Karel Antonín Ballabene
Karel Antonín Ballabene | |
---|---|
Narození | 1743 Frankfurt nad Mohanem Svatá říše římská |
Úmrtí | 24. září 1804 (ve věku 60–61 let) Praha Rakouské císařství |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | bankéř a podnikatel |
Příbuzní | Karolina Kleinwächterová mladší, František Škroup |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Karel Antonín Ballabene (září/prosinec 1743 Frankfurt nad Mohanem – 24. září 1804 Praha) byl německý podnikatel a bankéř italského původu působící v Praze, jedna ze zásadních postav průmyslové revoluce v Čechách. Vlastnil dům v Dlouhé ulici na Starém Městě pražském, později zakoupil usedlost s pozemky v Libni, která dle něj dostala své jméno, Balabenka.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Rodina Ballabenů pocházela původem z Itálie, Karel Antonín se narodil ve Frankfurtu nad Mohanem na území tehdejší Svaté říše římské.
Bankéř a podnikatel
[editovat | editovat zdroj]Roku 1773 přišel do Prahy a roku 1776 zde založil bankovní dům se sídlem v Dlouhé ulici, Nádvoří u Zeleného stromu č. 729. Jako společník firmy působil jistý Schindler. Banka byla jedna z prvních, často společně s dalšími obchodními a bankovními domy (např. Friess et Co. Wien), která poskytovala úvěry pro vznik a rozvoj manufaktur a průmyslových výrob, a to ještě před instalací prvního parního stroje v Čechách, díky této strategii firma prosperovala.
Karel Ballabene dále rozšířil své podnikání na výrobu a prodej textilu ve spojení s podnikatelem J. G. Bergerem: produkty společnosti se vyvážely do Saska, Rakouska či Španělska. Stal se investorem a spolumajitelem rafinerie na zpracování třtinového cukru na Zbraslavi (první takové zařízení v Čechách), byl úspěšným provozovatelem speditérství a povoznictví. V letech 1797 až 1798 se finančně podílel na obnově pražské továrny na výrobu porcelánu zničené požárem. Karel Ballabene byl také přísedícím směnečného a merkantilního soudu. Nějakou dobu byla v držení rodiny též usedlost Bertramka.
V 80. letech 18. století zakoupil usedlost zvanou Ulbrichtka s přilehlými pozemky v Libni, kam se s rodinou přestěhoval. Nechal zde mimo jiné vybudovat rozsáhlé květinové zahrady.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Za své pracovní zásluhy byl císařem Františkem I. jmenován c. k. dvorním radou. Stal se také jedním z hlavních mecenášů Pražské společnosti pro podporu vdov a sirotků (Prager Societät zur Unterstützung der Witwen und Weisen).
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Karel Antonín Ballabene zemřel 24. září 1804 v Praze ve věku 60 nebo 61 let a byl pohřben v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]Karel Antonín Ballabene byl ženatý, byl otcem několika dcer. Jeho dcera Karolina se provdala za Karla Kleinwächtera, podnikatele a pozdějšího ředitele Pražské paroplavební a plachetní společnosti, který po Ballabenově smrti převzal rodinnou firmu. Na Ballabence založil také hudební školu. Karolina Kleinwächterová mladší (1819–1893), vnučka Karla Ballabena, se při společenských večerech v Ballabence seznámila se svým pozdějším manželem, Františkem Škroupem, kapelníkem a autorem hudby české národní hymny.
Na pozemcích usedlosti, novorenesančně přestavěné v 70. letech 19. století, postupně vzniklo městské náměstí s křižovatkou, v období První republiky pak monumentální rohový funkcionalistický nájemní dům. Rozsáhlá stavba usedlosti definitivně zanikla při demolici roku 1993 kvůli výstavbě dálničního mostu propojujícího Libeň s Prosekem.