Kladivo boží (povídka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kladivo boží
Autor Arthur C. Clarke
Původní název The Hammer of God
Překladatel Josef Hořejší
Jazyk angličtina
Žánry povídka, sci-fi
Vydavatel Time
Datum vydání 1992
Typ média časopis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kladivo boží (anglicky „The Hammer of God“) je krátká vědeckofantastická povídka britského spisovatele Arthura C. Clarka z roku 1992.

V angličtině vyšla poprvé ve vydání "Beyond the Year 2000" amerického magazínu Time v říjnu 1992.[1] Povídka se stala předlohou pro Clarkův stejnojmenný román The Hammer of God (v češtině s mírně odlišným názvem Kladivo Boží).

Česky vyšla povídka ve sbírce Směr času (Polaris, 2002)[2] v překladu Josefa Hořejšího.

Námět[editovat | editovat zdroj]

Tématem povídky je hrozící katastrofa pro Zemi - byl zjištěn asteroid s kolizní dráhou vůči planetě. Jde o přežití lidstva, veškeré úsilí je směřováno do záchranné operace, kterou zkomplikuje sabotáž náboženských fanatiků. Ti jsou převědčeni, že se blíží trest boží a člověk nemá právo se mu postavit.

Postavy[editovat | editovat zdroj]

  • David - palubní počítáč Goliáše.
  • George Ledstone - senátor.
  • Carlos Mendoza - význačný teoretický fyzik.
  • Robert Singh - kapitán kosmického remorkéru Goliáš a velitel operace ATLAS.

Příběh[editovat | editovat zdroj]

Kapitán Robert Singh velí operaci ATLAS (pojmenována podle řeckého titána Atlase). Kosmický remorkér se blíží k asteroidu Kálí (pojmenovaném podle hinduistické bohyně Kálí) a posádka na něm ukotví radiomaják. Díky němu se zjistí, že i ta nepatrná naděje na odvrácení srážky je pryč, planetka Zemi zasáhne s fatálními následky. Byla odhalena agenturou zvaná Kosmická hlídka, která vznikla z projektu NASA. Hlídka odhalila několik nebezpečných kosmických těles, což jí dodalo prestiže. Poté, co do projektu díky senátorovi Ledstonovi přitekly další finance (svou zásluhu na tom měl i teoretický fyzik Carloz Mendoza z Marsu), byly zkonstruovány 2 kosmické remorkéry: Goliáš a Titán. Oba měly za úkol hlídkovat na odvrácené straně Slunce.

Po objevení Kálí a zjištění kolizního kursu se Zemí odpovědní představitelé učinili rozhodnutí. Planetka bude vychýlena ze své dráhy pomocí gigantických motorů. Pokud budou působit dostatečně dlouhou dobu - několik měsíců, podaří se ji odklonit natolik, že Zemi mine.

Motory jsou instalovány a spuštěny, ale pracují jen krátkou dobu. Křeslámští fanatici (nová víra vzniklá spojením křesťanství a islámu) provedli sabotáž, jsou přesvědčeni, že člověk by neměl křížit plány božímu záměru. Palubní počítač David navrhne poslední možnost - využít tahu samotného remorkéru, i když to bude nebezpečné a nemusí to stačit. Posádka se ihned pustí do nového úkolu. Kapitán Goliáše plánuje blízko Země kosmické plavidlo odpoutat, ale stane se neočekávaná událost, remorkér prorazil kůru planetky a zaklínil se.

Přestože plán vyšel - Kálí minula povrch planety o pouhých 60 km, daň byla obrovská, na Zemi zemřelo cca 100 000 lidí a samotná posádka remorkéru nepřežila přetížení při průletu atmosférou.

Úkolem mýtického Atlase bylo držet na svých ramenou nebe a zabránit mu, aby se zřítilo na Zemi. Pomocný motor ATLAS, který Goliáš nesl jako vnější náklad, měl skromnější cíl: udržet Zemi od těla jen jeden malinkatý kousíček nebe.
— Arthur C. Clarke - Kladivo boží

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CLARKE, Arthur C. The Hammer Of God [online]. Time, 1992-10-15 [cit. 2008-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. CLARKE, Arthur Charles. Směr času. Frenštát pod Radhoštěm: Polaris, 2002. ISBN 80-7332-002-9. Kapitola Obsah, s. 349. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]