Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Pavlovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
v Pavlovicích
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Pavlovicích
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Pavlovicích
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Okres Česká Lípa
Obec Jestřebí
Lokalita Pavlovice
Souřadnice
Kostel Nanebevzetí P. Marie v Pavlovicích
Kostel
Nanebevzetí P. Marie
v Pavlovicích
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát českolipský
Farnost Pavlovice
Status farní kostel
Užívání příležitostné
Architektonický popis
Stavební sloh rané baroko
Výstavba 16971699
Specifikace
Stavební materiál zdivo
Odkazy
Kód památky 31683/5-3201 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní[1] kostel Nanebevzetí Panny Marie v Pavlovicích na Českolipsku v Libereckém kraji je raně barokní sakrální stavba s mohutnou hranolovou empírovou věží. Stojí uprostřed okrouhlé návsi, která je obestavěná rozlehlými pozdně barokními a klasicistními statky. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel je poprvé připomínám v roce 1352. Jeho původní podobu neznáme. V průběhu třicetileté války se jeho stav zhoršil natolik, že s podporou hraběte Jana Viléma Kounice došlo v letech 16971699 k výstavbě nového, rozlehlého raně barokního objektu. Původně kostel neměl věž a zvony visely v dřevěné zvonici. Tento stav trval do roku 1843,[3] kdy byla po dlouholetých sbírkách farníků postavena mohutná hranolová empírová věž v čele západního průčelí, které bylo v souvislosti s tím upraveno. Po roce 1945 kostel zchátral. Na začátku 21. století začínají nutné zajišťovací práce k jeho záchraně.[2] V roce 2019 je na kostele nová střecha a okna s dřevěnou výplní na věži, omítka je místy opadaná, okna jsou vytlučená a kostel není přístupný.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o velkou jednolodní, obdélnou stavbu orientovanou k východu. Kostel má trojboce uzavřený presbytář s prostorami sakristií a s oratořemi v patře na severní, která byla původně přístupná vnějším schodištěm i jižní straně kam byl přístup snad přes depozitář. Jižní vstup kryje nízká hranolová předsíň. Před západním průčelím je hranolová věž.[3] Věž je zevně čtyřpatrová, s výraznými kordonovými římsami. Západní portál se zbytky vnějšího schodiště, v posledním patře velká zvuková okna s kulatými záklenky. Věž kryje nízká jehlancová střecha.

Stěny lodě jsou zevně členěny vpadlými lizénovými rámci. Okna jsou uzavřena plochým segmentem a rámována šambránami s uchy. V oknech jsou zbytky vitráží z 19. století. Uvnitř jsou svazky pilastrů nesoucích čtyři pole valené klenby s lunetami, které jsou odděleny pásy. Triumfální oblouk je segmentový. Presbytář má křížovou klenbu a v závěru je sklenut valeně s lunetami. Kruchta je zděná. Jsou k ní připojena dvě dřevěná ramena na dřevěných sloupcích, které vybíhají do lodi kostela.[3]

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Interiér kostela v Pavlovicích v červenci roku 2008

Zařízení bylo jednotné, barokní. Pocházelo z období kolem roku 1700. Hlavní oltář byl v dolní části s obrazem Nanebevzetí Panny Marie, který pocházel z období kolem roku 1900. V nástavci oltáře byl barokní obraz Nejsvětější Trojice. Po jeho stranách se nacházely umělecky kvalitní sochy sv. Petra a sv. Pavla z doby výstavby kostela. Tabernákl oltáře je pseudorománský z 19. století. Původní barokní tabernákl byl kdysi uložen v sakristii.

Na pravém bočním oltáře byla barokní socha Piety z období kolem roku 1700. V nástavci byl reliéf sv. Barbory. Levý boční oltář je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Byly na něm rozviliny a světcova socha. Kolem byly medailóny českých patronů: sv. Kosmy a Damiana, sv. Víta, sv. Ludmily, sv. Prokopa, sv. Vojtěcha, sv. Norberta, sv. Václava a sv. Zikmunda.

Barokní kazatelna pocházela z období kolem roku 1700. Byly na ní reliéfy čtyř evangelistů. Nejvýše byla umístěna socha sv. Jana Křtitele. Proti kazatelně se nacházel krucifix z 2. poloviny 18. století. V lodi byl obraz Panny Marie na plátně. Jednalo se o kopii byzantské předlohy. Byla v rokokovém rámu a datována do roku 1770. Křížová cesta pocházela z 1. poloviny 19. století. Křtitelnice byla mramorová z roku 1610 s reliéfem Kristova křtu.[3]

Po roce 1990 bylo zařízení kostela rozkradeno.

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Původní barokní fara pochází z 18. století. Jedná se o jednopatrovou stavbu s mansardovou střechou a dvěma branami po stranách. Má střední rizalit, který je oddělen lizénami. V přízemí jsou čtvercová okna s klenákem. V patře jsou obdélná okna se šambránami s uchy. Přízemí fary je sklenuto valeně s lunetami. V patře jsou malované klasicistní stropy z 1. poloviny 19. století. V sálech se nacházejí empírová kachlová kamna z 1. poloviny 19. století s reliéfními personifikacemi Naděje, Múz apod.[3]

U kostela se nachází barokní márnice s kostnicí. Pochází z roku 1702 a je hranolová s jehlancovou stříškou. Uvnitř se nacházely zbytky oltáře, který byl snad barokní.[3] Po roce 2000 byla kostnice adaptována na kapli, ve které bývají příležitostné bohoslužby. Při jižní straně kostela roste 23 m vysoká lípa velkolistá, chráněná jako památný strom.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 153-154. 
  2. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-04]. Identifikátor záznamu 143216 : Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Pavlovice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Pavlovice (Česká Lípa), s. 29-30. 
  4. Seznam. Lípa v Pavlovicích [online]. mapy.cz [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]