Mistr vyšebrodského oltáře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Meister von Hohenfurth 002.jpg

Mistr vyšebrodského oltáře je označení pro českého malíře vrcholné gotiky, kterého zatím neznáme jménem. Tento anonym se poučil na italské gotické malbě Giottova okruhu a pracoval ve 40. až 50. letech 14. století v Praze na dvoře císaře Karla IV. i pro další objednavatele.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Stěžejním dílem Mistra Vyšebrodského oltáře a jeho dílny je devět deskových maleb z hlavního oltáře klášterního kostela cisterciáků ve Vyšším Brodě. Oltář je v majetku vyšebrodského kláštera, který jej poskytl jako zápůjčku Národní galerii v Praze. Ta jej vystavuje v Anežském klášteře.[1]

Oltářní archa byla zhotovena kolem roku 1350. Donátorem obrazů byl Petr I. z Rožmberka, který je ve scéně Narození Páně zachycen klečící v pravém dolním rohu.[2]

Oltářní desky jsou malovány temperou na dřevě s křídovým podkladem; dřevěné desky jsou vzadu spojeny svlaky. Námětem je christologický cyklus, podaný ve třech liniích. Výjevy ve spodní úrovni zachycují radostné události ze života Krista (Zvěstování, Narození, Klanění tří králů), v prostřední linii se nacházejí pašijové výjevy (Kristus na hoře Olivetské, Ukřižování, Oplakávání) a v horní linii jsou to výjevy mystické (Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení, Seslání Ducha svatého).

Mistr vyšebrodského oltáře je autorem výjevu Zvěstování a Narození Páně, dalších pět desek maloval jiný umělec. Desky Nanebevstoupení a Seslání Ducha svatého jsou dílem třetího malíře, který byl ještě ovlivněn tradičním byzantským uměním.[2]

Dále jsou Mistru Vyšebrodského oltáře přisuzovány deskové malby milostných madon[zdroj?]: Madona vyšehradská,[3] Madona zbraslavská, Madona strahovská, Madona římská a Madona z Veveří. Podle jeho předlohy či pod jeho vlivem vznikly také některé figurální výšivky, například Antependium z Pirny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vzácné obrazy stát vrátil církvi, zůstanou vystaveny v Národní galerii [online]. iDNES.cz [cit. 2016-01-01]. Dostupné online. 
  2. a b František Dvořák, Stručný přehled vývoje uměleckých slohů v českých zemích, Pražská scéna 2010, s. 47
  3. Madona vyšehradská (po roce 1355) - Rodon [online]. www.rodon.cz [cit. 2016-01-01]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav PEŠINA: Mistr Vyšebrodského cyklu. Praha 1982, 239 stran.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]