Stěna z temnoty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Stěna z temnoty (anglicky "The Wall of Darkness") je sci-fi povídka spisovatele Arthura C. Clarka.

V angličtině vyšla např. ve sbírce s názvem The Nine Billion Names of God.
Povídka reflektuje autorův zájem o vyšší dimenze a o podstatu prostoru a času.[1] Je založena na dvou myšlenkách:

  • Möbiova páska
  • Haldanova hypotéza - vesmír je ještě podivnější, než si dokážeme představit.

V americkém astronomickém časopise Sky & Telescope [2] se v září 1988 objevila tato pasáž:

Zákony fyziky malých energií a dokonce i dimenzionalita časoprostoru mohou být v každém z těch minivesmírů jiné...kvantové pole, z kterého se rodí vesmír, není v mikroskopickém měřítku rovnoměrné, ale spíše připomíná nehomogenní „chaotickou“ časoprostorovou pěnu.

—Eugene F. Mallow, Samoreprodukující se vesmír, září 1988, str. 253-56

Arthur C. Clarke tuto pasáž předpojal svými úvodními větami povídky:

Mnohé a zvláštní jsou vesmíry, které plují jako pěnové bublinky řekou času. Některé - je jich velmi málo - se pohybují proti jejímu proudu nebo napříč něj; a ještě méně je těch, které jsou navždy mimo její dosah a nevědí nic o minulosti ani budoucnosti.

—Arthur C. Clarke - Stěna z temnoty

Příběh[editovat | editovat zdroj]

Šervan, syn Šervala, žije na planetě, na níž dopadají paprsky hvězdy Trilorne. Místní civilizace již zapomněla mnoho technologií, z nichž některé přetrvávají v mýtech. Obyvatelný je pouze úzký pás mezi Ohnivou zemí na severu - kde paprsky Trilorne vytvářejí spalující horko a Stínovou zemí, kde naopak vládne krutá zima. Šervana učí Grayle, vzdělaný a moudrý stařec, jenž vzdělával již 3 generace rodiny. Kdysi dávno se rodina přestěhovala ze vzdálených východních zemí a nejstarší syn z každé generace se vydával na pouť přes hory, aby strávil rok mezi svými bratranci. Mohl se tak seznámit s jinými zvyky a pochytit něco z vědění, jehož část je zde stále přechovávána.

Než se Šervan vydal na cestu, vzal jej otec kus na jih a z vysoké skály ve Stínové zemi mu ukázal Stěnu. V ten moment si to plně neuvědomoval, ale tajemná Stěna se mu stala výzvou, neboť nikdo neví, co leží za ní. O otázky bez odpovědí se zajímají jen filozofové a na tuto otázku mu odpověděl každý jinak. Grayle tvrdí, že za Stěnou je už jen šílenství, Artex má vysvětlení o posmrtném životě a Irgan tvrdí, že se zde nalézá země, v níž lidé žili před svým narozením.

Šervan odjíždí na východ, aby se zde setkal s rodinou a vzdělával. Sblíží se s Brayldonem, jehož otec je architektem a on touží jej následovat a překonat. Společně hovoří o mnoha věcech včetně Stěny. Brayldon tvrdí, že zde lidé věří, že je to konec světa, za ní už nic není.

Šervan se vrací domů, ale zemětřesení strhlo kamenný most přes vodopád a tak musí zpět na východ. Spolu s Brayldonem si naplánují cestu ke Stěně. Materiál Stěny je zvláštní, chladný a jakoby pohlcoval zvuk. Brayldon se domnívá, že není ze známé hmoty.

Šervan po dvou letech odjíždí domů, aby zjistil, že otec je mrtev a on se stal majitelem rozsáhlého panství. Rozumně hospodaří a rozmnožuje své hmotné statky. Opět mu zbývá čas i na sny a jejich uskutečnění. Napsal Brayldonovi, jenž se mezitím stal architektem (navrhl dvě největší budovy všech dob a také celé nové město) a zeptal se jej, zdali by byl schopen navrhnout konstrukci ke zdolání Stěny. Brayldon souhlasí.

Práce trvaly sedm let a nyní Šervan stojí u vrcholu Stěny. Vydává se dál sám po jejím tmavém povrchu. Tma narůstá, slunce Trilorne slábne více, než by bylo obvyklé a do Šervanovy mysli vstupují pochybnosti:

„Co když byly historky pravdivé a Stěna byla vybudována proto, aby ukrývala před světem nějakou hrůzu?“

Nenechá se zviklat ve svém rozhodnutí přijít záhadě na kloub a pevným krokem pokračuje dál. Před ním se objevuje nové světlo, které sílí. Evidentně je to druhé slunce. Kráčí až na konec, kde spatří známé obrovské schodiště a tvář Brayldona naplněnou očekáváním.

Poté, co sestoupí dolů, dá pokyn zničit schodiště. Nikdo neví lépe než on, že Stěna žádnou druhou stranu nemá.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Česky vyšla povídka v následujících sbírkách nebo antologiích:

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Na motivu Möbiovy pásky je vystavěn také příběh v povídce Armina J. DeutschePodzemní dráha Möbius“.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CLARKE, Arthur Charles. Zkazky z planety Země. Praha: Baronet, 2011. ISBN 978-80-7384-368-7. Kapitola Stěna z temnoty, s. 217. 
  2. en:Sky & Telescope
  3. CLARKE, Arthur Charles. Zpráva o třetí planetě. Praha: Práce, 1982. 24-007-82. Kapitola Obsah, s. 255. 
  4. CLARKE, Arthur Charles. Devět miliard božích jmen. Praha: Baronet, 2002. ISBN 80-7214-455-3. Kapitola Obsah, s. 7. 
  5. CLARKE, Arthur Charles. Zkazky z planety Země. Praha: Baronet, 2011. ISBN 978-80-7384-368-7. Kapitola Obsah, s. 11. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]