Ludvík Frejka
| Ing. Ludvík Frejka | |
|---|---|
 Pasová fotografie L.F. z roku 1938 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Komunistická strana Československa |
| Narození | 15. ledna 1904 Liberec  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. prosince 1952 (ve věku 48 let) Pankrác (Praha)  Československo |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Národnost | německá |
| Choť | Alžběta Frejková |
| Vztahy | ženatý |
| Děti | Hana Frejková, Tomáš Frejka |
| Zaměstnání | politik, ekonom, státní úředník |
| Náboženství | Judaismus |
| Ocenění | Řád republiky |
| Commons | Ludvík Frejka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludvík Frejka, rozený Ludwig Freund (15. ledna 1904 Liberec – 3. prosince 1952 Věznice Pankrác) byl československý komunistický politik, ekonom, publicista a účastník 2. odboje.
Předválečná kariéra
Pocházel z asimilované židovské rodiny lékaře Siegfrieda Freunda a Kláry, roz. Ledererové. Rodiče zahynuli za druhé světové války v terezínském ghettu. Po maturitě na německém gymnáziu v Liberci studoval v létech 1922–27 ekonomii na berlínské Vysoké škole obchodní. V roce 1925 studoval na London School of Economics. Studium v Německu završil disertací Strukturální změny anglického hospodářství od vypuknutí světové krize.
V roce 1919 vstoupil do sociálně demokratické mládeže. Od roku 1922 byl členem Komunistické strany Německa, 1923 přestoupil do KSČ. 1927 krátce působil jako dobrovolný pracovník v textilním podniku na Liberecku, poté odešel do Prahy, kde vedl do roku1930 národohospodářské oddělení ústředního sekretariátu KSČ. Ve třicátých letech působil v Ústí nad Labem, Chomutově a Teplicích. Od roku 1935 byl v Praze redaktorem ústředního německého listu Die Rote Fahne.
Činnost během druhé světové války
V prosinci 1938 emigroval do Británie, kde se pohyboval v prostředí sudetoněmeckých a rakouských antifašistů. Působil v redakcích týdeníku Svobodných Rakušanů Zeitspiegel a sudetoněmeckého sociálnědemokratického čtrnáctideníku Einheit. Na počátku druhé světové války byl jako komunista a nepřátelský cizinec internován. Byl držen v Londýně-Brixtonu, Lichfieldu a Yorku. Roky 1940–1941 prožil v izolaci na ostrově Man.
Po přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem se stal národohospodářským poradcem komunistických členů Státní rady a přispěvatelem týdeníku Čechoslovák. Od 1943 pracoval také v redakci anglického komunistického deníku Daily Worker. Od roku 1942 se podílel na založení Jednotného výboru sudetoněmeckých antifašistů ve Velké Británii (Einheitsausschuß sudetendeutscher Antifaschisten in Großbritannien).
V srpnu 1942 napsal pro Einheit článek, v němž jménem sudetoněmeckých komunistů v Británii odmítl plán na vysídlení německého obyvatelstva z Československa, později se disciplinovaně přizpůsobil stranické linii, která od 1943 myšlenku odsunu podporovala. V letech 1944–1945 vedl společně s Josefem Goldmannem kolektiv národohospodářů, jehož názory výrazně ovlivnily ekonomický program KSČ.
V Londýně se blíže seznámil s mnohými nekomunistickými příslušníky československého exilu a navázal také užší kontakty s představiteli britské reformistické Labour Party. Po návratu do ČSR si Ludvík Freund úředně změnil příjmení na Frejka a přihlásil se k české národnosti.
Poválečná kariéra
Od roku 1945 byl Ludvík Frejka tajemníkem ústřední národohospodářské komise při ÚV KSČ. V červnu 1948 se stal přednostou národohospodářského odboru Kanceláře prezidenta republiky a tajemníkem Ústřední plánovací komise. Na sklonku ledna 1952 byl zatčen a vyšetřován StB v Praze-Ruzyni. V atmosféře psychického a fyzického nátlaku se přiznal k tomu, že jako agent britské tajné služby Intelligence Service sabotoval plnění dvouletého i pětiletého plánu a pomáhal udržovat ekonomickou závislost ČSR na kapitalistických státech.
Následně byl v rámci Procesu s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským v listopadu 1952 obžalován z velezrady, vyzvědačství a sabotáže. Soud vynesl trest smrti,[1] který byl vzápětí vykonán v pankrácké věznici. V roce 1963 byl právně i stranicky rehabilitován. V dubnu 1968 mu byl udělen Řád republiky in memoriam.
Odkazy
Reference
- ↑ Rozsudek nad vedením protistátního spikleneckého centra.... Rudé právo. 28. 11. 1952, s. 1. Dostupné online.
Literatura
- Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1953. 547 s. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Českoslovenští Židé
- Českoslovenští publicisté
- Českoslovenští politici
- Židovští politici
- Českoslovenští politici židovského původu
- Členové KSČ
- Vyloučení z KSČ
- Židé odsouzení k trestu smrti
- Oběti komunistického režimu v Československu
- Češi odsouzení k trestu smrti
- Popravení oběšením
- Popravení politici
- Čeští emigranti a exulanti
- Osobnosti československého odboje během druhé světové války
- Zaměstnanci Kanceláře prezidenta republiky
- Nositelé Řádu republiky
- Narození 15. ledna
- Narození 1904
- Narození v Liberci
- Úmrtí 3. prosince
- Úmrtí 1952