Přeskočit na obsah

Otto Fischl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Otto Fischl
Narození17. srpna 1902
Praha
Úmrtí3. prosince 1952 (ve věku 50 let)
Praha
Povolánípolitik
Politická stranaKomunistická strana Československa
DětiHelena Kosková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Fischl (17. srpna 1902 Dobřany3. prosince 1952 Praha) byl právník. Pracoval jako státní zaměstnanec, také náměstek ministra financí. V letech 1949–1951 působil jako první československý velvyslanec ve Německé demokratické republice (NDR).[1] Byl popraven jako oběť Slánského procesu.[2]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodiny židovského obchodníka. Po maturitě na gymnáziu v Plzni absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (JUDr. 1926). Snad v roce 1928 vstoupil do Komunistické strany Československa. Od roku 1930 pracoval jako advokát v kanceláři Mautner, kde se stal společníkem.[3] Jako žid musel v roce 1939 se svojí praxí skončit. Manželka byla katolického vyznání, ale rodina přesto čelila protižidovské perzekuci. Koncem druhé světové války jej předstíraný infarkt a jeho známý lékař uchránili před transportem do Terezína. Většina jeho rodiny však zahynula ve vyhlazovacích táborech.[4][2]

Po ukončení války pracoval ve stranickém aparátu Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) a nakladatelství Svoboda. Mezi lety 1948–1949 zastával funkci náměstka ministra financí Jaromíra Dolanského, kde se zabýval agendou spojenou s vystěhovalectvím. Věnoval se i odchodu židů do Izraele.

Po diplomatickém uznání NDR zastával od 1. prosince 1949 místo prvního československého velvyslance ve východním Berlíně. Podílel se například na přípravách návštěvy prezidenta Klementa Gottwalda v NDR.[5] Dcera Eva navštívila otce v lednu roku 1951 v Berlíně. Tajně přešla do západního Berlína, kde požádala o azyl. Po její emigraci byl v březnu odvolán z funkce. Vrátil se do republiky, ale již v létě téhož roku byl zatčen Státní bezpečností a převezen do vazební věznice v Praze Ruzyni.[3] Záhy byla zatčena na dva měsíce i jeho manželka. Když byl zahájen proces, byla propuštěna z Pražských papíren, kde pracovala jako dělnice. Dcera Helena byla vyloučena z Akademického gymnázia.[1]

Otto Fischl byl souzen v procesu s Rudolfem Slánským a spolu s dalšími deseti obviněnými odsouzen k trestu smrti. Dne 3. prosince 1952 byl v pankrácké věznici popraven. V roce1963 byl rehabilitován.[6]

Dcera Helena byla s matkou záhy vystěhována k Fulneku. Během roku 1956 se rodina vrátila do Prahy. Helena mohla dostudovat a vdala se. V roce 1965 ilegálně emigrovali do Itálie. Azyl získaly ve Švédsku.[1]

  1. a b c Otcovo zapojení do procesu se Slánským byl hrozný šok. www.pametnaroda.cz [online]. 2019-11-27 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 
  2. a b DRDA, Adam. Příběhy 20. století: Fischlova dcera nečekala, že jí stát popraví otce. iDNES.cz [online]. 2013-02-16 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 
  3. a b FISCHL Otto 17.8.1902-3.12.1952 – Biografický slovník českých zemí. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 
  4. Otto Fischl. FDb.cz [online]. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 
  5. FISCHL Otto. mzv.gov.cz [online]. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 
  6. Jindřich Dejmek: Diplomacie Československa -- Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992) ; Nakladatelství Academia, 2013, ISBN 978-80-200-2285-1, str. 324

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1953. 547 s. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]