Marie Luisa Hesensko-Kasselská

Šablona:Infobox - panovnice Marie Luisa Hesensko-Kasselská (7. února 1688, Kassel — 9. dubna 1765, Leeuwarden) byla lankraběnka Hesensko-Kasselská a princezna oranžská, jedna z mála žen, které získaly tento titul. Jejím otcem byl lankrabě Karel I. Hesensko-Kasselský a jeho manželka Marie Amálie Kuronská. Vzala si místodržitele Fríska a pozdějšího prince oranžského Jana Viléma Frisa.

Nezvyklé je hlavně to, že Marie Luisa vládla celkem dvakrát za svůj život; poprvé jako regentka za svého syna Viléma IV. a podruhé, až do své smrti, za svého vnuka Viléma V.

Rodina

Marie Luisa byla jedním ze sedmnácti dětí, které měl lankrabě Karel Hesensko-Kasselský se svojí příbuznou Marií Amálií Kuronskou. Jejím sourozencem je například i Frederik I. Švédský nebo Vilém VIII. Hesensko-Kasselský. Mariini prarodiči z otcovy strany byli Vilém IV. Hesensko-Kasselský a Hedvika Žofie Braniborská. Z matčiny strany to byli Jacob Kettler, vévoda Kuronský, a Luisa Šarlota Braniborská.

Manželství a děti

Dne 26. dubna 1709 si Marie Luisa vzala Jana Viléma Frisa, prince oranžského.^[1] Byl nejstarším žijícím synem Jindřicha Kazimíra II., Nasavsko-dietzského prince a Henrietty Amálie Anhaltsko-Desavské. Jeho titul zdědil roku 1702 Vilém III., princ oranžský, díky jeho příbuznosti s Fredrikem Hendrikem a Vilémem I. zvaným Tichým.

Za jejich zasnoubení pravděpodobně mohla skutečnost, že Jana Viléma se vícekrát pokusili zabít jeho nepřátelé usilující o titul prince oranžského. Jeho matka Henrietta Amálie proto rychle začala hledat vhodnou nevěstu pro svého syna, která by byla s královským rodem spřízněna blíže než on. K uvážení zde bylo několik dívek, týden po cestě do knížectví Hesensko-Kasselského se ale Jan Vilém zasnoubil právě s Marií Luisou. Tehdy bylo Marii dvacet let a obecně se o ní nemluvilo jako o krásné dámě. Měla prý příliš tvrdé rysy a nevzhledně vystupující nos.

Přesto se spolu Marie Luisa a Jan Vilém vzali a krátkou dobu spolu byli šťastní, než Jan náhodou utonul roku 1711. V té době spolu již měli dceru Amálii a krátce po jeho smrti se narodil i pohrobek Vilém, později známý jako Vilém IV. Oranžský (∞ Princess Royal Anna Hannoverská).

Život

Vzhledem k tomu, její manžel zemřel, zatímco ona byla těhotná, její syn Vilém zdědil titul princ oranžský již šest týdnů po narození.^[2] Jako regentka proto vládla Marie Luisa až do roku 1731 a za její vlády se měla zem velmi dobře, přestože byla v těchto věcech nezkušená. Za své vlády zažila několik přírodních katastrof, jako bylo několik špatných sklizní za sebou nebo tuhé zimy. Rychle si získala i oblibu obyvatelstva. Byla známá svojí inteligencí a laskavostí. Velkým problémem doby byli i parazité z Dálného Východu ničící hráze. Na jejich opravy bylo potřeba mnoho peněz a zvýšení daní v Haagu nebylo možné, proto přijela osobně za americkým generálem, který zrovna přebýval v Nizozemsku.^[3] Při odjezdu již vlastnila velkou částku peněz a jelo s ní i několik dobrovolníků pro opravy hrází.^[3]

Po návštěvě Francie v roce 1736 udržovala korespondenci s náboženským a sociálním reformátorem Mikulášem Ludvíkem. Marie sama byla věřící a poskytovala útočiště pronásledovaným protestantům, kteří prchali před Habsburky. Dokonce, i přes odpor svého syna Viléma, dovolila velké skupince Moravanů usadit se ve knížectví.

Svému synovi domluvila sňatek s Annou Hannoverskou. Ona sama se s ní setkala ale pouze několikrát za život, jelikož žila ve svém vlastním domě v ústraní od zbytku rodiny.

Mezi lety 1759 až do své smrti roku 1765 byla regentkou za mladého vnuka Viléma V. Ještě před ní tuto funkci vykonávala její snacha, Anna Hannoverská a po Marii její vnučka Karolína.

Marie Luisa byla vdovou 54 let a nakonec, 9. dubna 1765, v Leeuwardenu zemřela.^[1] Přežila i svého vlastního syna o čtrnáct let.