Nenásilná komunikace
Nenásilná komunikace (anglicky Non-violent communication) je proces komunikace vyvinutý Marshallem Rosenbergem v šedesátých letech dvacátého století. Nenásilná komunikace zahrnuje pozorování bez hodnocení, poznání pocitů, poznání potřeb, které jsou za pocity ukryté, a nenásilné vyjádření svých potřeb.[1]
Nenásilná komunikace je založena na domněnce, že všichni lidé jsou schopni soucítění a uchylují se k násilí, jen pokud neznají jiné prostředky, jak si vyplnit své potřeby. V procesu nenásilné komunikace člověk identifikuje své potřeby, potřeby druhých a pocity, které jsou s těmito potřebami spojené. Pokud se podaří tyto potřeby vyjádřit, může mezi těmito jedinci zavládnout harmonie.
Obsah
Historie a vývoj[editovat | editovat zdroj]
Trénink nenásilné komunikace vychází z Rosenbergova hledání cesty, jak rozšířit mezi lidi schopnost vytvářet mírová řešení. Nenásilná komunikace vychází z práce, kterou dělal s veřejnoprávními aktivisty na počátku šedesátých let. Během této doby pomáhal Rosenberg při vyjednáváních mezi bouřícími se studenty a zástupci univerzit.[2]
Základní model nenásilné komunikace[editovat | editovat zdroj]
Pozorování bez hodnocení[editovat | editovat zdroj]
Nejdříve pozorovat, zjistit co se děje, co je spouštěčem mé reakce.
Rozeznat své pocity[editovat | editovat zdroj]
Pojmenovat tyto svoje pocity. Verbalizovat svoji emoci „Cítím podrážděnost.“ tím získáváme nad svými emocemi kontrolu.
Určit svoji potřebu[editovat | editovat zdroj]
Pojmenovat co potřebuji v dané situaci „…, protože potřebuji spolupráci ve vytváření pěkného domova, a také potřebuji klid a odpočinek, když se vracím domů unavená.“
Formulace pozitivní prosby[editovat | editovat zdroj]
Vyjádření potřeby nestačí. „Byl bys ochotný tři dny v týdnu umývat nádobí?“[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Recenze na knihu Nenásilná komunikace. inspirujici.blogspot.cz [online]. [cit. 2012-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-06.
- ↑ Rosenbergův životopis, cnvc.org (anglicky)
- ↑ http://nenasilna-komunikace.cz/nvc.html
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ROSENBERG, Marshall. Nenásilná komunikace a moc. Překlad Matiášková, Veronika. Praha: Portál, 2019. 160 s. ISBN 978-80-262-1466-3.
- HAHN, Britta. Ale já chci tohle, mami: nenásilná komunikace pro rodiče. Překlad Prešlová, Kateřina. Praha: Portál, 2018. 200 s. ISBN 978-80-262-1298-0.
- ROSENBERG, Marshall. Nenásilná komunikace. Překlad Garcínová, Norma. Praha: Portál, 2016. 224 s. ISBN 978-80-262-1079-5.
- ROSENBERG, Marshall. Co řeknete, změní váš svět. Překlad Antonínová, Hana. Praha: Portál, 2015. 144 s. ISBN 978-80-262-0912-6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Recenze na český překlad knihy Nenásilná komunikace
- Článek o nenásilné komunikaci
- Recenze knihy Co řeknete, změní váš svět
- (anglicky)Centrum pro Nenásilnou komunikaci nezisková mezinárodní organizace
- (anglicky)NVC Academy internetová akademie Nenásilné komunikace
- (anglicky)NVC World soubor informací o nenásilné komunikaci
- (anglicky)NVC Wiki wiki nenásilné komunikace
