Přeskočit na obsah

Marie Luisa Hesensko-Kasselská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Luisa Hesensko-Kasselská
oranžská kněžna
Portrét
Marie Luisa
Doba vlády17091711
Úplné jménoMarie Luise
Narození7. únor 1688
Kassel
Úmrtí9. dubna 1765
Leeuwarden, Nizozemsko
PředchůdceMarie II. Stuartovna
NástupceAnna Hannoverská
ManželJan Vilém Friso
PotomciAmálie Nasavsko-Dietzská
Vilém
DynastieHesenští
OtecKarel I. Hesensko-Kasselský
MatkaMarie Amálie Kuronská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Luisa Hesensko-Kasselská (7. února 1688, Kassel9. dubna 1765, Leeuwarden) byla lankraběnka Hesensko-Kasselská a oranžská kněžna, jedna z mála žen, které získaly tento titul. Jejím otcem byl lankrabě Karel I. Hesensko-Kasselský a jeho manželka Marie Amálie Kuronská. Vzala si místodržitele Fríska a pozdějšího oranžského knížete Jana Viléma Frisa.

Nezvyklé je hlavně to, že Marie Luisa vládla celkem dvakrát za svůj život: poprvé jako regentka za svého syna Viléma IV. a podruhé, až do své smrti, za svého vnuka Viléma V.

Marie Luisa (vlevo) se svými dětmi

Marie Luisa byla jedním ze sedmnácti dětí, které měl lankrabě Karel Hesensko-Kasselský se svojí příbuznou Marií Amálií Kuronskou. Jejím sourozencem je například i Frederik I. Švédský nebo Vilém VIII. Hesensko-Kasselský. Mariini prarodiče z otcovy strany byli Vilém IV. Hesensko-Kasselský a Hedvika Žofie Braniborská. Z matčiny strany to byli Jacob Kettler, kuronský vévoda, a Luisa Šarlota Braniborská.

Manželství a děti

[editovat | editovat zdroj]

Dne 26. dubna 1709 se Marie Luisa provdala za Jana Viléma Frisa, oranžského knížete.[1] Byl nejstarším žijícím synem Jindřicha Kazimíra II., nasavsko-dietzského knížete a Henrietty Amálie Anhaltsko-Desavské. Jeho titul zdědil roku 1702 Vilém III., oranžský kníže, díky své příbuznosti s Fredrikem Hendrikem a Vilémem I. zvaným Tichým.

Za jejich zasnoubením pravděpodobně stála skutečnost, že Jana Viléma se vícekrát pokusili zabít jeho nepřátelé usilující o titul oranžského knížete. Jeho matka Henrietta Amálie proto rychle začala hledat vhodnou nevěstu pro svého syna, která by byla s královským rodem spřízněna blíže než on. V úvahu připadalo několik dívek, týden po cestě do Hesensko-kasselského knížectví se ale Jan Vilém zasnoubil právě s Marií Luisou. Tehdy bylo Marii dvacet let a obecně se o ní nemluvilo jako o krásné dámě. Měla prý příliš tvrdé rysy a nevzhledně vystupující nos. Přesto se spolu Marie Luisa a Jan Vilém vzali a krátkou dobu spolu byli šťastni, než Jan nešťastnou náhodou utonul roku 1711. V té době spolu již měli dceru Amálii a krátce po jeho smrti se narodil i pohrobek Vilém, později známý jako Vilém IV. Oranžský.

Vzhledem k tomu, že její manžel zemřel zatímco ona byla těhotná, její syn Vilém zdědil titul oranžského knížete již šest týdnů po narození.[2] Jako regentka proto vládla Marie Luisa až do roku 1731 a za její vlády se měla zem velmi dobře, přestože byla v těchto věcech nezkušená. Za své vlády zažila několik přírodních katastrof, jako bylo několik špatných sklizní za sebou nebo tuhé zimy. Rychle si získala i oblibu obyvatelstva. Byla známá svojí inteligencí a laskavostí. Velkým problémem doby byli i parazité z Dálného Východu ničící hráze. Na jejich opravy bylo potřeba mnoho peněz a zvýšení daní v Haagu nebylo možné, proto přijela osobně za americkým generálem,[kdo?] který zrovna přebýval v Nizozemsku.[3] Při odjezdu již měla k dispozici velkou částku peněz a jelo s ní i několik dobrovolníků pro opravy hrází.[3]

Po návštěvě Francie v roce 1736 udržovala korespondenci s náboženským a sociálním reformátorem Mikulášem Ludvíkem. Marie sama byla věřící a poskytovala útočiště pronásledovaným protestantům, kteří prchali před Habsburky. Dokonce, i přes odpor svého syna Viléma, dovolila velké skupince Moravanů usadit se v knížectví.

Pro svého syna dohodla sňatek s Annou Hannoverskou. Ona sama se s ní však setkala pouze několikrát za život, jelikož žila ve svém vlastním domě v ústraní od zbytku rodiny.

Mezi lety 1759 až do své smrti roku 1765 byla regentkou za nedospělého vnuka Viléma V. Ještě před ní tuto funkci vykonávala její snacha, Anna Hannoverská a po Marii pak její vnučka Karolína.

Marie Luisa byla vdovou 54 let. 9. dubna 1765 v Leeuwardenu zemřela.[1] Přežila i svého vlastního syna o čtrnáct let.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Mořic Hesensko-Kasselský
 
 
Vilém V. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Anežka ze Solms-Laubachu
 
 
Vilém VI. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Filip Ludvík II. z Hanau-Münzenbergu
 
 
Amálie Alžběta z Hanau-Münzenbergu
 
 
 
 
 
 
Kateřina Belgica Nasavská
 
 
Karel I. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Jan Zikmund Braniborský
 
 
Jiří Vilém Braniborský
 
 
 
 
 
 
Anna Pruská
 
 
Hedvika Žofie Braniborská
 
 
 
 
 
 
Fridrich IV. Falcký
 
 
Alžběta Šarlota Falcká
 
 
 
 
 
 
Luisa Juliana Oranžská
 
Marie Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
Gotthard Kuronský
 
 
Vilém Kuronský
 
 
 
 
 
 
Anna Meklenburská
 
 
Jakub Kuronský
 
 
 
 
 
 
Albrecht Fridrich Pruský
 
 
Sofie Pruská
 
 
 
 
 
 
Marie Eleonora Klevská
 
 
Marie Amálie Kuronská
 
 
 
 
 
 
Jan Zikmund Braniborský
 
 
Jiří Vilém Braniborský
 
 
 
 
 
 
Anna Pruská
 
 
Luisa Šarlota Braniborská
 
 
 
 
 
 
Fridrich IV. Falcký
 
 
Alžběta Šarlota Falcká
 
 
 
 
 
 
Luisa Juliana Oranžská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Landgravine Marie Louise of Hesse-Kassel na anglické Wikipedii.

  1. a b Marie Luise von Hessen-Kassel [online]. thepeerage.com [cit. 2016-04-09]. Dostupné online. 
  2. Rowen, str. 151
  3. a b Baker-Smith, str. 37

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Oranžská kněžna
Předchůdce:
Marie II. Stuartovna
17091711
Marie Luisa Hesensko-Kasselská
Nástupce:
Anna Hannoverská