Madlena Wanklová
| Madlenka Wanklová | |
|---|---|
 Madlenka Wanklová | |
| Narození | 20. července 1865 nebo 22. července 1865 Blansko |
| Úmrtí | 14. března 1922 (ve věku 56 let) Brno |
| Vzdělání | Vyšší dívčí škola v Praze |
| Povolání | etnografka, správce, kreslířka, muzeoložka, publicistka a kustod |
| Rodiče | Jindřich Wankel |
| Příbuzní | Karla Absolonová-Bufková, Lucie Bakešová a Vlasta Havelková (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Madlena Wanklová také Madlenka Wanklová (22. července 1865 Blansko – 14. března 1922 Brno) byla česká etnografka a autorka odborných článků o lidovém umění.[1] V Olomouci se zapojila do Vlasteneckého spolku muzejního. Aktivně pracovala i v rámci feministického hnutí. Přispívala do časopisů a byla členkou ženských spolků. Pracovala jako kustodka Zemského muzea v Brně, kde založila národopisné oddělení.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Madlenka, křtěná Maria Magdalena Leopoldine[2] se narodila do česko-německé rodiny lékaře a vědce Jindřich Wankla. Maminka byla Němka, ale doma se mluvilo česky i německy. Jako většina vzdělaných rodin, také rodina Wanklova se zapojila do vlasteneckého hnutí.
Narodila se jako jedno z dvojčat, její sestra Leopoldine Maria Magdalena týden po narození zemřela. Byla vychovávána, stejně jako její sestry Karla, Lucie a Vlasta, s důrazem na vzdělání a morálku. Maminka Eliška Wanklová, rozená Šímová získala na svou dobu kvalitní vzdělání, vedla lékárnu a pomáhala svému muži při vědecké práci. Své znalosti a zkušenosti předávala dcerám.[3] Stejně jako sestry Madlenka absolvovala základní školu v Blansku a poté Vyšší dívčí školu v Praze.[1] Již v mládí u ní bylo zřejmé malířské nadání, které později využila při kreslení ornamentů.
Společně se sestrami měla Madlenka možnost doprovázet otce na archeologické kongresy do Vídně, Moskvy, Oděsy a dalších měst. Tak získávaly kontakty i praktické zkušenosti pro svoji budoucí odbornou a vědeckou práci. V Blansku se dívky také setkávaly s vědeckými přáteli svého otce. Od roce 1883 žila Madlenka s rodiči v Olomouci. V témže roce zde byl založen Vlastenecký spolek muzejní. Mezi jeho zakladatele patřil i její otec Jindřich Wankel. Také ženy se aktivně zapojily do budování národního obrození v Olomouci, patřila mezi ně nejen její matka, ale i ona a její sestry.[4] V tomto období sbírala staré národní výšivky a ornamenty. V rámci Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci vydala tři sešity Moravských ornamentů.
Cestovala po Hané a Valašsku. Též kreslila zdobený nábytek, především opěradla židlí. V roce 1895 byla zvolena do hlavního výboru zařizovacího odboru Národopisné výstavy českoslovanské v Praze jako uznání za svoji práci. Aktivně se účastnila realizace Moravského dne na výstavě.[5]
Po smrti otce, v roce 1897 se s matkou přestěhovala k sestře Vlastě do Prahy. Zde pracovala v Národopisném muzeu. Třídila exponáty, věnovala se výšivkám a keramice. Účastnila se instalací národopisných výstav nejen v Československu, ale i v zahraničí. Patřila mezi spolupracovnice družstva Zádruha. V Praze se také „potkala“ s feministickým hnutím. Stala se členkou Ústředního spolku českých žen. Přispívala například do časopisu Ženský svět. Psala články věnované folklórním tradicím, ale i říkadla pro děti.[6] Aktivně se zapojila do práce ženských spolků.
V roce 1914 se přestěhovala do Brna a stala se kustodkou Zemského muzea. Organizovala národopisné oddělení a stala se jeho zakladatelkou. Věnovala se především lidovému textilu.
V Brně bydlela u sestry Lucie. Nikdy se neprovdala. Zemřela 14. března 1922.[7]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Moravské ornamenty. Olomouc, Vlastenecký musejní spolek, 1888.
- Moravské ornamenty II. Olomouc, Vlastenecký musejní spolek, 1890.
- Moravský ornament rostlinný. Brno, Dámský národopisný odbor, 1904.[8]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Madlena Wanklová - Profil osobnosti. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2023-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online.
- ↑ MLEJNKOVÁ, Michaela. MUDr. Jaroslav Bakeš – zakladatel Masarykova onkologického ústavu [online]. Ročníková práce. Gymnázium Židlochovice, 2009 – 2010 [cit. 2023-03-02]. Konzultanti práce: PhDr. Gustav Novotný, CSc., Mgr. Danuše Švarzbergerová. Dostupné online.
- ↑ Ženské hnutí v Olomouci na konci 19. století. Ostrov Olomouc [online]. 2018-09-19 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-02.
- ↑ BAREŠOVÁ, Kateřina. Analýza periodika Ženský svět. 2018 [cit. 2023-03-03]. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Bakalářská práce. Dostupné online.
- ↑ KULAVIAKOVÁ, Dagmar. Příběh ženské emancipace v rodině Jindřicha Wankla. 2008 [cit. 2023-03-01]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2023-03-03]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POSPÍŠIL, František, Madlenka Wanklová. Životopisný náčrt se zřetelem k práci národopisné. Brno: 1923.
- KLADIVO, Berthold, ed. Zlatá rodina. V Blansku: Masarykova měšťanská škola, 1936. 88 s.
- KOSTRHUN, Petr. S nevšední pílí a láskou první ženy moravské archeologie. Dějiny a současnost. Roč. 39, (2017), č. 3, s. 14-17.
- BEDNÁŘOVÁ, Věra, Wanklovy dcery. Vlastivědná ročenka okresního archivu Blansko, 1972.
- DOLEŽALOVÁ, Kateřina, První ženy moravské archeologie. Studia archaeologica Brunensia. Roč. 18, (2013), č. 2, s. 63-78.
- Stránky z historie. Čtyři dcery Dr. Jindřicha Wankla. Zpravodaj města Blanska, 1992, č. 4, s. 3-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Digitalizovaná díla Madlenky Wanklové v České digitální knihovně
