Matyáš Kasperlik
| Mathias Kasperlik von Teschenfeld | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. února 1801 Dolní Bludovice  |
| Úmrtí | 29. listopadu 1865 (ve věku 64 let) Těšín |
| Povolání | právník a historik |
| Funkce | poslanec Slezského zemského sněmu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Matyáš Kasperlik (německy Mathias Kasperlik Ritter von Teschenfeld)[1][2] (24. února 1801, Dolní Bludovice[3] – 29. listopadu 1865, Těšín) byl zemský poslanec, panský úředník, právník. Ačkoliv byl slovanského původu, během studií začal vystupovat jako Němec.[zdroj?]
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v rodině učitele a panského vrchního správce Johanna Kasperlika. Gymnazijní vzdělání zahájil v Těšíně, ale ukončil jej v Příboře. Následně vstoupil jako klerik na piaristikou kolej v Příboře[4], kde byl dva roky a následně přešel na Vídeňskou univerzitu, kde studoval práva.
Po dobu studila ve Vídni zastával místo vychovatele v rodině vrchního dvorního lovčího hraběte Hoyose von Sprinzenstein[pozn. 1], kde byl devět let. Po ukončení studia práv absolvoval zemědělský kurz, který ovlivnil jeho další zaměření.
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
V roce 1829 složil soudcovské zkoušky, stal správcem statku, justičním a politickým vrchním úředníkem na panství Ottenstein v Dolním Rakousku, u hraběte Františka Philippa von Lamberg (1791–1848), kde byl do roku 1838. V roce 1839 se stal justiciárem[pozn. 2] arcivévodské Těšínské komory. Od 1. ledna 1841 pak vrchní správce arcivévodského panství Bestwin v Haliči. V roce 1844 působil jako vrchní arcivévodského dominia Želovice u Znojma. V roce 1849 se stal zastupujícím ředitelem správy statků Těšínské komory, v roce 1856 se stal jejím ředitelem a toto místo zastával až do své smrti.
V roce 1863 byl jmenován čestným občanem města Frýdek. Za své zásluhy[pozn. 3] byl císařským rozhodnutím ze 6. srpna 1864 povýšen do stavu dědičné šlechty. Byl skutečným hospodářským reformátorem: provedl odvodnění pozemků, budoval drenáže, zaváděl pěstování nových plodin, zdokonaloval chov dobytka dovozem holandských plemen, podporoval pěstování lnu, v Těšíně vybudoval továrnu na jeho zpracování a výrobu lněné příze. Z jeho podmětu byly zalesňovány pastvou zničené horské louky v Beskydech.
Mimo zemědělskou oblast, také věnoval pozornost rozvoji železářského průmyslu. Zmodernizoval hutní výrobu v Bašce, Ustroni, Karlově Huti a Třinci, ve Węgierské Górce a v Obszaru a Haliči, v Liptovském Hrádku v Horních Uhrách.
Byl také historik. Po dobu působení v Ottensteinu byl pověřen uspořádáním a vedením archivu hrabat Lambergů. Hlavní pozornost věnoval historii a vlastivědě Slezska.
Politika[editovat | editovat zdroj]
V letech 1861–1865 byl poslancem slezského zemského sněmu za městskou kurii Frýdek–Bohumín–Fryštát.
Autorská tvorba[editovat | editovat zdroj]
- Kniha Hrad Ottenstein a jeho majitelé (první dílo)
- Měčislav, vévoda těšínský (dílo o Měškovi I.)
- K vlastivědě vévodství osvětimského a zatorského
- Historie města Frýdku
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Johann Ernst Hoyos-Sprinzenstein (24. únor 1779, Horn, Dolní Rakousy, † 28. říjen 1849, Horn, Dolní Rakousy)
- ↑ Úřad vrchnostenského justiciára vznikl po právních reformách Josefa II. v 80. letech 18. století.; KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1987. Čtvrté vydání. Heslo justiciár, s. 318
- ↑ Za ekonomický rozvoj dominií v Dolním Rakousku.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Mathias Kasperlik von Teschenfeld - Oficiální stránky Města Český Těšín [online]. [cit. 2019-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum Śląska Cieszyńskiego - Kasperlik von Teschenfeld Mathias. muzeumcieszyn.pl [online]. [cit. 2019-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Dolní Bludovice
- ↑ Historie - Kulturní dům Příbor. kulturnidum.pribor.eu [online]. [cit. 2019-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-28.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada, sešit 8. (20) Supplementum. Ostrava, Ostravská univerzita 2006. 111 s.
- KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1987. Čtvrté vydání. Heslo justiciár, s. 318
