Ledvinovník západní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Kešu)
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxLedvinovník západní
alternativní popis obrázku chybí
Ledvinovník západní (Anacardium occidentale) v Koehlerově herbáři z r. 1887
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád mýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleď ledvinovníkovité (Anacardiaceae)
Rod ledvinovník (Anacardium)
Binomické jméno
Anacardium occidentale
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ledvinovník západní v Brazílii
Detail plodů ledvinovníku západního

Ledvinovník západní (Anacardium occidentale) je 12 metrů vysoký tropický strom z čeledi ledvinovníkovité, poskytující jedlé nažky, známé pod tržním názvem ořechy kešu (podle SSČ kešú). Tyto nažky se nacházejí v nepravém plodu, kterému se říká „kešu jablko“. Osemení obsahuje velké množství kardolu, což je smolnatý olej, který při manipulaci dráždí pokožku a před konzumací se z jedlých částí (ořechů) odstraňuje zahříváním (pražením).

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Ledvinovník západní pochází ze severovýchodní Brazílie. Od 16. století se šíří s portugalskými mořeplavci do Mozambiku a pobřežních oblastí Indie.

Tento „ovocný“ strom je rozšířen celosvětově v suchých tropických oblastech. Mezi největší pěstitele patří Brazílie, Indie, Indonésie, Mozambik, NigérieTanzanie. Pěstuje se na plantážích nebo extenzivně v agrolesnických systémech.

Botanický popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o nižší, silně rozvětvený strom, dosahující výšky 12 m. Květy tvoří květenství lata a jsou žluto-růžové, samičí a oboupohlavné. Z botanického hlediska nejsou ořechy kešu ořechy ani peckovice, ale nažky.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Ledvinovníku vyhovuje tropické klima, nadmořská výška 1000 m nad mořem, průměrné teploty v rozmezí 21–28 °C, průměrné roční srážky v rozmezí 700–1200 mm a pH půdy 4,3–8,7. Není tolerantní k zasoleným půdám a snáší teploty jen mírně pod bodem mrazu, do –1 °C.

Agrotechnika[editovat | editovat zdroj]

Klíčivost ledvinovníku je velmi malá, proto se současně seje více semen. Pokud vzejde současně více rostlin, jsou následně vyjednoceny. Po 18–24 měsících se objevují první květy a následně i plody, které jsou ale nepoživatelné. První sklizeň se provádí až ve 4. roce a od 8. roku už plodí ledvinovník kvalitní „jablka“ s „kešu ořechy“.

Jako meziplodina se na plantážích používá bavlník, podzemnice olejná nebo jamy. Stromy, které jsou schopny plodit i 30 let, je nutné na plantážích pravidelně prořezávat.

Sklízí se většinou ručně. Jeden strom může vyprodukovat až 50 kg „kešu oříšků“ za rok. Plantáž poskytuje 800–1000 kg/ha.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Hlavním důvodem pro pěstování ledvinovníku západního jsou kešu oříšky. Další využití nacházejí též „kešu jablka“, která se společně s kůrou a větvemi z prořezu zkrmují dobytku, ale lze je využít také na výrobu džemu nebo kompotů. Z plodů se též lisuje šťáva, ze které se vyrábí alkoholické nápoje (víno, pálenka) nebo ocet. V Thajsku se i jablka využívají na otop.

Kardol z osemení má dezinfekční účinky a přidává se do insekticidů, laků, barviv apod. V Indii se jím tradičně impregnuje dřevo jako ochrana proti termitům.

Plody kešu jsou bohaté na taniny nebo vitamin C. Při konzumaci „kešu jablek“ nebo kešu oříšků může docházet k různým zdravotním potížím. U „jablek“ je to kvůli obsahu kardolu a taninů, na ořechy se vyskytuje alergie.

Dřevo ledvinovníku je velmi tvrdé a používá se při výrobě nábytku jako tzv. bílý mahagon.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jirásek, V. a Procházka, F. Rostliny známé neznámé, Albatros, Praha 1985
  • Hušák, S. et al. Tropické a subtropické ovoce, Brázda, Praha 1996, ISBN 80-209-0258-9
  • Pospíšil, František: Ovocnářství: Tropické a subtropické ovocné druhy, Vysoká škola zemědělská, Brno 1990
  • VALÍČEK, Pavel. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. S. 139-140.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]