Papírovník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Papírovník

alternativní popis obrázku chybí
Samičí rostlina papírovníku čínského
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: růžotvaré (Rosales)
Čeleď: morušovníkovité (Moraceae)
Rod: papírovník (Broussonetia)
Ortega, 1798
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Papírovník (Broussonetia) je rod rostlin z čeledi morušovníkovité (Moraceae). Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy a drobnými bezkorunnými květy nahloučenými v kulovitých nebo klasovitých květenstvích. Rod zahrnuje 10 druhů a je rozšířen v Asii, Oceánii a na Madagaskaru. Nejvíc druhů roste v Asii. Papírovník čínský je pěstován v teplých oblastech České republiky jako okrasná dřevina.

Kresba B. luzonica

Popis[editovat | editovat zdroj]

Papírovníky jsou jednodomé nebo dvoudomé keře, šplhavé keře nebo stromy s jednoduchými střídavými listy s opadavými palisty. Při poranění roní mléčný latex. Čepel listů je jednoduchá nebo dlanitě laločnatá, na okraji zubatá, se 3 až 5 primárními žilkami a zpeřenou sekundární žilnatinou. Samčí květenství je úžlabní, klasovité nebo hlávkovité, s mnoha květy. Samičí květenství je hustě hlávkovité nebo protažené, podepřené vytrvalými listeny. Kalich (někdy uváděný jako okvětí) je srostlý z 3 nebo 4 lístků. Koruna chybí. Plody jsou srostlé do hustého kulovitého plodenství.[1]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Latinský název připomíná francouzského přírodovědce jménem Pierre Marie Auguste Broussonet (1761–1807), který v 18. století rostlinu přinesl do Evropy.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod papírovník zahrnuje v současném pojetí 10 druhů. Je rozšířen v temperátní a tropické Asii, Oceánii, na Madagaskaru a Komorských ostrovech.[2] Papírovník čínský zdomácněl i v jiných částech světa, např. v Severní Americe, jižní Evropě a Austrálii.[3][4][5]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Papírovník čínský je typická pionýrská dřevina. Semena zřídka vyklíčí pod zapojeným korunním lesním patrem. Pokud se však utvoří světlina, objeví se mladé rostliny a často vytvoří hustý porost. Papírovník roste často také podél silnic, na opuštěných polích a jiných narušených místech.[6] Květy jsou opylovány větrem, rozšiřují ptáci pojídající dužninu plodů.[7] V Jihovýchodní Asii je papírovník jednou ze živných rostlin housenek babočkovitého motýla bělopáska Neptis hylas.[8]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Broussonetia je v současné taxonomii řazen do tribu Dorstenieae na základě studie z roku 2009. Předtím byl řazen do tribu Moreae.[9]

Počet udávaných druhů rodu se v různých zdrojích liší, což souvisí s dosud neustálenou taxonomií a vymezením rodů čeledi Moraceae. Často jsou uváděny pouze 4 druhy.[1] Některé další druhy sem byly postupně přeřazeny zejména z rodů Morus (morušovník), Maclura (maklura) nebo dokonce Ficus (fíkovník).[10][11]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Papírovník čínský (Broussonetia papyrifera) se pěstuje jako okrasná dřevina. V České republice prospívá jen v nejteplejších oblastech a vyžaduje zimní kryt. Vysazuje se jako solitéra. Lýková lákna z vnitřní vrstvy kůry papírovníku slouží v Číně a Indočíně k tradiční výrobě kvalitního, pevného papíru a textilií. Vlákna jsou pevná a před příchodem nylonu se z nich také zhotovovaly provazy. Dužnaté části plodů papírovníku čínského jsou jedlé a mají sladkou chuť. Dřevo slouží k výrobě nábytku, listy a plody jsou užívány v lékařství proti průjmu, chorobám kolenních kloubů, závratím a impotenci.[12][13][1][14] Pěstování rostliny má dlouhou historii v Polynésii, kde se z vláken zhotovovaly oděvy.[6] V botanických zahradách se velmi zřídka pěstuje i jednodomý asijský druh papírovník Kazinockého (B. kazinoki), který je vysazen např. v asijské lesní části Pražské botanické zahrady v Tróji.

Existují i okrasné kultivary papírovníků, např. B. papyrifera 'Golden Shadow' s jasně žlutými listy, 'Laciniata' s dřípenými listy, 'Variegata' a 'Kuanyin' se skvrnitými listy nebo variegátní B. kazinoki 'Color Palette'.[15]

Papírovník čínský je v některých oblastech, např. v Indii, Austrálii, Argentině či v jižních státech USA, invazní rostlinou, podobně jako v některých zemích tropické Afriky (Uganda, Ghana aj.) V Pákistánu je dokonce řazen mezi 6 nejobtížnějších invazních rostlin, neboť zde obsadil rozlehlé oblasti a vytlačuje původní vegetaci. Za jednu z nejhorších invazních rostlin je považován i v argentinských pampách.[6][16]

Přehled druhů a jejich rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Flora of China: Broussonetia [online]. . Dostupné online.  
  2. a b HASSLER, M.. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  3. WUNDERLIN, Richard P.. Flora of North America: Broussonetia papyrifera [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  4. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  5. RANDALL, R.P.. The introduced flora of Australia and its weed status. [s.l.] : CRC for Australian Weed Management, 2007. ISBN 978-1-920932-60-2. (anglicky)  
  6. a b c CSURHES, Steve. Invasive species risk assessment: Paper Mulberry, Broussonetia papyrifera [online]. Queensland Department of Agriculture, Fisheries and Forestry, July 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ORWA, C. et al.. Broussonetia papyrifera [online]. World Agroforestry Centre, 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  8. VANE-WRIGHT, R.I.; DE JONG, R.. The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna. Zoologische Verhandelingen. 2003, čís. 343.  
  9. CLEMENT, Wendy L.; WEIBLEN, George D.. Morphological evolution in the Mulberry family (Moraceae). Systematic Botany. 2009, čís. 34(3). Dostupné online.  
  10. The International Plant Names Index [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  11. The Plant List [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  12. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978. 000128363.  
  13. HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.] : [s.n.], 1919. (anglicky)  
  14. LÓPEZ, Citlalli; SHANLEY, Patricia. Riches of the forest: Food, spices, crafts and resins of Asia. [s.l.] : CIFOR, 2004. ISBN 979-3361-18-2. (anglicky)  
  15. HATCH, Laurence C.. Cultivars of woody plants. Volume I A-G. Raleigh, USA : TCR Press, 2007. ISBN 978-0-9714465-0-2. (anglicky)  
  16. PALLEWATTA, Nirmalie; REASER, Jamie K.; GUTIERREZ, Alexis T.. Invasive alien species in South-Southeast Asia. Cape Town : The Global Invasive Species Programme, 2003. Dostupné online. (anglicky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]