Ma'ariv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Davidova hvězda Lukhot Habrit.svg Menora.svg
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenazimSfaradimMizrachi
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víry v judaismuBoží jména
613 micvotHalachaNoemovy zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa’on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství
Tento článek pojednává o židovské modlitbě. Další významy jsou uvedeny v článku Ma'ariv (rozcestník).

Ma'ariv (hebrejsky מעריב‎‎, soumrak), v sefardském[zdroj?] prostředí též arvit (hebrejsky ערבית, večerní) je židovská večerní modlitba. Vzhledem k tomu, že v judaismu den začíná soumrakem, jedná se tak o první modlitbu dne.

Původ modlitby[editovat | editovat zdroj]

Ma'ariv je jedinou židovskou bohoslužbou, která nemá svůj vzor v chrámové liturgii. Tradice připisuje její ustanovení Jákobovi, ale první přímé zmínky o večerní modlitbě nacházíme až v Talmudu, kde se vyskytují diskuze o tom, zda má být tato modlitba dobrovolná nebo povinná (argumenty pro povinnou modlitbu jsou především biblické verše Da 6, 11 (Kral, ČEP) a Ž 55, 18 (Kral, ČEP). Arvit je pravděpodobně starší název, název ma'ariv je doložitelný od 16. století.

Jednotlivé části večerní modlitby[editovat | editovat zdroj]

Modlitba se skládá z následujících částí:

  • Šema Jisra'el – vyznání víry, a příslušných požehnání.
  • Amida – tichá modlitba o devatenácti požehnání.
  • Alejnu – chvalozpěv nazvaný podle úvodních slov „Nám přísluší chválit Pána všehomíra...“, závěr bohoslužby.

Hlavní esencí je podobně jako v případě ranní modlitby šacharit recitace Šema Jisra'el (která vychází z povinnosti recitovat vyznání víry večer) a Amidy, bez které se nemůže obejít žádná židovská bohoslužba. Oproti ostatním modlitbám se na ma'ariv nikdy nečte Tóra (neboť Tóra jakožto zákon se stejně jako soudní pře a soudní spisy může studovat a číst pouze za dne), nikdy se také neopakuje Amida, s výjimkou šabatu, kdy se Amida opakuje ve zkrácené podobě.

Na šabat a svátky je součástí modlitby také kiduš (požehnání nad vínem a přivítání svátečního dne) eventuálně havdala (rozloučení se svátkem a jeho slavnostní zakončení). V pátek večer také samotné modlitbě předchází zvláštní liturgie Kabalat šabat. Během svátků také modlitba končí zpěvem písní, nejčastěji Jigdal nebo Adon olam.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • BLAŽEK, Jiří; HOLUBOVÁ, Markéta. Sidur Adir ba-marom. Modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky s paralelním českým překladem a komentářem. Praha : Nakladatelství Bergman Tomáš, 2008. 676 s. ISBN 978-80-904207-0-0.