Marie Fabković

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Fabkovičová
Marie Fabković (asi okolo r. 1890)
Marie Fabković (asi okolo r. 1890)
Rodné jménoMarie Frechová
Narození8. února 1833
Praha
Úmrtí24. července 1915 (ve věku 82 let) nebo 24. srpna 1915 (ve věku 82 let)
Záhřeb
Povoláníučitelka, pedagožka a spisovatelka
ChoťSkender Fabkovic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Fabković (rozená Frechová, chorvatsky Marija Fabković, 8. února 1833 Praha – 24. července 1915 Záhřeb) byla česká pedagožka, vychovatelka, novinářka, spisovatelka, překladatelka, feministka a aktivistka dlouhodobě žijící a působící v Chorvatsku. Jejím manželem byl chorvatský pedagog, spisovatel a novinář Skender Fabković.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako Marie Frechová roku 1833 v Praze. Zde vystudovala měšťanskou školu, ženský učitelský ústav[1] a také večerní školu vyššího ženského vzdělání. Byla členkou ženské jednoty Sokola pražského pod vedením Kleméni Hanušové. Fyzické cvičení považovala za důležité, a tak později ve své kariéře prosazovala hodnotu tělesné výchovy pro intelektuální, morální a zdravotní rozvoj mladých lidí, čímž se později stala jednou z prvních v Chorvatsku, kteří tyto názory zastavali.

V Praze se seznámila se studentem učitelského ústavu Skenderem Fabkovićem (1826–1905),[2] původem z chorvatského Samoboru, za kterého se se posléze provdala.

V Chorvatsku[editovat | editovat zdroj]

Roku 1854 přestěhovali do Chorvatska. Nejprve působila jako učitelka ve Virovitici a Karlovaci,[1] poté od roku 1868 na dívčí střední škole v Záhřebu a od roku 1886 až do svého odchodu do důchodu v roce 1896 na záhřebské Donjogradské dívčí obecné škole. Praktikovala na svou dobu pokročilé pedagogické metody, pro které vedení škol nemělo přílišné pochopení.

Na I. chorvatském učitelském sjezdu v roce 1871 ostře vystoupila proti vlivu duchovenstva na vzdělání a výchovu dětí. V roce 1873 složila jako první žena v Rakousku-Uhersku zkoušky k výuce francouzštiny, gymnastiky, matematiky a přírodopisu na civilní škole. Rovněž se stala první učitelkou tělesné výchovy pro občanské a učitelské školy v Chorvatsku.[3]

Výrazně se zapojovala do společenského života. V roce 1865 byla dopisovatelkou z chorvatského parlamentu (Sabor) pro pražské Národní listy. Díky tomu může být de facto označena za první chorvatskou novinářku - první profesionální chorvatská novinářka Marija Jurić Zagorka sepsala svůj první vydaný text až v roce 1896. V roce 1871 se stala spoluzakladatelkou a členkou Chorvatského pedagogicko-literárního sboru a jedinou ženou mezi zakladateli. Působila v chorvatském ženském hnutí.[3]

Po odchodu do důchodu v roce 1896 odjela studovat francouzštinu do Francie a Švýcarska a po návratu se začala věnovaz překladatelství. Stejně jako její manžel zastávala pravicové smýšlení a sdílela vize chorvatského politika a spisovatele Ante Starčeviće. Mj. v tisku kritizovala českou veřejnost za přílišné glorifikování kardinála Josipa Juraje Strossmayera a některé české noviny za jejich přílišnou prosrbskou orientaci.[3]

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Marie Fabković zemřela 24. července 1915 v Záhřebu ve věku 82 let.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Své pedagogické práce publikovala v letech 1861 až 1865 v pražských časopisech Škola a život, Osvěta, Štěpnice, Světozor, Dívčí svět, Ženské listy, dále pak v chorvatských periodikách, mj. o českých spisovatelích, či vídeňských novinách.

V roce 1880 přeložila do češtiny román Augusta Šenoa Zlatarevo zlato. Naopak do chorvatštiny přeložila mj. též spisy Karoliny Světlé, jedné z prvních českých beletristických spisovatelek.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1869: Cena nadace Ivana N. hraběte Draškoviće za překlad knihy Jeana Macé Události kousnutí chleba.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marija Fabković na chorvatské Wikipedii.

  1. ↑ a b Fabković, Marija - Hrvatska enciklopedija. enciklopedija.hr [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ Skender Mihalj Fabković. geni_family_tree [online]. 1826-05-07 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c MARIJA FABKOVIĆ SVESTRANA PEDAGOGINJA I PRVA HRVATSKA NOVINARKA – nacionalnemanjine.hr [online]. 2019-10-05 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (chorvatsky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marie_Fabković&oldid=23605815“