Náměstí Jana Palacha
| |||
|---|---|---|---|
 Pohled na náměstí Jana Palacha z budovy Filosofické fakulty Univerzity Karlovy s Mánesovým mostem na Malou Stranu a Pražský hrad na horizontu | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1 | ||
| Čtvrť | Staré Město | ||
| Poloha | 50°5′20,64″ s. š., 14°24′54,97″ v. d. | ||
| Začíná na | Alšovo nábřeží (Mánesův most) | ||
| Končí na | Křižovnická, 17. listopadu (Široká, Kaprova) | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | Jan Palach | ||
| Starší názvy | 1916–1919: náměstí císařovny Zity 1919–1942: Smetanovo náměstí 1942–1945: Mozartplatz 1945–1952: Smetanovo náměstí 1952–1989: náměstí Krasnoarmějců | ||
| Další údaje | |||
| Délka | 100 m | ||
| Šířka | 90 m | ||
| Počet adres | 10 | ||
| PSČ | 110 00 | ||
| Kód ulice | 480614 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Náměstí Jana Palacha (dříve též náměstí Krasnoarmějců) leží na Starém Městě v Praze 1 na pravém břehu Vltavy.
Jméno náměstí
Původní název náměstí byl Rejdiště, podle jízdárny, která zde stávala (viz ulice Na Rejdišti s budovou Pražské hudební konzervatoře ze zadní strany Rudolfina). V letech 1916 až 1919 neslo jméno náměstí císařovny Zity, v letech 1919 až 1942 Smetanovo náměstí. Během okupace se jmenovalo Mozartplatz a po jejím skončení opět Smetanovo.[1][2]
Od roku 1952 neslo název náměstí Krasnoarmějců. Po sebeupálení Jana Palacha bylo náměstí spontánně přejmenováno na náměstí Jana Palacha, oficiálně tak bylo pojmenováno 20. prosince 1989.[3][2]
Budovy a objekty
- Rudolfinum: Na severní straně náměstí se nachází budova Rudolfina, v němž v době tzv. první republiky zasedal tehdejší parlament. Dnes budova slouží svému původnímu účelu, tj. jako koncertní síň.
- Uměleckoprůmyslové muzeum: v severovýchodním rohu pak najdeme Uměleckoprůmyslové muzeum
- Filosofická fakulta Univerzity Karlovy zabírá východní stranu náměstí
- Na jižní straně náměstí je budova Vysoké školy uměleckoprůmyslové/VŠUP, kde má bustu architekt Jan Kotěra.
- Západní strana náměstí s nájezdem na Mánesův most je otevřená směrem k Vltavě a Klárovu. Tímto směrem se otvírá pěkný rozhled na Pražský hrad, Strahovský klášter, Petřín, Malou Stranu, Strakovu akademii, Kramářovu vilu, Hanavský pavilon a další.
Poblíž jihovýchodního rohu náměstí se nachází výstup ze stanice metra Staroměstská, pod náměstím jsou umístěny podzemní garáže. Střed prostranství má parkovou úpravu se sochou Antonína Dvořáka od Jana Wagnera, která sem byla umístěna v roce 2000. Na budově filosofické fakulty vlevo se nalézá bronzová posmrtná maska Jana Palacha, kterou sejmul sochař Olbram Zoubek těsně po smrti studenta filosofické fakulty na klinice popálenin v Legerově ulici 19. ledna 1969.[1]
Poblíž nábřeží, u začátku Mánesova mostu směrem na sever se nachází socha Josefa Mánesa. Směrem na jih se pak nachází plastiky Dům sebevraha a Dům matky sebevraha od Johna Hejduka, které tam byly umístěny v roce 2016.
Fotogalerie
-
Rudolfinum v době festivalu Pražské jaro -
Filosofická fakulta UK, vlevo na budově místo s posmrtnou maskou Jana Palacha -
Vysoká škola uměleckoprůmyslová na jižním okraji, v popředí snímku je socha Antonína Dvořáka -
Pomník Jana Palacha s posmrtnou maskou na budově Filosofické fakulty
Reference
- ↑ a b Virtuální Praha: Náměstí Jana Palacha
- ↑ a b LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 571–572.
- ↑ Aktuálně.cz: Jan Palach 16. - 25. ledna 1969: Připomeňte si, jak to tehdy vypadalo
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu náměstí Jana Palacha na Wikimedia Commons
