Kaple svaté Anny (Frýdlant)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kaple svaté Anny
ve Frýdlantu
Celkový pohled na hrad a zámek, kaple je mezi starou a novou částí
Celkový pohled na hrad a zámek, kaple je mezi starou a novou částí
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Okres Liberec
Obec Frýdlant
Lokalita Státní hrad a zámek Frýdlant
Souřadnice
Kaple sv. Anny na frýdlantském zámku
Kaple sv. Anny
na frýdlantském zámku
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát liberecký
Farnost děkanství Frýdlant v Čechách
Status zámecká kaple
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební sloh renesance
Výstavba 1598-1602
Další informace
Adresa Zámecká 4001, Frýdlant
Ulice Zámecká
Kód památky 32155/5-4271 (PkMISSezObr) (součást památky Frýdlant)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple svaté Anny ve Frýdlant je renesanační sakrální prostora na zámku Frýdlant.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Když došlo k renesanční proměně frýdlantského hradu, byla celá přestavba završena mezi lety 1598-1602 výstavbou kaple navazující z jihu na dolní zámek. Stavbu kaple inicioval Melchior z Redernu se svojí ženou Kateřinou, rozenou Šlikovou. Podílel se na ní Marco Spazzio z Lancia spolu s polírem Antoniem. Kaple byla vyzdobena pod vedením Ambrosia Fritsche a Bartolomea Sprangera. Původní ráz kaple pozměnily novorenesanční úpravy celého zámku prováděné v 80. letech 19. století.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Stavbu limitovalo starší opevnění, které předurčilo její nepravidelnou kompozici, kdy se mohla volně rozvinout pouze západním směrem. Kaple převyšuje zámek o jedno patro. Jedná se o tříapsidový prostor. Půdorys kaple tvoří rovnoramenný řecký kříž s ústředním prostorem centrálního čtverce nad křížením příčných ramen. Kvůli terénu se až volné patro objektu jeví jako řecký kříž se třemi půlkruhově uzavřenými rameny a čtvrtým pravoúhlým. Na západní straně vyplnily prázdný prostor mezi rameny schodišťové přístavky. Sedlové zvalbené střechy jako krytinu používají břidlici. Střechu zdobí kovaná korunu. Architektura kaple vycházela ze severoněmecké renesance, která si zachovala některé gotické prvky, jako jsou vysoká okna s kružbou ukončená lomeným obloukem.

Klenby kaple jsou hvězdicové se štukovými žebry. Kruchta a oratoř je podklenuta lunetovou klenbou. V oknech jsou jednoduché kružby. Pod střední apsidou je prostor kruhového půdorysu, původně soukromá kaple, dnes sklep. Vnitřek zámecké kaple byl upraven v roce 1781 a vyzdoben ornamentálními a figurálními sgrafity a temperovými malbami evangelistů od F. Dietricha z Drážďan. Horní hrad s kaplí je spojen podklenutým přechodem (prampouchem), který byl upraven v 19. století a v roce 1881 opatřen sgrafitem, které je podobné sgrafitu na kapli a chodbách dolního zámku.

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oltář je dřevěný s tradiční renesanční vázanou sloupovou arcitekturou s dvěma dvojicemi kanelových korintských sloupů. Má vysokou predelu a nástavec s tympanonen. V predelle je reliéf Poslední večeře Páně a znaky Kateřiny z Redernů, rozené Šlikové. V retáblu je reliéf Ukřižování. V nástavci reliéf Kladení Krista do hrobu. Mezi sloupy jsou sochy sv. Jana Evangelisty a sv. Lukáše, nad architrávem sv. Matouše a sv. Marka. Dílo pochází od sochaře Ambrosia Fritsche a K. Guttbiera z Liberce z let 16091610. Boční oltář má barokní sloupovou architekturu a pochází z roku 1687. Je s hladkými korintskými sloupy a středovou nikou. V predelle bočního oltáře je ležící socha sv. Rozálie. Na podstavcích podstavcích sloupů se nacházejí erby Gallasů a Gaschin-Rosenbergů. Ve střední části byl obraz sv. Anny Samotřetí. Vedle sloupů na konzolách se nacházejí sochy sv. Šebestiána a sv. Rocha, v nástavci obraz Panny Marie Pomocné. Po stranách jsou sochy sv. Josefa a sv. Antonína Paduánského. Kazatelna je renesanční. Na jejím vysokém osmibokém korpusu se nacházejí deskové obrazy čtyř evangelistů. V kapli se nacházejí dvě pozdně gotické deskové malby sv. Erharda a sv. Burkarda. Nově také vystaveny liturgické předměty.

Varhany[editovat | editovat zdroj]

Písmák a učitel Václav Metelka se zmiňuje o starých varhanách, zřejmě pocházejících z dílny tauchmanů, a roku 1840 je označil za pamětihodné. Na světové výstavě konané roku 1873 ve Vídni byl zakoupen nástroj nový, jehož autorem je dílna bratří Walterů z Guhrau.[1]

Dispozice varhan:[1]

  • I. manuál:
    • Geigen Principal (8')
    • Portunalfloete (8')
    • Manualkoppel
    • Geigen Principal (4')
    • Violini (2')
  • II. manuál:
    • Floete (8')
    • Flauto traverso (4')
    • Salicet (8')
  • Pedál:
    • Subbaß (16')
    • Pedalkoppel

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b TOMŠÍ, Lubomír; TOMÍČEK, Jan. Varhany Liberecka. Chrastava: Společnost přátel historie města Chrastavy, 1995. 37 s. Kapitola Frýdlant – Zámecká kaple svaté Anny, s. 8. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠTERNOVÁ, Petra. Soupis nemovitých kulturních památek v libereckém kraji (A-Le). Liberec: Národní památkový ústav, 2010. 272 s. ISBN 978-80-903934-2-4. S. 90. 
  • MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 57. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]