanty
Nástupce Pavel II. Antonín Esterházy z Galanty

Narození 7. května 1688
Eisenstadt
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 6. června 1721 (ve věku 33 let)
Eisenstadt
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Marie Oktavia z Gilleisu
Rodiče Pavel I. Esterházy z Galanty
Eva Thököly
Příbuzní Michal I. Esterházy z Galanty a Miklós Antal Esterházy de Galántha (sourozenci)
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Pavel I. Esterházy z Galanty
1635–1713
matka Eva Thököly
nevlastní matka Uršula Esterházyová z Galanty
manželka Marie Oktavia z Gilleisu
nevlastní bratr Michal I. Esterházy z Galanty
1688–1721
strýc Imre Thököly
1657–1705
děd Mikuláš Esterházy
† 1645
babička Kristina Nyáryová z Bedeghse
Rodokmen Esterházyů

Josef I. kníže Esterházy z Galanty (7. květen 1688 Eisenstadt6. června 1721 tamtéž), německy Joseph I. Esterházy de Galantha byl uherský šlechtic a třetí kníže a majorátní pán rodu Esterházy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Josef pocházel z manželství Pavla I. (1635–1713) s Evou Thökölyovou, sestrou kuruckého vůdce Imreho Thökölyho (1657–1705). Byl páté dítě tohoto svazku a první syn, který přežil dětský věk. V 16 letech začal kariéru v armádě, v jejímž průběhu to dotáhl na plukovníka. V roce 1707 se oženil s Marií Oktaviou z Gilleisu, která z matčiny strany pocházela z rodu Starhembergů a byla ve stejném věku jako on. Maria Oktavia mu dala dva syny: V roce 1711 se narodil Pavel Antonín a v roce 1714 Mikuláš.

Když v březnu 1721 zemřel Josefův předchůdce a nevlastní bratr Michal I., aniž by zanechal syna oprávněného dědit (byl pouze otcem dvou dcer), stal se majorátním pánem a hlavou knížecí větve rodu. V čele rodu zůstal pouhých 74 dní, protože již v červnu zemřel. Jestli to bylo náhlé úmrtí nebo smrt v důsledku dlouhodobé nákazy, není zaznamenáno. Jeho nástupcem v roli majorátního pána a hlavy rodiny se stal teprve desetiletý syn Pavel II. Antonín.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul I. Esterházy de Galantha na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jakob Michael Perschy: Die Fürsten Esterházy – Zwölf kurzgefaßte Lebensbilder. In: Die Fürsten Esterházy. Magnaten, Diplomaten & Mäzene. Katalog der Ausstellung der Republik Österreich, des Landes Burgenland und der Freistadt Eisenstadt, vydal Amt der Burgenländischen Landesregierung, Abteilung XII/2—Landesarchiv und -bibliothek (= Burgenländische Forschungen, Sdbd. XVI), Eisenstadt 1995, S. 47–59, ISBN 3-901517-01-4.