Karel Mrázek (letec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Mrázek
Základní informace
Přezdívka Čárli[1]
Narození 25. listopadu 1910
Rakousko-Uhersko Náchod, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 5. prosince 1998 (ve věku 88 let)
Česko Jablonec nad Nisou, Česko
Alma mater Vojenská akademie v Hranicích
Vojenské informace
Příslušnost Československé letectvo (1932–1939, 1945–1948)
Francouzské letectvo (1939–1940)
Royal Air Force (1940–1945)
Hodnost Group Captain (RAF)
plukovník (na konci aktivní služby)
generálmajor v. v.
Velitelem 313. československá stíhací peruť (15. prosince 1941–26. června 1942)
Československé stíhací křídlo (26. června 1942–31. března 1943)
Války druhá světová válka
Vítězné souboje 4 (z toho 1 ve spolupráci), 1 pravděpodobně, 3 poškozené[2]
Vyznamenání 4 × Československý válečný kříž 1939
3 × Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Řád za vynikající službu
Záslužný letecký kříž
Některá data mohou pocházet z datové položky.

fKarel Mrázek (25. listopadu 1910 Náchod[2]5. prosince 1998 Jablonec nad Nisou[2]) byl československý vojenský pilot, v době druhé světové války jeden z velitelů 313. československé stíhací peruti a Československého stíhacího křídla.

Mládí a služba v československém letectvu[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny výpravčího. Vystudoval Vyšší průmyslovou školu elektrotechnickou v Brně. Po nástupu na základní vojenskou službu v roce 1932 absolvoval nejprve školu pro důstojníky letectva v záloze, kde získal kvalifikaci leteckého pozorovatele. Dále studoval na leteckém oddělení Vojenské akademie. Akademii ukončil 1. července 1935 jako poručík a zároveň byl jmenován pilotem letcem. Sloužil napřed u 14. pozorovací, později u 35. stíhací letky. Polním pilotem letcem byl jmenován 1. dubna 1937. Dne 31. srpna téhož roku se ve věku 26 let stal nejmladším velitelem letky v československém letectvu, když byl jmenován prozatímním velitelem 33. stíhací letky, vyzbrojené Aviemi B-534. Dne 1. listopadu 1937 získal kvalifikaci nočního stíhacího pilota. V československém letectvu sloužil až do německé okupace 15. března 1939.[2][3]

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Na konci května 1939 odešel z protektorátu přes Polsko do Francie. Zde podepsal pětiletý závazek do Cizinecké legie. V legii sloužil v alžírském Sidi Bel Abbès, po vypuknutí druhé světové války absolvoval v severní Africe přeškolení na francouzské letouny a dále v Oranu působil jako instruktor na letounech MS.406. Po německém útoku byl odeslán do metropolitní Francie, ale do bitvy se již výrazněji zapojit nestihl a vykonal pouze dva operační lety.[2]

Po porážce Francie uprchl do Velké Británie a 2. srpna 1940 byl přijat do RAF. Byl přeškolen na stroje Hawker Hurricane, poté byl krátce přidělen k 43. a od 17. září k 46. stíhací peruti. Bojoval v bitvě o Británii, 27. září musel nouzově přistát s hořícím letounem. Podařilo se mu poškodit jeden nepřátelský letoun a 11. listopadu sestřelil dva Fiaty CR.42 Corpo Aereo Italiano.[2] Ve 46. peruti sloužil až do 2. května 1941, po krátkém působení v 257. peruti byl 17. května převelen k nově se formující 313. československé stíhací peruti, vyzbrojené letouny Supermarine Spitfire. Nejprve byl velitelem letky A, od 15. prosince 1941 celé peruti. Po smrti velitele Československého stíhacího křídla Aloise Vašátka byl Mrázek 26. června 1942 jmenován na jeho místo. Jednotka se pod Mrázkovým velením účastnila například nájezdu na Dieppe. Operační činnost ukončil 31. března 1943, jeho nástupcem ve velitelské funkci se stal František Doležal. Za úspěšné velení čs. křídlu byl Karel Mrázek písemně pochválen inspektorem čs. letectva Karlem Janouškem a jako první československý letec vyznamenán britským Řádem za vynikající službu.[2]

V RAF vykonal celkem 261 bojových letů v trvání 338 hodin, čímž vysoce překročil předepsaný operační turnus 200 hodin. Z toho nad nepřátelským územím provedl 93 bojových letů v trvání 143 hodin. Celkem sestřelil čtyři nepřátelské letouny (z toho jeden ve spolupráci), jeden sestřelil pravděpodobně a tři poškodil.[2]

Krátce sloužil jako velitel letiště Churchstanton, jako první československý letec studoval na Vysoké válečné letecké škole (RAF Staff College). Od 23. srpna 1943 působil v operačním oddělení na stíhacím velitelství RAF (Fighter Command), od 7. března 1945 byl velitelem československé styčné skupiny u Fighter Command. V této funkci byl povýšen do britské hodnosti Group Captain.[2]

Poválečná kariéra[editovat | editovat zdroj]

Do osvobozeného Československa se vrátil 6. června 1945, krátce sloužil na operačním oddělení velitelství letectva a jako velitel 3. letecké divize. Od 30. října 1945 nastoupil do 3. ročníku Vysoké školy válečné v Praze, kterou úspěšně absolvoval 22. července 1946. Od 14. července 1946 byl opět velitelem 3. letecké divize.[2]

Mrázek měl výhrady k poválečnému politickému vývoji v Československu i k přejímání sovětských vzorů při obnovování armády a letectva. V červnu 1947 se stal členem národně socialistické strany.[2]

Po komunistickém převratu byl 27. března 1948 zbaven velení a 1. května odeslán na nucenou dovolenou. Kvůli podezření z přípravy emigrace byl přes dva měsíce ve vazbě v „hradčanském domečku“, ale pro nedostatek důkazů propuštěn. Z československého letectva byl 1. listopadu 1948 propuštěn bez nároku na výsluhu.[2]

Po propuštění z letectva[editovat | editovat zdroj]

Žil v Jablonci nad Nisou, po vystřídání několika zaměstnání od roku 1952 až do odchodu do důchodu v roce 1974 pracoval jako vedoucí odboru hospodaření s nářadím v n. p. Autobrzdy. V roce 1965 byl částečně rehabilitován.[2]

Byl členem Svazu protifašistických bojovníků.[4]

Od 21. prosince 1979 vedla Státní bezpečnost na Mrázka svazek v kategorii PO (prověřovaná osoba) kvůli podezření ze spolupráce s cizí zpravodajskou službou. Podezření se nepotvrdilo a svazek byl 5. června 1985 uložen do archivu.[4]

Po sametové revoluci byl Karel Mrázek plně rehabilitován a 1. května 1990 společně s Františkem Fajtlem a Pavlem Kocfeldou povýšen do hodnosti generálmajora ve výslužbě. V roce 1997 vyšel pod názvem Velel jsem stíhačům Mrázkův životopis od Františka Fajtla.[2]

Karel Mrázek zemřel 5. prosince 1998 v Jablonci nad Nisou. Byl oceněn řadou československých, britských a francouzských vyznamenání, je čestným občanem Náchoda a Jablonce nad Nisou.[2] V Jablonci po něm byla v roce 2000 pojmenována ulice.[5]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

S dcerou diplomata Olgou Procházkovou se oženil 7. prosince 1943, měli spolu děti Lubora (* 1944) a Ivanu (* 1948). Jeho mladší bratr Emilián Mrázek (* 1920), radiotelegrafista u 311. bombardovací perutě, padl 21. srpna 1943 nad Biskajským zálivem. Starší bratr Rudolf zahynul v dubnu 1945 při sovětském bombardování Brna.[2]

Data povýšení[editovat | editovat zdroj]

Podle publikace Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945[2]

Československé letectvo[editovat | editovat zdroj]

Royal Air Force[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Podle publikace Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FAJTL, František. Létal jsem s Třistatřináctkou. Praha: Naše vojsko, 1991. ISBN 80-206-0144-9. Kapitola II., s. 14. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9. Kapitola Mrázek Karel Ing., s. 200-201. 
  3. MEJZLÍK, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. 1.. vyd. Třebíč: Okresní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. Dostupné online. S. 15-17. 
  4. a b PTÁČNÍKOVÁ, Světlana; PENÍŽKOVÁ, Xenie. Českoslovenští letci působící za druhé světové války v RAF ve fondech Archivu bezpečnostních složek MV ČR (1. část). In: Sborník Archivu bezpečnostních složek 5/2007. Praha: Odbor ABS MV ČR, 2007. Dostupné online. S. 312–313.
  5. VITVAR, Petr. Karel Mrázek - hrdina druhé světové války. Jablonecký měsíčník [online]. Čís. 06/2009. Dostupné online. 
  6. Řád Milana Rastislava Štefánika III. třídy. Seznam nositelů podle matriky nositelů [online]. Archiv Kanceláře prezidenta republiky [cit. 2018-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-16. 
  7. Řád M. R. Štefánika III. třídy. Seznam vyznamenaných [online]. www.hrad.cz. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FAJTL, František. Velel jsem stíhačům. Podle pamětí generála Karla Mrázka. Cheb: Svět křídel, 1997. ISBN 80-85280-47-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]