Nenásilná komunikace

Nenásilná komunikace (anglicky Non-violent communication) je proces komunikace vyvinutý Marshallem Rosenbergem v šedesátých letech dvacátého století. Nenásilná komunikace zahrnuje pozorování bez hodnocení, poznání pocitů, poznání potřeb, které jsou za pocity ukryté, a nenásilné vyjádření svých potřeb.

Nenásilná komunikace je založena na domněnce, že všichni lidé jsou schopni soucítění a uchylují se k násilí, jen pokud neznají jiné prostředky, jak si vyplnit své potřeby. V procesu nenásilné komunikace člověk identifikuje své potřeby, potřeby druhých a pocity, které jsou s těmito potřebami spojené. Pokud se podaří tyto potřeby vyjádřit, může mezi těmito jedinci zavládnout harmonie.

Historie a vývoj

Tréning nenásilné komunikace vychází z Rosenbergova hledání cesty, jak rozšířit mezi lidi schopnost vytvářet mírová řešení. Nenásilná komunikace vychází z práce, kterou dělal s veřejnoprávními aktivisty na počátku šedesátých let. Během této doby pomáhal Rosenberg při vyjednáváních mezi bouřícími se studenty a zástupci universit.

Základní model nenásilné komunikace

Pozorování bez hodnocení

Nejdříve pozorovat, zjistit co se děje, co je spouštěčem mé reakce.

Rozeznat své pocity

Pojmenovat tyto svoje pocity. Verbalizovat svoji emoci „Cítím podrážděnost.“ tím získáváme nad svými emocemi kontrolu.

Určit svoji potřebu

Pojmenovat co potřebuji v dané situaci „…, protože potřebuji spolupráci ve vytváření pěkného domova, a také potřebuji klid a odpočinek, když se vracím domů unavená.“

Formulace pozitivní prosby

Vyjádření potřeby nestačí. „Byl bys ochotný tři dny v týdnu umývat nádobí?“

Odkazy

Externí odkazy

• Recenze na český překlad knihy Nenásilná komunikace
• Článek o nenásilné komunikaci
• Recenze knihy Co řeknete, změní váš svět
• (anglicky)Centrum pro Nenásilnou komunikaci nezisková mezinárodní organizace
• (anglicky)NVC Academy internetová akademie Nenásilné komunikace
• (anglicky)NVC World soubor informací o nenásilné komunikaci
• (anglicky)NVC Wiki wiki nenásilné komunikace