Mistr vyšebrodského oltáře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Meister von Hohenfurth 002.jpg

Mistr Vyšebrodského oltáře je označení pro českého malíře vrcholné gotiky, kterého zatím neznáme jménem. Tento anonym se poučil na italské gotické malbě Giottova okruhu a pracoval ve 40. až 50. letech 14. století v Praze na dvoře císaře Karla IV. i pro další objednavatele.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Stěžejním dílem Mistra Vyšebrodského oltáře a jeho dílny je devět deskových maleb z hlavního oltáře klášterního kostela cisterciáků ve Vyšším Brodě. Oltář je v majetku vyšebrodského kláštera, který jej poskytl jako zápůjčku Národní galerii v Praze. Ta jej vystavuje v Anežském klášteře.[1]

Oltářní archa byla zhotovena kolem roku 1350. Donátorem obrazů byl Petr I. z Rožmberka, který je ve scéně Narození Páně zachycen klečící v pravém dolním rohu.[2]

Oltářní desky jsou malovány temperou na dřevě s křídovým podkladem; dřevěné desky jsou vzadu spojeny svlaky. Námětem je christologický cyklus, podaný ve třech liniích. Výjevy ve spodní úrovni zachycují radostné události ze života Krista (Zvěstování,[3] Narození, Klanění tří králů), v prostřední linii se nacházejí pašijové výjevy (Kristus na hoře Olivetské, Ukřižování, Oplakávání) a v horní linii jsou to výjevy mystické (Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení, Seslání Ducha svatého).

Mistr vyšebrodského oltáře je autorem výjevu Zvěstování a Narození Páně, dalších pět desek maloval jiný umělec. Desky Nanebevstoupení a Seslání Ducha svatého jsou dílem třetího malíře, který byl ještě ovlivněn tradičním byzantským uměním.[2]

Dále jsou Mistru Vyšebrodského oltáře přisuzovány deskové malby milostných madon: Madona vyšehradská,[4] Madona zbraslavská, Madona strahovská,[5] Madona římská[6] a Madona z Veveří.[7] Podle jeho předlohy či pod jeho vlivem vznikly také některé figurální výšivky, například Antependium z Pirny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://zpravy.idnes.cz/galerie-vydala-cirkvi-vzacne-obrazy-zustanou-v-ni-ale-vystaveny-pxf-/domaci.aspx?c=A140912_073551_domaci_kop
  2. a b František Dvořák, Stručný přehled vývoje uměleckých slohů v českých zemích, Pražská scéna 2010, s. 47
  3. Zvěstování (detail)
  4. Madona vyšehradská
  5. Strahovská madona
  6. Mistr vyšebrodského oltáře: Madona římská
  7. Madona z Veveří

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav PEŠINA: Mistr Vyšebrodského cyklu. Praha 1982, 239 stran.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]