Ohrazenice (Pardubice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ohrazenice
Kruhový objezd v centru Ohrazenice byl postaven ve stylu megalitů ze Stonehenge[1]
Kruhový objezd v centru Ohrazenice byl postaven ve stylu megalitů ze Stonehenge[1]
Základní informace
Charakter sídla část města
Počet obyvatel 2013 (26. 3. 2011[3])
Domů 336[2] (2009)
Lokalita
PSČ 533 53
Obec Pardubice
Okres Pardubice
Historická země Čechy
Katastrální území Ohrazenice[4] (1,19 km²)
Zeměpisné souřadnice
Ohrazenice
Ohrazenice
Další údaje
Kód části obce 109321
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ohrazenice (podle ČSÚ pomnožné,[5] obecně pomnožné číslo i jednotné číslo rodu ženského[6]) jsou část krajského města Pardubice nacházející se na severozápadě města a správně spadajícího s Doubravicemi, Rosicemi, Semtínem a Trnovou do městského obvodu Pardubice VII. Ze západu je ves oddělena od části Doubravice rychlostní silnicí a železnicí Pardubice - Hradec Králové, z jihu od Trnové silnicí Pardubice - Lázně Bohdaneč a z východu přímo sousedí s obcí Staré Hradiště.

Ohrazenice spadají do městského obvodu Pardubice VII, Rada městského obvodu Pardubice 7 zde zřídila Místní komisi scházející se jednou do měsíce. V Ohrazenicích proběhla v roce 2008 rozsáhlá rekonstrukce hlavní přípojné ulice (ulice Trnovská) směrem do centra společně s přestavbou křižovatky na kruhový objezd. Tato stavba byla vyhlášena jako nejlepší dopravně bezpečnostní stavba roku Pardubického kraje.[7] V roce 2011 zde byla dokončena rekonstrukce parku Ohrádka s dětským hřištěm.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci pochází z roku 1436, kdy císař Zikmund Lucemburský zapsal hrad na Kunětické hoře, městečko Bohdaneč a velkou část vsí (mezi nimiž byla i Ohrazenice) z majetku zničeného Opatovického kláštera Diviši Bořku z Miletínka.[8] Velký rozvoj obce nastal s rozvojem chemického průmyslu. Na přelomu 40. a 50. let 20. století zde pro zaměstnance VCHZ Synthesia byly vystaveny tzv. proudové a finské domky. V roce 1976 byla obec připojena k Pardubicím a po vzniku městských obvodů byla zařazena do obvodu Pardubice VII.

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Přímo v Ohrazenicích se nachází malý obchůdek a v docházkové vzdálenosti se nachází hypermarkety Globus, Albert a Baumax. Dále se přímo v Ohrazenicích nachází praktický, zubní a dětský lékař a lékárna.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do Ohrazenic zajíždějí několikrát za hodinu spoje pardubických městských autobusových linek číslo 13 a 17. Po okraji obce prochází železniční trať 031 Pardubice - Hradec Králové a na zdejší zastávce Pardubice-Semtín staví všechny osobní vlaky v obou směrech.

Vzdělání a sport[editovat | editovat zdroj]

V současnosti se v Ohrazenici nachází mateřská škola pro 100 dětí a devítiletá základní škola ZŠ Ohrazenice se sportovními třídami zaměřenými na fotbal. I díky spolupráci základní školy s fotbalovým klubem FK Pardubice zde vyrostlo fotbalové centrum s hřištěm s umělou trávou a několika dalšími tréninkovými plochami. Pro širokou veřejnost je možnost pravidelného cvičení v tělocvičně základní školy pod hlavičkou Klubu SPV Pardubice.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/monumentalni-stonehenge-maji-uz-take-v-ohrazenicic.html
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-10-31 [cit. 2015-11-08]. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. Údaje o územní a evidenční jednotce Ohrazenice[nedostupný zdroj], Registr sčítacích obvodů a budov, ČSÚ
  6. Národní knihovna ČR. Ptejte se knihovny [online]. 2011-03-22 [cit. 2010-05-13]. Dostupné online. 
  7. Pardubický kraj. Nejzdařilejší stavba silničního hospodářství Pardubického kraje za rok 2008 [online]. 2009-04-07 [cit. 2011-05-13]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. SEDLÁČEK, August. Zbytky register králův Římských a Českých z let 1361-1480. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa, 1914. 375 s. Dostupné online. S. 184. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]