Mořena

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMořena
alternativní popis obrázku chybí
Mořena srdčitolistá (Rubia cordifolia)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďmořenovité (Rubiaceae)
Rodmořena (Rubia)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení větvičky mořeny

Mořena (Rubia) je monofyletický rod tvořený asi 60 druhy vytrvalých rostlin, které jsou rozšířené hlavně v teplejších oblastech mírného pásma Asie, Ameriky, Afriky a okolo Středozemního moře, nejvíce druhů roste v Číně. V české přírodě se ojediněle vyskytuje jediný druh, mořena barvířská, rostlina z jejíhož kořene se ještě v prvé polovině 19. století vyrábělo kvalitní červené barvivo alizarin.[1][2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to vytrvalé rostliny a mohu to být statné nebo plazivé byliny, polokeře, keře i pnoucí se liány, někdy ostnaté či podélně žebrovaté. Jsou porostlé listy jednoduchými, celokrajnými, vstřícnými nebo vyrůstajícími ve čtyř až desetičetných nepravých přeslenech, tvar a velikost listů se často liší v závislosti na prostředí a podmínkách. Mnohé druhy mají kořeny, oddenky nebo i lodyhy obsahující barvící nebo na lidské zdraví příznivě působící látky.

Oboupohlavné, stopkaté nebo přisedlé květy rostou v terminálních neb úžlabních vrcholících či latách. Jsou drobné, nejčastěji pětičetné, červené, purpurové, žluté, zelenavé nebo bělavé, hvězdovité nebo kolovité a obvykle s krátkou korunní trubkou. Kalich je zakrslý a tvoří jen krátký lem. Tyčinek s krátkými nitkami je obvykle pět, spodní kulovitý semeník má dvě pouzdra obsahující po jednom vajíčku a kyjovitá blizna je laločná. Plody jsou dužnaté, nejčastěji kulovité, černé, červené či fialové dvoupeckovičky se dvěma elipsoidními semeny.[1][2][3][4]


Význam[editovat | editovat zdroj]

V minulosti byly některé druhy, např. mořena barvířská, mořena cizí nebo mořena srdčitolistá, hodně šířeny a z jejích kořenů nebo lodyh bylo získáváno jedno z nejkvalitnějších rostlinných barviv. V současnosti je v průmyslu nahrazeno mnohem levnějšími barvivem anilinovým a pouze místně se využívá při barvení tradičních textilií nebo pro výrobu malířských barev.

Oddenky i lodyhy také často obsahují mimo barviv i množství specifických látek, které mohou sloužit i léčení lidských neduhů. Mimo tradičního používání pro odstraňování urologických obtíží se prověřují i další terapeutické účinky rubiaglykosidů a ostatních obsažených látek na lidské zdraví. Zkoumají se hlavně druhy Rubia oncotricha, Rubia schumanniana a Rubia yunnanensis.[1][2][5]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejrozšířenější a nejznámější druhy patří:

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c CHEN, Tao; EHRENDORFER, Friedrich. Flora of China: Rubia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Dendrologie.cz: Mořena [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 12.12.2006 [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. 
  3. NAZIMUDDIN, S.; QAISER, M. Flora of Pakistan: Rubia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. SMITH, Emily. Gateway to African Plants: Rubia [online]. Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 27.04.2009 [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. XU, Kuo; WANG, Penglong; YUAN, Bin et al. Structural and bioactive studies of terpenes and cyclopeptides from the Genus Rubia. Chemistry Central Journal [online]. Springer International Publishing Ltd, 05.2013 [cit. 02.05.2016]. Roč. 81, čís. 7. Dostupné online. ISSN 1752-153X. (anglicky) 
  6. Flora Europaea: Rubia [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]