George Armitage Miller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
George Armitage Miller
Narození 3. února 1920
Charleston
Úmrtí 22. července 2012 (ve věku 92 let)
Plainsboro Township, New Jersey
Povolání psycholog a vysokoškolský pedagog
Alma mater University of Alabama (do 1941)
Harvardova univerzita (19431946)
Harvardova univerzita
Univerzita George Washingtona
Charleston High School
Ocenění Cena Americké psychologické asociace za význačný vědecký přínos psychologii (1963)
William James Fellow Award (1989)
International Prize by Fyssen Foundation (1991)
Národní vyznamenání za vědu (1991)
APA Award for Lifetime Contributions to Psychology (2003)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

George Armitage Miller (3. února 1920, Charleston22. července 2012, Plainsboro, New Jersey) byl americký psycholog, představitel kognitivní psychologie, k jejímž zakladatelům patřil.

Zaobíral se i psycholingvistikou (v jejímž rámci úzce spolupracoval s Noamem Chomským) a teorií algoritmů. Byl 20. nejcitovanějším psychologem 20. století.[1] Jedním z jeho nejslavnějších příspěvků, široce citovaným i v populární literatuře a běžné kultuře, je studie věnovaná krátkodobé paměti. Článek The Magical Number Seven, Plus or Minus Two: Some Limits on Our Capacity for Processing Information vyšel roku 1956 v časopise Psychological Review a patří k nejcitovanějším článkům v dějinách psychologie.[2] Zákonitost tvrdící, že člověk je schopen v krátkodobé paměti uchovat v průměru 7 údajů (+-2), se někdy nazývá Millerův zákon. Roku 1991 získal Národní vyznamenání za vědu. Se svým týmem na Princetonské univerzitě vytvořil lexikální databázi pro anglický jazyk WordNet, která se stala vzorem i pro jiné jazyky.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Language and Communication (1963)
  • Mathematics and Psychology (1965)
  • The genesis of language; a psycholinguistic approach; proceedings of a conference on language development in children (1966)
  • The Genesis of Language: A Psycholinguistic Approach (1968)
  • Communication, Language and Meaning (1973)
  • Linguistic Communication: Perspectives for Research (1974)
  • The Psychology of Communication (1975)
  • Language and Perception (1976)
  • Linguistic theory and psychological reality (1978)
  • Psychology and biology of language and thought: essays in honor of Eric Lenneberg (1978)
  • Sociology of Organizations (1981)
  • Plans and the Structure of Behavior (1986)
  • Spontaneous Apprentices: Children and Language (1987)
  • Language and Speech (1987)
  • Psychology: The Science of Mental Life (1991)
  • The Science of Words (1991)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152
  2. Gorenflo, Daniel; McConnell, James (1991). "The Most Frequently Cited Journal Articles and Authors in Introductory Psychology Textbooks". Teaching of Psychology 18: 8–12.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]