Marie Gebauerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Gebauerová
Rodné jménoMarie Aloisie Gebauerová
Narození8. prosince 1869
Pardubice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. ledna 1928 (ve věku 58 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povoláníspisovatelka a překladatelka
Alma materUniverzita Karlova
RodičeJan Gebauer, Julie Wernerová
PříbuzníJosef Schieszl, Vladimír List – švagrové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Marie Gebauerové (matrika N 1861–1880 Pardubice-Bílé Předměstí (SOA Zámrsk))

Marie Gebauerová[1] (8. prosince 1869 Pardubice7. ledna 1928 Praha-Vinohrady[2]) byla česká spisovatelka, překladatelka, učitelka a vydavatelka sebraných spisů B. Němcové.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodila se ve Wernerově domě na náměstí v Pardubicích jako dcera lingvisty Jana Gebauera a Julie roz. Wernerové (1849). Měla sedm sourozenců: JUDr. Bohuslava (1868), Julii (1874–1904), Lidmilu Schieszlovou (1878) manželku Josefa Schieszla, Helenu Listovou (1880–1963) manželku Vladimíra Lista, Jiřinu (1882–1882), PhDr. Jana (1884–1908) a Jiřího (1891–1914).[3]

Studovala učitelský ústav v Praze a jako externistka Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Stala se učitelkou měšťanských škol v Praze, cestovala po Evropě a napsala řadu knih pro děti a mládež, několik učebnic a román Rod Jurija Klemenčiče (1918). V letech 1904–1920 vydala 10 svazků sebraných spisů B. Němcové, včetně tří svazků korespondence, kterou sebrala a uspořádala.[4] V letech 1926 a 1932 vyšly dva svazky jejích Rodinných vzpomínek na J. Gebauera.

Byla členkou Amerického klubu dam.

Zemřela roku 1928 a byla pohřbena v rodinné hrobce na Vinohradském hřbitově, spolu se svými rodiči, bratrem a dalšími příbuznými.

Hrob rodiny Jana Gebauera na Vinohradském hřbitově v Praze

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Božena Němcová – Praha: Melantrich[5]
  • Jurka – Praha: Jan Laichter, 1901[6]
  • Povídky: řada první – [Božena Němcová] napsala úvod. Praha: J. Laichter, 1904[7]
  • Obrázky: několik povídek o dětech i pro děti – Praha: Lidové družstvo tiskařské a vydavatelské, 1905[8]
  • Babička – [Božena Němcová] napsala úvod. Praha: J. Laichter, 1905[9]
  • Básně; obrázky národopisné; dopisy z měst: články; hádanky, řikadla, hry; pohádky jinoslovanské – [Božena Němcová]; opatřila úvodem. Praha: J. Laichter, 1910[10]
  • Péťa pes – obrázky kreslila Máňa Fischerová-Kvěchová. Vinohrady: J. Laichter, 1914
  • Rod Jurija Klemenčiče: román – Praha: Jan Laichter, 1918
  • Články; fragmenty; poznámky a vysvětlivky; básně; pravzor Tartuffa; slovenské starožitnosti; hry; hádanky; popěvky a říkání; dodatek k písním slovenským Kollára – [Božena Němcová] opatřila úvodem. Praha: J. Laichter, 1919[11]
  • Božena Němcová 1820–1862 – ze spisů a z dopisů. Praha: Česká grafická Unie, 1920[12]
  • Na zemi: 1914–1918 – Praha: ČGU, 1920[13]
  • Je svět samá švanda? – Praha: J. Laichter, 1921[14]
  • Jurka student – Praha: Jan Laichter, 1922
  • Drevnij vek – napisali Gebauerova, Irak i Rajtner; perevela Vera Ivanovna Fedeleš [do ukrajinštiny]. Mukačevo: s. n., 1923
  • Rodinné vzpomínky na Jana Gebauera. 1. a 2. díl – Kladno: J. Šnajdr, 1926
  • Rodinné vzpomínky na Jana Gebauera. Díl III. Z pozůstalosti beze změn otištěno – Kladno: J. Šnajdr, 1932

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Loutková hra[editovat | editovat zdroj]

  • Jak Jaromil ke štěstí přišel: výpravná hra v 5 dějstvích s proměnami – napsala podle pohádky Boženy Němcové, Choceň: Č. Mojžíš, 1919

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 34. 
  2. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. 
  3. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. 
  4. Ottův slovník naučný, heslo Gebauerová.
  5. Digitální knihovna Kramerius. kramerius.svkhk.cz [online]. [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. 
  6. Digitální knihovna Kramerius. kramerius.svkhk.cz [online]. [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. 
  7. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. 
  8. Digitální knihovna Kramerius. kramerius.svkhk.cz [online]. [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. 
  9. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. 
  10. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. 
  11. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. 
  12. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. 
  13. WWW.INCAD.CZ, INCAD. Na zemi. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  14. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. 
  15. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Gebauerová. Sv. 28, str. 469
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Gebauerová Marie. Sv. 4, str. 811
  • Marie Gebauerová (1869–1928): soupis osobního fondu – zpracovala Růžena Hamanová; úvod napsala D. Hrazdirová. Praha: Památník národního písemnictví, 1990

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]