Kostel svatých Šimona a Judy (Týnec nad Sázavou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatých Šimona a Judy v Týnci nad Sázavou
Kostel svatých Šimona a Judy v Týnci nad Sázavou (rok 2008)
Kostel svatých Šimona a Judy v Týnci nad Sázavou (rok 2008)
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Okres Benešov
Obec Týnec nad Sázavou
Lokalita centrum města[1]
Souřadnice
Kostel svatých Šimona a Judy (Týnec nad Sázavou) (Česko)
Kostel svatých Šimona a Judy v Týnci nad Sázavou
Základní informace
Církev Římskokatolická[2]
Farnost Týnec nad Sázavou[2]
Status Farní kostel[1]
Architektonický popis
Stavební sloh původně gotický (ze 14. století), barokně přestavěný (1775) a doplněný o plochostropé kněžiště[1]
Typ stavby Jednolodní obdélná stavba, pravoúhlý presbytář, plochostropé kněžiště, obdélná sakristie, hranolová věž, křížová klenba v lodi kostela, hladké fasády, nárožní fasáda je bosovaná
Další informace
Kód památky 32754/2-2877 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Měšťanský dům „U Micků“ (rok 2009)

Kostel svatých Šimona a Judy v Týnci nad Sázavou se nachází v centru města Týnec nad Sázavou na místě starého hřbitova, jižním směrem od hradu.[1] V těsné blízkosti kostela se nachází výrazná obdélníková dvoupatrová neorenesanční budova se sedlovou střechou a s velkými bohatě členěnými štíty z konce 19. století – měšťanský dům „U Micků“. [p 1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dnešní (rok 2020) farní kostel svatých Šimona a Judy byl původně gotický a pocházel pravděpodobně již ze 14. století.[1]

1750[editovat | editovat zdroj]

Záznamy z roku 1750 popisovaly, že se na hlavním oltáři nacházel obraz svatého Šimona a Judy „starobylým způsobem malovaný“ a v hořejší části oltáře byl obraz Boha Otce.[3] Blízko hlavního oltáře byl umístěn oltář s dřevěnou vyřezávanou sochou Panny Marie Bolestné, která byla dne 10. dubna 1700 vytažena (v neporušeném stavu) z řeky Sázavy.[3] Socha byla zachráněna zprostřed ledových ker u vesnice Kostelec a původně prý stávala na mostě v Ledči.[3] Hrabě Jan Josef z Vrtby spolu se svojí matkou (Barbora Kokorzowská z Kokorzowsza) nechali sochu v roce 1721 vyzdobit, o čemž svědčil latinský nápis umístěný nad sochou.[3] V kostelní lodi bylo možno dále najít oltář svatého Jana Nepomuckého.[3] Ke kostelu patřila i dřevěná zvonice stojící opodál.[3]

1755[editovat | editovat zdroj]

Barokní úpravy se kostel dočkal v roce 1755, kdy byl doplněn o zcela nové kněžiště s plochým stropem.[1] Přestavba kostela byla financována díky štědrosti hraběte Františka Václava z Vrtby a jeho manželky rozené hraběnky z Klenové.[3] Na střeše kostela byla zřízena věžička osazená starým zvonem (s gotickým nečitelným nápisem), jenž pocházel z kostela v Ledči.[3] V rámci rozsáhlých úprav kostela byl zřízen nový hlavní oltář, v jehož prostřední části byla zasklená skříň se sochou Bolestné Panny Marie a po stranách pak byly umístěny sochy svatého Šimona a Judy.[3] Nová zděná kostelní věž pochází z roku 1765.[3] V letech 1783, 1788 a 1844 byl kostel třikrát vyloupen.[3]

1872[editovat | editovat zdroj]

V roce 1872 byly na kostele provedeny další úpravy – byl stržen rákosový strop kostela[3] a loď kostela dostala současnou křížovou klenbu.[1]

1902[editovat | editovat zdroj]

V roce 1902 byl kostel opět opravován.[1] Budova byla zvenku obílena a uvnitř byla provedena jednoduchá malba.[3] Zcela nový hlavní oltář vytvořil truhlář Martin Dvořák z Neveklova (a řezbářské práce provedl řezbář Šoun v Benešově) podle návrhu Ing. Františka Karáska.[3] Z Tyrol byla objednána socha Pána Ježíše na kříži.[3] Ze starého oltáře byly ponechány sochy svatého Šimona a Judy, ale boční oltáře byly natolik sešlé, že musely být odstraněny.[3] Kdysi hlavní oltář byl zachován a postaven v kostelní lodi na pozici postranního oltáře.[3] Čtveřici omalovaných kostelních oken dodal Kryšpín z Prahy.[3] Na příkaz její Jasnosti paní kněžny Hohenbergové byla v roce 1903 do kostela dodána zdarma nová křtitelnice z kamene z Požárských lomů.[3]

Popis kostela[editovat | editovat zdroj]

Farní kostel je jednoduchá neslohová stavba[3] mající obdélníkový tvar a jednu loď s křížovou klenbou bez žeber.[1] Kostelní loď je uzavřena pravoúhlým (v půdorysu příčný obdélník[3]) zaobleným presbytářem (vzadu zakončen mělkou apsidovou částí s novým oltářem[3]) s plochým stropem.[1] V bočních stěnách se nacházejí obdélníková okna (nahoře sklenutá obloukem)[3] vyplněná vzorkovaným sklem;[3] na jednom z nich je napsáno věnování: „Věnovala rodina Mickova l.P. 1902“.[3] Při západní straně kostelní lodi se nachází hranolová věž.[1] V kostelní lodi (na epištolní straně) stojí oltář se sochou Panny Marie v zasklené skříni; po stranách se nachází menší sochy svaté Anny a svatého Jáchyma.[3] V bocích kostelní lodi je po jednom velkém obdélníkovém okně (sklenutém nízkým obloukem), která jsou vyplněna barevně vzorkovaným sklem uprostřed s kruhovými, na skle malovanými obrazy.[3] V jednom okně je vyobrazen svatý Josef s Ježíškem s nápisem: „Věnovali dělníci Brodečtí l.P. 1902“. Ve druhém je obraz svaté Anny s Pannou Marií.[3] V pozadí kostelní lodi se nachází jednoduchá podklenutá kruchta.[3] Na severní straně kostelní lodi je obdélná sakristie a malá předsíňka (před vstupem do lodi) navazující na schodiště.[1] Fasády kostela jsou hladké, jen vnější nároží presbitáře jsou bosovaná.[1] Ve věži kostela jsou tři zvony:[3]

  • první je asi z 15. století a nese nápis „Ke cti Boží a svatého Petra apoštola“;
  • druhý pochází z roku 1699 (byl ulit Antonínem Schönfeldem ve Starém Městě Pražském) a
  • třetí byl ulit v roce 1882 Josefem Diepoldtem.

Farní kostel svatých Šimona a Judy je památkově chráněn od 27. listopadu 1974. [p 2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Měšťanský dům „U Micků“ je na adrese Klusáčkova 5, Týnec nad Sázavou. Jedná se o památkově chráněný objekt od 30. listopadu 1987. V nárožích čelných štítů jsou ozdobné válcové vížky, fasáda domu je na nárožích bosována a je opatřena sgrafity od malíře Karla Ludvíka Klusáčka.[1]
  2. Památková ochrana číslo: 20720/2-202 se vztahuje na vlastní kostel v areálu, ohradní zeď s branou a márnici nacházející se na pozemku hřbitova.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n kostel sv. Šimona a Judy [online]. www hrady cz, 2007-04-13 [cit. 2020-01-16]. Dostupné online. 
  2. a b farní kostel sv. Šimona a Judy, Týnec nad Sázavou [online]. Římskokatolická farnost Týnec nad Sázavou: Katalog Arcibiskupství pražského [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad historie týneckého kostela [online]. Týnec nad Sázavou (web města); společnost • Církve • Římskokatolická • Římskokatolická církev Farní úřad Týnec nad Sázavou, 2007-07-22 [cit. 2019-10-06]. Soubor ve formátu *.pdf. [www.mestotynec.cz/download/kostel-historie.pdf Dostupné online]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Literatura byla převzata z externího zdroje: „Týnec nad Sázavou, kostel sv. Šimona a Judy - nové nálezy při opravách“

  • POCHE, Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech 4, str. 125-126, Academia Praha 1982.
  • LÍBAL, D. HEROUTOVÁ, M. LIŠKOVÁ, A.: Týnec nad Sázavou, hradní jádro, stavebně historický průzkum, SÚRPMO Praha, květen 1978, rukopis, in: Archiv SPUSČ Praha.
  • HEJNA, Antonín: Výsledky archeologického výzkumu v areálu hradu v Týnci nad Sázavou, SVPP 18, 1977, str. 129-140.
  • HEJNA, Antonín: Opevněná venkovská sídla doby Přemyslovské v Čechách, AH 2, 1976, str. 69-79.
  • SEDLÁČEK, August: Hrady, zámky a tvrze království českého, XV., Praha 1927, str. 43-46.
  • SEDLÁČEK, August: Místopisný slovník historický království českého, Praha 1908, str. 913-914.
  • GLOSOVÁ, M.: Příspěvek k poznání rotundy v Týnci nad Sázavou na základě oprav interiéru, Památky středních Čech 11/1, str. 31-37.
  • RYKL, M. EBEL, M.: Týnec nad Sázavou, okres Benešov, čp. 47 v areálu hradu, hloubkový stavebně historický průzkum a dokumentace, 1. etapa, 1999, rukopis, in: Archiv SPÚSČ Praha.
  • Plán Týnce nad Sázavou s vyznačením židovských domů. Rok 1727, kreslil J. A. Scheiner, Václav Jos. Czech, SÚA Praha.
  • Císařský otisk plánu stabilního katastru z roku 1842, Státní zeměměřický archiv.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatých Šimona a Judy ve Wikimedia Commons
  • GLOSOVÁ, Michaela. „Týnec nad Sázavou, kostel sv. Šimona a Judy - nové nálezy při opravách“ (německy: Die Kirche der hl. Simon und Juda - Neue Funde beiden Reparaturen der Kirche) [online]. Brno: Digital Library of the Faculty of Arts, Masaryk University (sborník: Archaeologia historica. 2002, svazek 27, iss. [1], stránky 409 až 419), 2002 [cit. 2020-01-27]. Ke stažení do web. prohlížeče (stream) ve formátu *.pdf (9.8 MBytes). Dostupné online. (česky, shrnutí v jazyce německém)