Přeskočit na obsah

Oxid cínatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oxid cínatý
bezvodý oxid cínatý
bezvodý oxid cínatý
hydrát oxidu cínatého
hydrát oxidu cínatého
Obecné
Systematický názevOxid cínatý
Anglický názevTin(II) oxide
Německý názevZinn(II)-oxid
Sumární vzorecSnO
VzhledČerný nebo červený prášek
bílý prášek (hydrát)
Identifikace
Registrační číslo CAS21651-19-4
SMILES[Sn-]#[O+]
Číslo RTECSXQ3700000
Vlastnosti
Molární hmotnost134,69 g/mol
Teplota tání1 080 °C
Teplota varu1 427 °C
Teplota rozkladu550 °C (na vzduchu, oxidace na SnO2)
Hustota6,446 g/cm3 (0 °C)
Rozpustnost ve voděnerozpustný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
kyseliny
Měrná magnetická susceptibilita−1,76×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová strukturačtverečná
kosočtverečná
Hrana krystalové mřížkyčtverečná
a= 379,6 pm
c= 481,6 pm
kosočtverečná
a= 500 pm
b= 572 pm
c= 1 112 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−286 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt196 J/g
Entalpie varu ΔHv1 865 J/g
Standardní molární entropie S°56,5 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−257 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,329 1 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyžádné nejsou
S-větyžádné nejsou
NFPA 704
0
Teplota vzplanutínehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid cínatý (SnO) je společně s oxidem cíničitým jedním ze dvou oxidů cínu, cín je v něm přítomen v oxidačním čísle II. Vzniká mimo jiné žíháním cínu: 2 Sn + O2 → 2 SnO (touto reakcí Antoine Lavoisier dokázal platnost zákona o zachování hmotnosti).

  1. a b Tin(II) oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]