Přeskočit na obsah

Polabiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Polabiny
Bytové domy ze 70. let na sídlišti Polabiny 3
Bytové domy ze 70. let na sídlišti Polabiny 3
Lokalita
Charakterčást obce
Městský obvodPardubice II
ObecPardubice
OkresPardubice
KrajPardubický kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel15 986 (2021)[1]
Katastrální územíPardubice (19,37 km²)
PSČ530 09
533 52
Počet domů386 (2021)[2]
Polabiny
Polabiny
Další údaje
Kód části obce410632
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O přírodní památce pojednává článek Polabiny (přírodní památka).

Polabiny jsou část statutárního města Pardubice v obvodě Pardubice II v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Nachází se na severozápadě Pardubic. Polabiny leží v katastrálním území Pardubice o výměře 19,37 km².[3]

Část obce Polabiny tvoří sídliště Polabiny I, Polabiny II, Polabiny III, Polabiny IV, Polabiny V a obytný soubor Stavařov. U východního okraje části Polabin pak sídlí Univerzita Pardubice a většina jejího zázemí, např. menza, univerzitní knihovna, vysokoškolské koleje, atp. Na severovýchodním okraji Polabin je pak ještě průmyslová zóna známá jako Fáblovka.

Sídliště Polabiny představuje největší a urbanisticky nejvýznamnější poválečné rozšíření města Pardubic. Jeho vznik je spojen s ambiciózní vizí padesátých let 20. století, kdy se město mělo poprvé ve svých dějinách rozvinout na pravém břehu Labe. Investor již roku 1952 formuloval záměr vybudovat „nové socialistické město pro 18 000 obyvatel“. Rozsáhlé, rovinaté území poskytovalo ideální podmínky a projekt měl vedle praktických cílů i silný symbolický rozměr – právě zde se měly naplno uplatnit ideály moderního socialistického urbanismu.

Autorem urbanistického konceptu byl Jan Krásný, jehož návrh rozpracoval Miloš Návesník. Základní kompoziční myšlenkou se stala osová symetrie sídliště, orientovaná k řece Labi a doplněná představou nových mostních propojení se zbytkem města. Významnou roli hrála rovněž zeleň – plánován byl souvislý pás, který měl oddělit obytnou zástavbu od průmyslové oblasti v Semtíně a současně posílit rekreační a ekologickou funkci labského okolí. Na sadových úpravách se podílel Květoslav Vaněk, pokračovatel tradice chrudimského zahradního architekta Josefa Vaňka.

Výstavba prvních domů byla zahájena na počátku 60. let. Právě v Polabinách se poprvé v Pardubicích objevily panelové domy typu HK‑60, jejichž místní úpravu navrhl architekt Josef Jiřinec. Již v roce 1962 se do hotových bytů nastěhovali první obyvatelé a téhož roku získalo sídliště oficiální název Polabiny. Rychlé tempo výstavby a využívání nových technologií však přinesly řadu problémů – objevovaly se vady panelů, praskání konstrukcí, potíže s bytovými jádry i opakované výpadky vytápění.

Každodenní život prvních obyvatel dlouho provázelo provizorium. Chyběla občanská vybavenost, nefungovaly obchody ani služby a lidé trávili mnoho času ve frontách. Problémy se objevovaly i v údržbě veřejných prostranství a zeleně, o kterou se město snažilo zapojovat samotné obyvatele. Přesto si Polabiny uchovaly silnou vazbu na okolní krajinu – louky, slepá ramena Labe a pásy zeleně byly důležitým prostorem pro rekreaci, dětské hry a každodenní kontakt s přírodou.

V dalších letech se sídliště postupně rozrůstalo o nové okrsky (Polabiny II–IV). Koncepční změnu přinesla zejména výstavba Polabin III od roku 1966, kde se z ekonomických důvodů uplatnily desetipatrové deskové domy. Vývoj sídliště výrazně poznamenaly i společenské události, především okupace Československa v srpnu 1968, která zasáhla do každodennosti jeho obyvatel. Postupně se zlepšovala vybavenost, vznikaly školy, obchody i volnočasová zařízení, i když často s výrazným časovým odstupem.

Polabiny se tak vyvíjely jako komplexní obytný celek, v němž se prolínaly ideály plánovaného města, technické a organizační limity své doby i autentické zkušenosti jeho obyvatel. Zůstávají významným dokladem poválečné bytové výstavby a proměn každodenního života v Československu druhé poloviny 20. století.[4]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 20 945 18 226 18 132 17 170 15 986
Počet domů 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 317 327 368 390 386

Urbanistická koncepce sídlišť Polabiny

[editovat | editovat zdroj]

Sídliště Polabiny leží na břehu Labe v místě, které se kvůli značné vlhkosti nedalo dlouho osídlit (mnoho močálů, slepých ramen, tůní).[7] Výstavba v této lokalitě se sice plánovala již před druhou světovou válkou, ale odkládala se do doby, než bylo upraveno (zregulováno) koryto řeky, aby se zamezilo každoročnímu vylévání řeky z koryta.[8] Sídliště Polabiny byla nakonec vyprojektována architekty Janem Krásným a Milošem Návesníkem v letech 1951–1953 v duchu socialistického realismu a stavba začala v roce 1960.[8]

Architekti rozdělili celé území na několik sídlištních okrsků, které měly celkem poskytnout bydlení pro asi 25 000 obyvatel, mj. pro pracovníky v rozvíjejícím se chemickém průmyslu. Začalo se se stavbou okrsku 1 a postupně se otevíraly i práce na dalších částech; každá z částí se stavěla asi 5 let, ale práce na okrscích se překrývaly. Dosud těmito okrsky jsou:[9]

  • Polabiny 1 (ulice Bělehradská, Družstevní, Hradecká, Chemiků, Kosmonautů, Mladých, Ohrazenická, Poděbradská, Rosická a Stavbařů),
  • Polabiny 2 (ulice Bělehradská, Jiřího Potůčka, Jiřího Tomana, Karla Šípka, Kosmonautů, Nová, Okrajová, Prodloužená, Sluneční a Varšavská),
  • Polabiny 3 (ulice Bělehradská, Družby, Gagarinova, kpt. Bartoše, Ležáků, Lidická, Npor. Eliáše, Odborářů, Partyzánů, Valčíkova),
  • Polabiny 4 (ulice Bělehradská, Brožíkova, Grusova, kpt. Bartoše, Křičkova, Mozartova, Sedláčkova a ulice nové zástavby Labský Palouk),
  • Polabiny 5 (ulice Bělehradská, Hradecká, Lonkova a ulice nové zástavby Na Labišti) – byly vystavěny až později, podle návrhu Soběslava Macase v 80. letech 20. století a zahrnují také růžovou budovu základní umělecké školy a ubytovnu (dnes hotel)[8]. V r. 1998 byla doplněna modlitebna církve bratrské.[8]

Okrsky do sebe volně přechází a jsou odděleny nanejvýše hlavními ulicemi. Platí však, že pro Polabiny 1 a 2 jsou typické menší panelové domy, zatímco v okrscích 3 a 4 jsou domy mohutnější.[8] Polabiny 5, které jsou nejmladší, neodpovídají původní urbanistické koncepci (v místě se počítalo mj. s parkem a sportovištěm). V plánu původních stavitelů bylo na křižovatce ulic Bělehradská a Kosmonautů postavit i centrum celého sídliště, polikliniku a sportoviště, kromě polikliniky však k realizaci tohoto záměru nedošlo.[8]

Panelové domy

[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší panelové domy v Polabinách jsou typu T02B a T03B a jeden experimentální kus T07B. V prvním okrsku byla využita soustava HK60, v druhém okrsku HK60 a HK65. Třetí okrsek je sestaven z HK65 a HK69, čtvrtý okrsek pouze z HK69. Pátý okrsek je pouze z T06B-E/88. V předpokládaném centru sídliště dále stojí atypický 22-patrový výškový dům, na jehož střeše měla být původně otevřena vyhlídková restaurace.[8]

Občanská vybavenost

[editovat | editovat zdroj]

Na každém ze sídlištních okrsků (mimo okrsek Polabiny V) byla v době výstavby vystavěna mateřská škola, základní škola i dětské jesle. Základní škola Polabiny IV byla roku 2000 přeměněna na gymnázium. Na sídlišti Polabiny V je sídlo pardubické Základní umělecké školy, která má své pobočky po celém městě. Stejně tak byla na každém okrsku vystavěna obchodní centra, skládající se ve své době většinou z prodejny potravin Pramen, restaurace a dalších menších prodejen.

Příklady některých služeb na sídlištích Polabiny v současnosti:

  • Poliklinika „EUC“ (Pardubice VII, Trnová) – v těsné blízkosti sídlišť Polabiny I a Polabiny II
  • pobočka České pošty, s.p., pošta Pardubice 9 – sídliště Polabiny II
  • služebna Policie České republiky – sídliště Polabiny II
  • lékárny – sídliště Polabiny III a IV
  • knihovna Polabiny - sídliště Polabiny III
  • penzion pro seniory – sídliště Polabiny IV.
  • Kostel Církve bratrské – sídliště Polabiny V
  • Obchod Pramen – sídliště Polabiny I
  • restaurace Rosignano – sídliště Polabiny I
  • restaurace Polabí – sídliště Polabiny II
  • restaurace Pernštejnka – sídliště Polabiny III
  • Hotel Harmony Club (dříve Hotel Synthesia) – sídliště Polabiny V
  • separační sběrný dvůr – sídliště Polabiny V
  • Úřad městského obvodu Pardubice II – sídliště Polabiny 1, adresa: Pardubice II, Polabiny, Chemiků č.p. 129, PSČ 530 09 Pardubice 9.

Dopravní obslužnost MHD

[editovat | editovat zdroj]

Do pardubické části Polabiny je zaveden provoz městské hromadné dopravy (Dopravní podnik města Pardubic).

V části Polabiny se nachází zastávky trolejbusů a autobusů: Polabiny, Lidická; Polabiny, Kpt. Bartoše; Kréta; Polabiny, Okrajová; Polabiny, Bělehradská; Polabiny, Kosmonautů; Polabiny, točna; Polabiny, hotel; Terminál Univerzita; Stavařov; Univerzita; Fáblovka; Fáblovka, točna; a Staré Hradiště, Na Hledíku.

Čísla trolejbusů 2, 3, 4, 7, 11, 13, 30 a 33. Čísla autobusů 6, 14, 16, 17, 18, 23 a noční linka 99.

Na zastávce Terminál Univerzita je také zastávka dálkových autobusů.

Kulturní dění

[editovat | editovat zdroj]

Mimo menší kulturní akce se každoročně, v zářijovém termínu, koná Staročeská polabinská pouť. Dějištěm konání je park Jiřího Srbka na sídlišti Polabiny 4. Park je pojmenován po dlouholetém starostovi Polabin Jiřím Srbkovi, který má v parku symbolický památník.

Za zmínku určitě stojí i pravidelné promenádní koncerty na náměstí v Polabinách 3 a Na Pergole, kde se během letních a podzimních nedělí konají dechovkové, folkové a rockové představení.

Hudební produkci v Polabinách zastupuje i Doli klub v Polabinách 1. Klub se orientuje především na bluesovou a folkovou hudbu.

Na podobný styl muziky je možné nepravidelně zajít i do hospody Kozlovna, kde není výjimkou ani rocková kapela. Restaurace se nachází na Bělehradské ulici.

Dalším zástupcem podniku s nepravidelnými hudebními večery je restaurace Rosignano, v Polabinách 1, s víkendovými vystoupeními rockových kapel.

Možnost kulturního vyžití je i v Arše, modlitebně Církve bratrské, kde se pořádá mnoho zajímavých akcí různého druhu. Na programu jsou například cestopisné přednášky, klub maminek, nebo protahovací cvičení určené seniorům i pro rodiče s dětmi.

Dům dětí a mládeže Alfa Pardubice, jako středisko volnočasových aktivit nabízí kroužky, kurzy či akce pro všechny věkové kategorie.

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-29.
  4. IVANEGA, Jan. Život na sídlišti: Pardubice 1945-2000. 1. vyd. [s.l.]: Východočeské muzeum v Pardubicích, 2025. 201 s. ISBN 978-80-87151-71-6. S. 114–135.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. LEMBERK, Vladimír. Příroda na Pardubicku dříve a nyní. Pardubice: Východočeské muzeum v Pardubicích 99 s. ISBN 9788086046105.
  8. 1 2 3 4 5 6 7 SKŘIVÁNKOVÁ, Lucie; ŠVÁCHA, Rostislav; NOVOTNÁ, Eva, et al. Paneláci. Vydání první. vyd. V Praze: [s.n.] volumes s. Dostupné online. ISBN 9788071011613.[nedostupný zdroj]
  9. Viz mapa sídlišť Polabiny a sídliště Sever, v Pardubicích II: Archivováno 14. 9. 2016 na Wayback Machine.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]