Miroslav Homola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Miroslav Homola
Narození 25. listopadu 1909
Praha
Úmrtí 24. října 1983 (ve věku 73 let)
Praha
Povolání herec
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Dušan Homola (25. listopadu 1909 Praha[1]24. října 1983 Praha) byl český herec a operetní zpěvák.

Nataša Gollová, Miroslav Homola, Růžena Nasková, 1941, film "Konečně sami"

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny úředníka (sekretáře Osvětového svazu) Jaroslava Homoly (1878-??) a matky Terezie Neumannove, ovdovělé Gutwaldové. Měl bratra a sestru.[1]

V letech 19301934 studoval na dramatickém oddělení pražské konzervatoře [2]. Následně postupně hrál na různých menších pražských i mimopražských scénách (Plzeň, Košice, Kladno), ve 40. letech 20. století působil v pražském Vinohradském divadle (19411950) [3]. Po násilném rozdělení tohoto divadla na počátku padesátých let se stal na 30 let stálým členem hereckého souboru Městských divadel pražských (19501980) [4]. Hostoval i v Činoherním klubu a působil i v Krejčově Divadle Za branou.

Byl poměrně dobrý zpěvák, zejména v dobách svého mládí často hrál a zpíval v operetách, v pokročilejším věku se posléze etabloval mimo jiné také jakožto nadprůměrný komediální herec, jenž velice často účinkoval po estrádách, v různých estrádně laděných kabaretních scénkách či skečích často vystupoval i v rozhlasu a později též v televizi. S populárním hercem Lubomírem Lipským vytvořil komickou dvojici, kde právě Miroslav Homola byl nejčastějším partnerem respektive protihráčem k postavě popleteného občana Hlustvisiháka (autor Bedřich Zelenka), jehož úspěšně ztvárňoval Lubomír Lipský.

Jeho dcera Dana Homolová (* 1951) se stala také herečkou a zpěvačkou.

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b soupis pražských obyvatel: Homola Jaroslav
  2. Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 508
  3. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  4. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8
  5. Historie městských divadel pražských. Městská divadla pražská [online]. Městská divadla pražská [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]