Leopold Arnošt z Firmianu
| Jeho Eminence Leopold Ernst von Firmian | |
|---|---|
 | |
| Církev | Římskokatolická církev |
| Diecéze | Pasov |
| Titulární kostel | San Pietro in Montorio |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 25. září 1729 světitel Leopold Antonín z Firmianu |
| Biskupské svěcení | 1. března 1739 světitel Leopold Antonín z Firmianu |
| Kardinálská kreace | 14. prosinec 1772 kreoval Klement XIV. |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 22. září 1708 |
| Místo narození | Trident |
| Datum úmrtí | 13. března 1783 (ve věku 74 let) |
| Místo úmrtí | Pasov |
| Rodiče | František Alfons Jiří z Firmianu a Barbora Alžběta z Thunu |
| Příbuzní | Karel Josef z Firmianu (sourozenec) |
| Povolání | katolický kněz a katolický biskup |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leopold Arnošt hrabě z Firmianu (německy Leopold Ernst von Firmian, italsky Leopoldo Ernesto Firmian, 22. září 1708, Trident – 13. března 1783, Pasov) byl rakouský římskokatolický duchovní, vykonával biskupský úřad v Sekavě a byl knížetem-biskupem pasovské diecéze a kardinál. Je označován jako „poslední barokní kníže“ na pasovském biskupském stolci.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako syn Františka Alfonse z tyrolského šlechtického rodu Firmianů a jeho manželky Barbory Alžběty z Thunu. Jeho bratr Karel Josef byl politik, rakouský generální guevernér v Lombardii.
Ve věku 31 let se Leopold Arnošt stal biskupem sekavským. V letech 1748-1758 byl koadjutorem svého strýce, tridentského biskupa Dominika Antonína z Thunu.
Jako poradce císařovny Marie Terezie inicioval školní reformu v letech 1769-1774 se zavedení povinné školní docházky. V Pasově také založil seminář pro světské kněží.
V roce 1772 jej papež Klement XIV. jmenoval kardinálem s titulárním kostelem San Pietro in Montorio.
Ve velké úctě jej měl dokonce i vůči církvi kritický císař Josef II. a s oddělením rakouských území od pasovské diecéze vyčkal až do Firmianovy smrti a na těchto územích byly založeny diecéze linecká a svatohypolitská.
Firmianova byl iniciátorem stavebních úprav biskupské rezidence v Pasově podle návrhu Melchiora Hefeleho, stejně jako rekultivace částí Bavorského lesa (jeho působení zde připomínají např. obce Vorderfirmiansreut, Mitterfirmiansreut a Hinterfirmiansreut u českých hranic).
V roce 1765 od Rakouska za 137 787 zlatých odkoupil zpět sedm vesnic v oblasti kolem Wollabergu, které v roce 1506 bojem připadly habsburským zemím.
Na rozdíl od svého příbuzného salcburského knížete-arcibiskupa Leopolda Antonína z Firmianu v Salcbursku usiloval o náboženskou toleranci. V roce 1777 například umožnil pohřeb protestantů na katolickém hřbitově. Snažil se také o vytěsnění pověr z náboženského života.
Byl mj. kmotrem a patronem Karla Josefa z Riccabony, který byl pasovským biskupem v letech 1826-1839.
Kníže-biskup Leopold Arnošt z Firmianau zemřel 13. března 1783 a byl pohřben v pasovské biskupské hrobce. Po jeho smrti byla všechna rakouská území oddělena od pasovské diecéze a připojena k Rakousku a o dalších 20 let později skončila sekulární moc pasovských biskupů.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold Arnošt z Firmianu na Wikimedia Commons - (anglicky) heslo FIRMIAN, Leopold Ernest von na stránkách Salvadora Mirandy "The Cardinals of the Holy Roman Church"
| Předchůdce: Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu |
|
biskup sekavský 1739–1763 |
|
Nástupce: Joseph von Spaur |
| Předchůdce: - |
|
Koadjutor tridentského biskupa Antonína Dominika z Thunu 1748–1758 |
|
Nástupce: - |
| Předchůdce: Josef Maria z Thun-Hohensteinu |
|
biskup pasovský 1763–1783 |
|
Nástupce: Josef František Antonín z Auerspergu |
