Marie Fischerová-Kvěchová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Fischerová-Kvěchová
Rodné jméno Kvěchová
Narození 24. března 1892
Kutná Hora
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. června 1984 (ve věku 92 let)
Černošice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Povolání malířka, ilustrátorka, textilní výtvarnice
Vzdělání Uměleckoprůmyslová škola v Praze
Manžel(ka) Jan Fischer
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marie Fischerová, rozená Kvěchová (24. března 1892, Kutná Hora[1], Rakousko-Uhersko2. června 1984, Černošice, Československo[2]) byla česká malířka a ilustrátorka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Kutné Hoře, v rodině c. k. berního inspektora Otomara Kvěcha a jeho manželky Marie, rozené Zavačové.[1] Studovala v Praze na Uměleckoprůmyslové škole, kde jejími profesory byli například Jakub Schikaneder či Jan Preisler, poté absolvovala roční studijní pobyt v Paříži u profesora Nandina na akademii Colarossi. S vypuknutím první světové války se vrátila do Prahy, kde se 16. listopadu 1915 provdala za lékaře Jana Fischera.[3] Díky manželovu povolání se dostala do prostředí nemocnice, kde vznikaly její první kresby novorozenců. V roce 1933 se manželé natrvalo přestěhovali do vily Sacrabonie v Černošicích.[4] Měli spolu tři děti, Marii, Jelenu (etnografka Jelena Látalová) a Jana. V meziválečných letech byla vyhledávanou autorkou knih pro děti, po komunistickém převratu 1948 ji bylo zakázáno publikovat, i z důvodu jejího příklonu k tradičním hodnotám křesťanské společnosti a přirozené religiozitě řady jejích prací.[5] Uchylovala se proto k portrétování rodinných příslušníků, přátel a známých. Kromě světa dětí byly malířčinou inspirací příroda, svoji zahradu a okolí rodinné vily mnohokrát zachytila v kresbách a akvarelech. Malířka velmi ráda cestovala, navštěvovala především etnografické oblasti Čech i Moravy, odkud přivezla mnoho skic lidových krojů. Za etnografickými reáliemi jezdili manželé Fischerovi i do zahraničí, na Slovensko, Podkarpatskou Rus či do Bulharska.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Je známá především jako autorka a ilustrátorka knih pro děti (především v nakladatelstvích B. Kočího, K. Kožíška nebo E. Fastra) či jako ilustrátorka knih jiných autorů (Babička Boženy Němcové, Broučči Jana Karafiáta) Věnovala se také figurální a portrétní tvorbě, namalovala řadu krajinomaleb, sgrafita pro dětskou opatrovnu ve Dvoře Králové, nástěnné obrazy pro školy, její kresby našly uplatnění i v oblastech užitého umění, objevují se na dopisnicích, propagačních tiskovinách, kalendářích či dětských hracích kostkách. Malířka vytvářela návrhy dětského oblečení a jídelních servisů, vystřihovací dětské panenky či vystřihovací lidový betlém. Inspiraci lidovým uměním uplatnila v desítkách studií lidových krojů či ilustracích lidových písní. Malířka se sama aktivně podílela na činnosti Zádruhy, družstva umělecké rukodělné výroby, pro které navrhovala především na návrhy dětského svérázového odívání Za své dílo byla oceněná Zlatou medailí na výstavě dekorativních umění v Paříži roku 1925.[6] Její tvorba se dodnes šíří pomocí pohlednic, které jsou cenným sběratelským artiklem.

Autorské knihy:

  • Našim dětem, 1916
  • Denní život batolátka, 1920
  • Hračky malé Manči, 1922
  • Památník našeho děťátka, 1922
  • Poupata, 1929
  • Můj památníček II., 1932
  • Našim dětem, 1933
  • Naše koledy, 1937
  • leporelo Paci, paci pacičky, 1938
  • leporelo K Ježíškovi, 1941
  • Pro naše mámy a děti, 1943
  • Můj památníček III, 1972

Ilustrace knih jiných autorů:

  • J.V. Sládek:Skřivánčí písně, 1923
  • F. Procházka: Obžínky, 1924
  • J. Dostál: Školákova první knížka, 1930?
  • L. Mašínová: Malá máma, 1939
  • B. Němcová: Babička, 1940
  • Jan Karafiát: Broučci, 1941
  • Karel Sabina: Prodaná nevěsta, 1945
  • Šípková Růženka, 1992

Výstavy:

  • 1915 Obecní dům, Praha
  • 1944 Sezimovo Ústí – firma Baťa SVIT
  • 1959 na Slánce v Černošicích
  • 1981 Ďáblice – Ústav teorie a automatizace ČSAV
  • 1985 Staré Hrady u Libáně
  • 1989 Malá galerie Melantrich, Paha
  • 1991 Státní galerie výtvarného umění Náchod
  • 1996 muzeum Chomutov
  • 1998-1999 galerie SCARABEUS
  • 2001 knihovna Národního muzea
  • 2002 Jeneweinova galerie v Kutné Hoře
  • 2002 muzeum Čáslav
  • 2013 Sládečkovo vlastivědné muzeum Kladno
  • 2014 Krkonošské muzeum v Jilemnici
  • 2016 Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Katalogy výstav:

  • HÝBL František: Slabikáře z fondu specializovaného oddělení dějin českého školství. Katalog výstavy v Okresním vlastivědném muzeu J. A. Komenského v Přerově, 15. 9. 1990 – 31. 3. 1991, Přerov 1990
  • JEŘÁBEK Richard (ed.): Folklorismy v českém výtvarném umění XX. století (kat. výst.), Praha 2005
  • LÁTALOVÁ Jelena: Marie Fischerová – Kvěchová: skici, obrazy, ilustrace. Katalog výstavy v Galerii Felixe Jeneweina města Kutné Hory, 24. 1. – 20. 3. 2002, Kutná Hora 2002
  • LÁTALOVÁ Jelena: Neznámá Marie Fischerová – Kvěchová: výběr kreseb z bloků z let 1905–1982, Katalog výstavy Kabinetu knižní kultury Národního muzea v Praze, 11. 6. – 30. 9. 2001, Praha 2001
  • LÁTALOVÁ Jelena/ ROUBÍČEK Jindřich: Marie Fischerová – Kvěchová: výběr z tvorby. Katalog výstavy Státní galerie výtvarného umění Náchod, červenec – srpen 1991, Náchod 1991
  • LÁTALOVÁ Jelena: Vzpomínka na Marii Fischerovou – Kvěchovou. Katalog výstavy v Malé galerii Melantrich, 27. 6. – 23. 7. 1989, Praha 1989
  • ŠAMŠULOVÁ Eva/ LÁTALOVÁ Jelena: Výběr portrétů z díla Marie Fischerové – Kvěchové. Katalog výstavy Okresního muzea v Chomutově, 15. 6. – 14. 9. 1996, Chomutov 1996
  • Výběr z díla Marie Fischerové – Kvěchové. Katalog výstavy Osvětové besedy Libáň – Staré Hrady, 28. 4. – 24. 5. 1985, zámek Staré Hrady u Libáně


Články v časopisech

  • HAVLÍK Vlastimil: Textilní tvorba Marie Fischerové-Kvěchové, in: Český lid 94, č. 1, 2007
  • JANČÁŘ Josef: Dokonalost prostého života. Lidová kultura, folklor a folklorismus, in: Dějiny a současnost 6/2004, 27-31
  • KYBALOVÁ Ludmila: O hnutí svérázovém, in: Umění a řemesla, 2/1989, 61
  • MORAVCOVÁ Mirjam: Svéráz v oděvní kultuře lidových vrstev města. Dvacátá a třicátá léta 20. století, in: Český lid 73/1986, 157–166
  • PEŠEK Jiří: Nad ilustracemi Marie Fischerové – Kvěchové, in: Zprávy spolku českých bibliofilů v Praze, 1-2/1985, 46-47
  • VYDRA Josef: Svéráz, letoráz, nehoráz, in: Věci a lidé 4, 1952–1953, 404–455

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených, Kutná Hora, 1887-1892, snímek 392, Záznam o narození a křtu
  2. Prostor:Marie Fischerová-Kvěchová
  3. Matrika oddaných, kostel sv. Františka, 1908-1926, snímek 113
  4. Jelena LÁTALOVÁ: K nedožitým stým narozeninám, in: Černošický zpravodaj, 1992.
  5. Vlastimil HAVLÍK: Textilní tvorba Marie Fischerové-Kvěchové, in: Český lid 94, 2007, 60.
  6. Zbyněk MALÝ (ed.): Slovník českých a slovenských výtvarných umělců, sv. 2 D-G, Ostrava 1998, 254.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Informační systém abART: Fischerová-Kvěchová Marie

FB Marie Fischerová Kvěchová