Přeskočit na obsah

Přírodní park Halasovo Kunštátsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní park
Halasovo Kunštátsko
výhled u Kunic
výhled u Kunic
Základní informace
Vyhlášení1980[1]
Nadm. výška320–691 m n. m.
Rozloha68,30 km²[2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresBlansko
Souřadnice
Halasovo Kunštátsko
Halasovo Kunštátsko
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní park Halasovo Kunštátsko se nachází v severozápadní části okresu Blansko a jeho centrem je město Kunštát.

Tento park získal své jméno po básníku Františku Halasovi. Tento významný český básník prožil část svého života právě v Kunštátě. Tento kraj si velice zamiloval a napsal o něm lyrickou báseň „Já se tam vrátím“.[1] Roku 1945 se stal prvním čestným občanem města Kunštátu. Na kunštátském hřbitově jsou také František Halas i jeho žena pohřbeni.

Poloha, rozloha, vznik

[editovat | editovat zdroj]
Značka Halasova Kunštátska

Samotný přírodní park Halasovo Kunštátsko je jednou ze tří částí Mikroregionu Kunštátsko – Lysicko.

Rozloha tohoto parku činí 68,5 km² a vyhlášen byl roku 1980 a novelizován roku 1994.[1] Další dvě části mikroregionu tvoří park Svratecká hornatina o rozloze 100,7 km², vyhlášený v roce 1990, který leží západně od Halasova Kuštátska, a park Lysicko o rozloze 40,2 km², vyhlášený v roce 1994, který leží jižně od Halasova Kunštátska.

Park se rozkládá na katastrálním území nebo na části katastrálního území téměř třiceti obcí, mezi které patří: Drnovice, Hluboké u Kunštátu, Jasinov, Klevetov, Kunice, Kunštát, Letovice, Lhota u Letovic, Louka, Makov, Nýrov, Ořechov, Petrov, Rozseč nad Kunštátem, Rozsíčka, Rudka, Sasina, Sebranice, Sulíkov, Svitávka, Sychotín, Tasovice, Touboř, Újezd u Kunštátu, Voděrady, Vřesice, Zábludov, Zboněk, Zbraslavec.

Krajina Halasova Kunštátska při pohledu ze Lhoty u Letovic

Území je tvořenou členitou vrchovinou, přičemž nejnižší bod se nachází ve výšce 320 m n. m. a nejvyšší vrchol Kulíšek sahá do výše 691 m n. m. Jedná se o východní okraj Českomoravské vrchoviny, konkrétně Kunštátské vrchoviny a Sýkořské hornatiny, východní okraj se svažuje do Boskovické brázdy.[1]

Podloží většiny území tvoří ruly a svory, mezi kterými se nachází pruhy krystalických vápenců.[1] Na okrajích se vyskytují vápnité jíly a čtvrtohorní spraše, do střední části zasahuje pruh křídových pískovců a písků.[1]

Území se nachází na pomezí 3. dubobukového, 4. bukového a 5. jedlobukového vegetačního stupně, od Boskovické brázdy sem zasahují biotopy teplomilných rostlin.[1]

Na území přírodního parku se nachází několik maloplošných chráněných území. Jedná se o přírodní památky Kunštátská obora, Louky pod Kulíškem a Cukl a Rozsečské rašeliniště.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Mezi významné kulturní památky regionu patří například Burianova rozhledna a pod ní vysekaná jeskyně Blanických rytířů u Rudky u Kunštátu, v samotném srdci přírodního parku se nachází renesanční zámek Kunštát.

Turistika a sport

[editovat | editovat zdroj]

Mezi významné turistické atrakce patří v zimě převážně lyžařské areály v Hlubokém u Kunštátu a za hranicemi přírodního parku v nedaleké Olešnici na Moravě. V jarních a zejména v letních měsících je zdejší příroda hojně vyhledávána milovníky turistiky.

Centrem regionu je město Kunštát, odkud do okolí vede několik pěších značených tras i cyklotras.

Další možností, jak využít volný čas, je vodní nádrž Křetínka, kterou v letním období využívají stovky lidí například ke koupání, rybaření, jízdě na loďkách a plachetnicích apod.

Cyklotrasy
Číslo cyklotrasy Trasa cyklotrasy
5085 Kunštát – Kněževes
5141 Černá Hora – Kunštát
5142 Letovice – Hodůvka
5144 Býkovice – Nýrov
5145 Lysice – Petrov
5161 Roubanina – Sulíkov

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
Panoramatický pohled na přírodní park Halasovo Kunštátsko od Touboře, uprostřed je vidět město Kunštát
Panoramatický pohled na přírodní park Halasovo Kunštátsko od Touboře, uprostřed je vidět město Kunštát
  1. a b c d e f g LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality. 
  2. Přírodní parky Jihomoravského kraje [online]. Arcgis.com [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]