Kostel svatého Václava (Deštná)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Václava v  Deštné
Barokní brána na hřbitov a průčelí kostela svatého Václava v Deštné
Barokní brána na hřbitov a průčelí kostela svatého Václava v Deštné
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký kraj
OkresČeská Lípa
ObecDeštná
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátčeskolipský
FarnostDeštná
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební slohzbytky románského a baroko
Výstavba1763-1766
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
AdresaDeštná
Kód památky46572/5-3427 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého VáclavaDeštné, která je jednou z částí města Dubá na jihu okresu Česká Lípa, je barokní sakrální stavba s původními románskými prvky. Stojí na vyvýšeném místě na úbočí svahu, uprostřed hřbitova. U něho se při západní straně nalézá dvůr, který je dřevěný a roubený, stojící na místě staršího panského dvora, spojeného kdysi s věží kostela.[1] Kostel byl ve druhé polovině 18. století přestavěn do barokní podoby. Od roku 1965 je zapsán v celostátním seznamu kulturních památek.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Václava je nejstarší stavební památkou v oblasti Dubé.[3] Původní kostel byl románskou stavbou z období před rokem 1230.[4] Tento románský kostel byl orientován k východu.[1] Románské období připomíná východní apsida,[4] která je členěná v dolní polovině třemi lichými arkádami a západní průčelí s hranolovou věží.[1] První známý písemný doklad je z roku 1352, tehdy kostel patřil k mělnickému děkanátu.

Obdélnou románskou loď nahradila v letech 1763–1766[1] (1763-1765[5]) loď barokní svatyně,[4] kterou podle návrhu stavitele z Kosmonos vystavěli zedníčtí mistři F. Hoppe a Oppelt. Tehdy se změnila orientace kostela k jihu. Boční zdi lodi byly ubourány a z původní románské stavby se zachovaly jen apsida (jež byla původně presbytářem), která se stala jakousi boční kaplí a věž. Sakristie byla zřízena v roce 1817. Kostel byl obnoven v roce 1882.[1] V roce 1891 byla v Deštné zřízena samostatná farnost (budova fary stojí u kostela). Na velikonoční neděli se konala v roce 1938, zřejmě naposled, Velikonoční jízda (německy Osterreiten či Kreuzreiten), která oslavuje zmrtvýchvstání Krista a polní mše. Při jízdě objížděli jezdci na koních pole a sakrální památky, to na počest křížových výprav do Svaté země.[6] Po roce 1945 přestala být farnost obsazována knězem a do místa začali dojíždět excurrendo kněží z okolí, většinou z Jestřebí nebo Dubé. V letech 2009-2010 byl kostel opravován a 4. října 2010 jej litoměřický biskup Jan Baxant znovupožehnal po opravě.

Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 4 800 000 Kč.[7]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
částka 700 800 800 400 800 500 800

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Pohled na kostel sv. Václava v Deštné ze strany

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Kostel je jednolodní, obdélný s půlkruhově uzavřeným presbytářem s obdélnou sakristií, románskou apsidou po východní sraně a románskou věží na západní straně. Hlavní – severní průčelí je členěno pilastry a vrcholí volutovým štítem uprostřed s kasulovým oknem. Stěny kostely jsou zevně členěny pilastry s římsou a půlkruhově uzavřenými okny. Románská apsda je členěna v dolní polovině původními lichými arkádami, v horní polovině barokními pilastry s římsou. Na bocích věže jsou dvě sdružená, zřejmě románská, okénka s datem obnovy 1882. Báň věže je cibulová.[1]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Stěny presbytáře jsou uvnitř členěny pilastry. Kostel má v klenbě dvě pole české placky s pásem. Presbytář je sklenut konchou. Sakristie má valenou klenbu s lunetami.[1]

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Zařízení kostela je rokokové z období kolem roku 1766. Hlavní oltář je rámový. Je opatřen obrazem sv. Václava z roku 1765. Po stranách hlavního oltáře nad brankami se nacházejí sochy sv. Víta a sv. Ludmily. Dva boční oltáře jsou z období před rokem 1769, a jsou dílem sochaře ze Sloupu. Kazatelnaambon s pozdně renesančními reliéfy andílčích hlav z konce 16. století a klobouk z 19. století. Ostatní zařízení a obrazy pochází z období od 2. poloviny 18. do 19. století. Kamenná křtitelnice je datována do období mezi 17. až 18. stoletím.[1]

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Na hřbitov obklopený zdí u kostela vede pozdně barokní brána z období kolem roku 1766. Nedaleko stojící barokní fara má mansardovou střechu. Při silnici k Dubé pod dětským domovem a internátní školou (bývalým plicním sanatoriem) je ve skále tesaný kamenný reliéf Kalvárie, který byl zřejmě původně nad studánkou.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Deštná /Česká Lípa/, s. 330–331. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-12]. Identifikátor záznamu 159083 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Kulturní památky: Kostel sv. Václava v Deštné [online]. Dubá: Městský úřad Dubá [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  4. a b c DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 55. 
  5. NOVOTNÁ, Daniela. Kokořínsko. Praha 1: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Turistická část, s. 24. 
  6. DULÍK, Stanislav; PRÁŠIL, Petr. Dubá a okolí na starých pohlednicích. Hostivice: Petr Prášil, 2006. ISBN 80-86914-16-X. Kapitola Deštná, s. 80. 
  7. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98–99. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]