Nenásilná komunikace

Nenásilná komunikace (anglicky Non-violent communication) je proces komunikace vyvinutý Marshallem Rosenbergem v šedesátých letech dvacátého století. Nenásilná komunikace zahrnuje pozorování bez hodnocení, poznání pocitů, poznání potřeb, které jsou za pocity ukryté, a nenásilné vyjádření svých potřeb.

Nenásilná komunikace je založena na domněnce, že všichni lidé jsou schopni soucítění a uchylují se k násilí, jen pokud neznají jiné prostředky, jak si vyplnit své potřeby. V procesu nenásilné komunikace člověk identifikuje své potřeby, potřeby druhých a pocity, které jsou s těmito potřebami spojené. Pokud se podaří tyto potřeby vyjádřit, může mezi těmito jedinci zavládnout harmonie.

Historie a vývoj

Tréning nenásilné komunikace vychází z Rosenbergova hledání cesty, jak rozšířit mezi lidi schopnost vytvářet mírová řešení. Nenásilná komunikace vychází z práce, kterou dělal s veřejnoprávními aktivisty na počátku šedesátých let. Během této doby pomáhal Rosenberg při vyjednáváních mezi bouřícími se studenty a zástupci universit.

Odkazy

Externí odkazy

• Recenze na český překlad knihy Nenásilná komunikace
• (anglicky)Centrum pro Nenásilnou komunikaci nezisková mezinárodní organizace
• (anglicky)NVC Academy internetová akademie Nenásilné komunikace
• (anglicky)NVC World soubor informací o nenásilné komunikaci
• (anglicky)NVC Wiki wiki nenásilné komunikace