Nový Svět (Hradčany)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nový Svět
Ulice Nový Svět
Ulice Nový Svět
Umístění
Město Praha
Městská část Praha 1
Čtvrť Hradčany
Poloha
Začíná na U Brusnice, U Kasáren
50°5′27″ s. š., 14°23′35″ v. d.
Končí na Černínská
50°5′28″ s. š., 14°23′23″ v. d.
Kód ulice 462756
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nový Svět se nachází na pražských Hradčanech v městské části Praha 1. Rozkládá se v okolí stejnojmenné ulice na severozápad od Pražského hradu poblíž někdejších městských hradeb. Jedná se o velice malebné zákoutí s křivolakými uličkami a malými obytnými domečky, nacházející se stranou od hlavního turistického ruchu.

Původ vzniku této části Hradčan není přesně znám, jednalo se patrně o předhradí Pražského hradu, které vzniklo postupným zasypáváním strže a údolí potoka Brusnice na horním konci Jeleního příkopu. Dnes se tu nachází nejenom starobylá čtvrť Nový svět, ale i tenisové kurty, dětské hřiště a malé zahrádky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nový Svět se při svém založení nalézal podél potoka Brusnice mimo území města Hradčany na staré cestě směrem ke Střešovicím. Založil ho v polovině 14. století nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé jako hradčanské předměstí. V roce 1360 bylo na podkladě rozhodnutí císaře Karla IV. přičleněno k Hradčanům a chráněno tehdy nově vznikajícím městským opevněním.

Bydleli zde především ti, kteří sloužili na hradě, ale i výše postavení lidé, kteří chtěli být hradu co nejblíž. Nový Svět dvakrát vyhořel. Jednou v době husitských válek v roce 1420 a po obnově v roce 1541 při velkém požáru, který postihl celou Malou Stranu a Hradčany.

V 16. až 18. století se zástavba rozrostla až do Jeleního příkopu a po požáru se obnovené domky rozšířily i do jeho horní části.

V 19. století byly zdejší domky obývány převážně chudinou a platilo to i pro období první republiky. V malých místnostech se tísnili celé početné rodiny a jejich život provázela nezaměstnanost a hlad.

V současnosti je toto místo obydleno především umělci a vyhledáváno návštěvníky jako nejklidnější část Hradčan.

Popis a významní obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

Nový Svět je tvořen stejnojmennou uličkou, do které ústí Černínská ulice od zahrad Černínského paláce a křivolaká Kapucínská ulice podél Kapucínského kláštera. Nový Svět končí na rohu Kanovnické ulice. Tam stála brána, která jej oddělovala od zbytku Hradčan. Zbořena byla kolem roku 1890. Skoro každý dům v uličkách Nového Světa má ve svém názvu slovo zlatý. Chudí obyvatelé této části Hradčan si tak pravděpodobně chtěli zlepšit svůj osud. Nynější vlastníci domy opravili a názvy ponechali.

V krátké uličce Na Náspu, která vede na bývalé barokní hradby v Keplerově ulici se nachází dům č. 2, kde bydlel Karel Kachyňa. Režisér filmů Král Šumavy, Lásky mezi kapkami deště, Sestřičky, Smrt Krásných srnců a mnohých dalších. V Černínské ulici v domku č.5 s galerií a malým balkónkem bydlí filmař a výtvarník Jan Švankmajer se svou ženou Evou. Sousední přízemní domek č. 7 nese podle svého domovního znamení název U Zlatého bažanta. V protějším domě č. 6 žil a měl svůj první pražský ateliér malíř Jan Zrzavý. Jeho dalším majitelem byl  režisér Ivo Novák, který se proslavil filmy Léto s kovbojem a Fešák Hubert.

Na malém náměstíčku pod hradbami, kde se ulice Černínská napojuje na ulici Nový Svět, stojí roubená chaloupka č. 10 se šindelovou střechou. Je to jediný zachovalý roubený dům v historickém centru Prahy. Její název U Raka pochází od množství raků, kteří žili v v potoce Brusnice. Mimo jiných obyvatel zde žili také spisovatelé a přátelé Arnošt Lustig a Ota Pavel. Dnes domek U Raka nabízí romantické ubytování. Na začátku ulice Nový svět stojí po pravé straně dům č. 27 U Zlatého slunce, který byl domovem malíři a grafikovi Jiřímu Anderlemu. V domě u Zlatého pluhu č. 25 bydlel houslista Jan Ondříček, kterému se v tomto domě narodil syn František, budoucí slavný houslový virtuóz. Tuto událost připomíná i pamětní deska na domě.

Na protější severní straně je klasicistní dům U Zeleného křížku a hned vedle dům U Zlaté hvězdy. Oba pravděpodobně vznikly podle návrhu Ignáce Palliardiho. V přízemí Zlaté Hvězdy je malá kavárnička, odkud je vidět do horního Jeleního příkopu a na protékající potok Brusnice. Na jižní straně ulice je nenápadný dům č. 21 U Bílého lva. Vedlejší dům č. 19 u Zlatého beránka je barokně přestavěn. V šedesátých letech tu míval ateliér Milan Knížák a v sedmdesátých letech se sem přistěhoval malíř Miloš Kurovský. V domě č. 13 U Zlatého stromu a ve vedlejším č. 11 bydlel režisér Jindřich Polák, tvůrce známého filmu Pan Tau. Naproti domu č. 9 U svatého Michala jsou vchody do Jeleního příkopu, jeden vede na dětské hřiště a druhý na letní scénu divadla Ungelt.

Svou velikostí se ostatním domům vymyká barokní vila č. 7 U Zlatého žaludu. V roce 1707 ji postavil proslulý architekt Jan Blažej Santini pro rodinu svého bratra štukatéra Františka Santiniho. Měšťanský barokní palác č. 5 U Zlatého hroznu byl postaven v roce 1694. Stavba je vyzdobena freskami, malovanými stropy a benátskými zrcadly. Žil zde klavírista a hudební skladatel Rudolf Friml. S jeho sestrou Zdenou Frimlovou se oženil Karel Hašler. Dům č. 3 U Zlaté hrušky má bohatou historii, ale jeho dnešní vzhled je barokní až secesní a pochází z 19. století. Nyní se zde nachází luxusní restaurace a naproti za zdí je její letní venkovní část.

Nejznámějším domem na Novém Světě je dům č. 1. U Zlatého noha, kde v roce 1600 býval hostinec. V té době přijel do Prahy slavný dánský hvězdář Tycho Brahe a pobýval zde do doby, než se přestěhoval do domu na Pohořelci. Jeho hrob se nachází v Týnském chrámu.

Na Novém Světě žije nebo žilo mnoho dalších významných umělců jako například sochař Josef Nálepa, sklář Bořek Šípek, grafik Vladimír Suchánek, fotografové Jan Reich a Ota Pajer, malíř Reon Argondian (Jan Zahradník) a další.

Okolní objekty a instituce[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Nový svět, s. 795. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]