Jak jsme byli na Marsu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Jak jsme byli na Marsu
Autor Arthur C. Clarke
Původní název How We Went to Mars
Překladatel Petr Caha
Jazyk angličtina
Námět cesta na Mars
Žánry povídka, sci-fi
Vydavatel Amateur Science Stories
Datum vydání březen 1938
Typ média fanzin
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jak jsme byli na Marsu (anglicky „How We Went to Mars“) je krátká humorná sci-fi povídka britského spisovatele Arthura C. Clarka z roku 1938. Tato Clarkova raná povídka byla publikována (stejně jako další dvě - Cestujte po drátě! a Ústup ze Země) v britském fanzinu Amateur Science Stories.[1]

Tématem díla je let několika britských vědců raketou na Mars, kde se setkají s místní civilizací.

Česky vyšla povídka ve sbírce Směr času (Polaris, 2002)[2] v překladu Petra Cahy.

Příběh[editovat | editovat zdroj]

Kosmonautika je na vzestupu a veřejnost má o tuto novou technickou disciplínu velký zájem, zejména poté, co raketa Britské raketové společnosti přistane po úspěšném stratosférickém letu v budově parlamentu. K rozmachu přispěli i lovci publicity z Hickleboroughtovy raketové společnosti, když nafingovali nález sovětské rakety na území Anglie.

Společností vyvíjejících rakety přibývá, mají na svědomí stále více nehod a poničených nemovitostí. Britská raketová zkonstruuje větší kosmickou loď pokřtěnou na „Chloubu galaxie“. Poslední přeživší členové společnosti nastoupí dovnitř a raketa (poté, co poničila několik zahrad a zapálila několik skleníků) se vznese do vzduchu. Po určitých lapáliích v kosmu přistane posádka na Marsu, kde je dýchatelná atmosféra. Za chvíli se objeví Marťané a vezmou pozemskou raketu do vleku. Ve městě Xzgtpkl se návštěvníkům dostane oficiálního uvítání. Expedice se snaží, aby neudělala lidem ostudu - v zájmu příštích kontaktů. Jeden z členů výpravy se rozhodne na Marsu zůstat, důvod vypravěč nehodlá rozebírat vzhledem k tomu, že dotyčný má na Zemi ženu a děti.

Po týdnu odlétá raketa zpět na Zemi. Přistává v londýnském Hyde Parku, čímž zapříčiní vypaření jezírka Serpentina. Posádka končí na policejní stanici, přesto s uspokojením, že obohatila lidstvo o nové poznatky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Alastair Mayer's T-Space (anglicky)
  2. CLARKE, Arthur Charles. Směr času. Frenštát pod Radhoštěm: Polaris, 2002. ISBN 80-7332-002-9. Kapitola Obsah, s. 349. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]