Staré Čívice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Staré Čívice
Staré Čívice zámeček
Staré Čívice zámeček
Základní informace
Charakter sídla část města
Počet obyvatel 1090 (26. 3. 2011[1])
Domů 360
Lokalita
PSČ 530 06
Obec Pardubice
Okres Pardubice
Katastrální území Staré Čívice (5,67 km²)
Zeměpisné souřadnice
Staré Čívice
Staré Čívice
Další údaje
Kód části obce 154172
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staré Čívice (původně jen Čívice) jsou částí městského obvodu Pardubice VI, součástí města Pardubice se obec stala 30. dubna 1976 a k 1. lednu 2008 měly cca 900 obyvatel. Nejstarší zmínka o obci je z 29. dubna 1264, kdy byl držitelem obce olomoucký biskup Bruno. Na konci 19. století se jako její osada uváděly i Nové Čívice. Rozkládají se na západním okraji města Pardubice při silnici na Přelouč, která po celé délce je Přeloučskou ulicí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rozdělením panského dvora roku 1849 na západě Čívic vznikla ves Nové Čívice. Původní ves nazvána Staré Čívice s ní časem splynula a jméno Nové Čívice bylo zapomenuto. Bývalé majitele čívického panství připomínají: Dubánkova ul. rod Dubánků, Chotkova ul. hrabata Chotky, obě na východě Čivic. Kokešova ulice ve středu Čivic připomíná Emanuela Kokeše. Na počest významných rodáků, bratrů Emanuela Vašáka (1818-1891) a Josefa Vašáka (1808-1875) byla pojmenována Vašákova ul. ve středu Čívic. V lese asi 800 m severně od zámečku je dub letní zvaný Antonín obvod do 450 cm, výška 12 m, staří 400 let.[2]

Tvrziště[editovat | editovat zdroj]

Archeologické stopy tvrziště (Staré Čívice)

Na západním okraji vsi jsou terénní zbytky vodní tvrze Dubánků z Čijevic (tvrziště Na valech) s akropolí a mohutnými valy z konce 14. století, zaniklé po roce 1591 v důsledku sloučení statku s pardubickým panstvím. Tvrz zde vznikla nejspíše ve 14. století. K roku 1398 se po Čívicích píše Hereš. Roku 1404 je připomínán Frencl z Popovce, roku 1451 Dubánek z Duban a Čijevic. Vilém Dubánec z Čívic, straník krále Jiřího z Poděbrad, padl při obléhání hradu Konopiště v roku 1468. Vnitřní těleso tvrziště, vyhrazené dnes již zaniklé obytné zástavbě, obklopují mohutné valy jako pozůstatek vnějšího opevnění, k jehož vybudování posloužil materiál vytěžený z okružního příkopu. Tvržiště měří v průměru 25 m, jeho valy dosahují výšky 4–5 m a u paty jsou široké až 12 m. Blízká vodoteč bývala pravděpodobně využita jako vodní zdroj, ze kterého mohl být napájen zaniklý vodní příkop tvrze.[3] Je to doklad poměrně rozlehlého, ve své době důležitého šlechtického sídla. Je evidován v Památkovém katalogu Národního památkového ústavu jako kulturní památka pod katalogovým číslem 1000158441.[4]

Zámeček Staré Čívice (1923)

Zámeček[editovat | editovat zdroj]

Melioraci na dříve zabahněných pozemcích čívického velkostatku provedl před rokem 1916 známý meliorant Emanuel Kokeš, statkář, zemědělský podnikatel, poslanec Českého zemského sněmu (1901-1913) a podporovatel veřejných i soukromých meliorací v Čechách. To umožnilo postavit v roce 1916 na těchto pozemcích zámeček v novogotickém stylu.[5] Je situován na rozhraní rozlehlého anglického parku a lesní obory s daňky. Jedná se o patrovou budovu s členitým přízemím a vysokou věží.[6] Provedenou rekonstrukcí po roce 1989 bylo venkovské sídlo proměněno v rodinný resort SIESTA s hotelem a restaurací, kde se - mimo možnosti ubytování - pořádají nejrůznější rauty, svatby a hostiny. V areálu resortu je letní bistro ve stylu amerických 50. let bistro FIFTIE´S. Zámeček je veřejnosti nepřístupný.[7]

Emanuel Kokeš (1862-1932) roku 1909 zakoupil od hraběte W. Chotka velkostatek Čívice, postavil čívický zámeček a roku 1930 založil v lesích při přeloučské silnici továrnu na zpracování zemědělských produktů. Po Emanuelu Kokešovi se tato lokalita nazývá Kokešov. Na jeho památku je ve středu Starých Čívic Kokešova ulice.[8]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází městská průmyslová zóna, kde je zaměstnáno přes 2200 lidí. V průmyslové zóně se nacházejí výrobní závody:

  • Panasonic Automotive Czech – první velký zahraniční investor v průmyslové zóně, v současné době se připravuje přístavba velké skladové haly.
  • Kyb Manufacturing Czech – výroba tlumičů pro automobily
  • JTEKT, dříve Toyoda – výroba přesných mechanických dílů do převodovek osobních automobilů.
  • Ronal – výroba litých kol pro automobily

Sídlí zde i vývojové centrum a podnikatelský inkubátor – TechnoPark. [9]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Kolář (1868–1958), profesor mostního stavitelství a rektor ČVUT
  • Emanuel Vašák (1818-1891)
  • Josef Vašák (1808-1875)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-10-31 [cit. 2015-11-08]. Dostupné online. 
  2. Staré Čívice [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka [cit. 2019-01-04]. Dostupné online. 
  3. ČÍŽEK, Jiří. Tvrz Staré Čívice [online]. Hrady.cz, 12.6.2009 [cit. 2019-01-04]. Dostupné online. 
  4. Archeologické stopy tvrziště Staré Čívice [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-04]. Dostupné online. 
  5. NOVÝ ZÁMEK V ČIVICKÉ OBOŘE U PARDUBIC. Světozor. 30.8.1923, roč. 1922-1923 (23.), čís. 25, s. 613. Dostupné online. 
  6. KAMLER, M. Staré Čívice (zámek) [online]. M.Kamler - KrásnéČesko.cz [cit. 2019-01-04]. Dostupné online. 
  7. Rodinný resort [online]. Pardubice: MMC Pardubice s.r.o [cit. 2019-01-04]. Dostupné online. 
  8. Kokešova ulice [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka [cit. 2019-01-04]. Dostupné online. 
  9. domovská stránka TechnoParku. www.techpark.cz [online]. [cit. 2011-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-15. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]