Přeskočit na obsah

Lucrezia Stefaniniová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lucrezia Stefaniniová
Stefaniniová v kvalifikaci French Open 2022
StátItálieItálie Itálie
Datum narození15. května 1998 (26 let)
Místo narozeníFlorencie, Itálie[1]
Výška164 cm[1]
Profesionálka od2014[2]
Držení raketypravou rukou,
bekhend i forhend obouruč
Výdělek625 963 USD
Dvouhra
Poměr zápasů259–204
Tituly0 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění99. místo (7. srpna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2023)
French Open1. kolo kvalifikace (2022, 2023)
Wimbledon1. kolo (2023)
US Open2. kolo kvalifikace (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů53–63
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění393. místo (18. dubna 2022)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupfinále (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240508a8. května 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lucrezia Stefaniniová (* 15. května 1998 Florencie) je italská profesionální tenistka hrající neortodoxně bekhend i forhend obouruč.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2023 na 99. místě a ve čtyřhře v dubnu 2022 na 393. místě. Trénuje ji krajan Ferdinando Bonuccelli.[4][1]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci okruhu ITF debutovala v červnu 2014, když na turnaji v přístavní Civitavecchii dotovaném 10 tisíci dolary obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla krajance Jasmine Paoliniové ze šesté světové stovky.[3][5]

Bekhend na turnaji v Biarritzi, 2021

Hlavní soutěž okruhu WTA Tour si poprvé zahrála na lednovém Abu Dhabi WTA Women’s Tennis Open 2021 v Abú Zabí.[2] Turnaj z kategorie WTA 500 byl do improvizovaného kalendáře dodatečně zařazen během pandemie covidu-19. Po zvládnuté kvalifikaci získala na úvod dvouhry jen čtyři gamy proti světové devatenáctce Jeleně Rybakinové. První singlový zápas v této úrovni tenisu vyhrála na říjnovém Courmayeur Ladies Open 2021 po obdržení divoké karty.[2] Ve třech setech přehrála Lucemburčanku Mandy Minellaovou z počátku třetí světové stovky, než její cestu soutěží ukončila krajanka a světová šestapadesátka Jasmine Paoliniová.[5] Vítězným vstupem do říjnového Jasmin Open Monastir 2022 proti padesáté páté ženě žebříčku Magdě Linetteové dosáhla první výhry nad členkou elitní světové stovky.[2]

Po šňůře pěti vyřazení v grandslamových kvalifikacích od US Open 2021 do US Open 2022 prožila premiéru v hlavní soutěži grandslamu na Australian Open 2023 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V jejím průběhu postupně vyřadila Zacharovovou, Španělku Masárovou a Američanku Vickeryovou, která po ztrátě devíti her v řadě duel skrečovala kvůli podvrtnutému kotníku.[2] V úvodním melbournském kole zdolala světovou jednasedmdesátku Tatjanu Mariovou, aby poté nenašla recept na Varvaru Gračovovou z konce první stovky. Singlovým debutem na turnaji kategorie WTA 1000 se stal květnový Internazionali BNL d'Italia 2023, do něhož získala divokou kartu. Časné vyřazení jí přivodila čínská sedmdesátá pátá žena pořadí Wang Si-jü, když ztratila oba tiebreaky.[3][5]

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments 40 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments 15 000 $ tournaments

Dvouhra (9 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. červen 2017 Hammámet, Tunisko antuka Řecko Eleni Kordolaimiová 7–6(7–5), 6–2
2. listopad 2019 Monastir, Tunisko tvrdý Burundi Sada Nahimanová 6–4, 6–0
3. květen 2021 Salinas, Ekvádor tvrdý Švýcarsko Susan Bandecchiová 6–1, 6–3
4. srpen 2021 Radom, Polsko antuka Česko Miriam Kolodziejová 4–6, 6–2, 6–3
5. únor 2022 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Rumunsko Alexandra Cadanțu-Ignatiková 6–2, 3–0skreč
6. září 2022 Collonge-Bellerive, Švýcarsko antuka Rakousko Sinja Krausová 6–2, 2–1skreč
7. září 2022 Caldas da Rainha, Portugalsko tvrdý Španělsko Marina Bassols Riberová 3–6, 6–1, 7–6
8. duben 2023 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý USA Emina Bektasová 6–3, 7–6(7–5)
9. duben 2023 Calvi, Francie tvrdý Spojené království Heather Watsonová 6–2, 3–6, 6–3

Čtyřhra (2 tituly)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. září 2016 Pula, Itálie antuka Itálie Tatiana Pieriová Itálie Alice Balducciová
Itálie Marcella Cuccová 		6–4, 6–0
2. únor 2017 Bergamo, Itálie antuka Itálie Tatiana Pieriová Itálie Martina Colmegnová
Švýcarsko Ylena In-Albonová 		3–6, 6–3, [10–6]

Finále soutěží družstev: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Výsledek č. datum a místo konání spoluhráčky soupeřky skóre
Finalistka 1. Billie Jean King Cup 2023
12. listopadu 2023
Sevilla, Španělsko
tvrdý (hala), Estadio La Cartuja 		Jasmine Paoliniová
Martina Trevisanová
Elisabetta Cocciarettová
Lucia Bronzettiová 		Kanada Kanada 0–2
Leylah Fernandezová
Rebecca Marinová
Eugenie Bouchardová
Marina Stakusicová
Gabriela Dabrowská

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lucrezia Stefanini na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Lucrezia Stefaniniová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230707a7. července 2023
  2. ↑ a b c d e f MACPHERSON, Alex. AO2023's Grand Slam debuts: Brenda Fruhvirtova, Lys, Shnaider and more. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-14 [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c Lucrezia Stefaniniová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230707a7. července 2023
  4. ↑ Lucrezia Stefanini Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c Lucrezia Stefanini Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lucrezia_Stefaniniová&oldid=24172070“