Josef Ressel

Josef Ressel
Josef Ressel
	Josef Ressel
Narození	29. června 1793; Chrudim; Habsburská monarchie
Úmrtí	9. října 1857 (ve věku 64 let); Lublaň; Rakouské císařství
Příčina úmrtí	malárie
Místo pohřbení	Navje
Alma mater	Vídeňská univerzita
Povolání	vynálezce, technik, lesník a spisovatel
Děti	Jindřich Ressel
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Ludvík František Ressel (29. června 1793, Chrudim – 9. října 1857, Lublaň^[1]) byl rakouský lesník, spisovatel a vynálezce česko-německého původu, který se proslavil především vynálezem lodního šroubu.

Studium a profesionální kariéra

Pocházel z česko-německé rodiny. Jeho otec Anton Herrmann Ressel byl český Němec, matka Marie Anna Konvičková byla Češka. Do školy chodil v Chrudimi a v roce 1806 odešel vystudovat gymnázium do hornorakouského Lince. Po úspěšném zakončení studia byl v roce 1809 přijat na dělostřeleckou školu v Českých Budějovicích, ale pro tělesnou slabost se z něj důstojník nestal. Poté měl studovat medicínu, ale nakonec získal stipendium na lesnické akademii v Mariabrunnu u Vídně. Po absolvování pracoval pro rakouský stát jako lesník na území dnešního Chorvatska a Slovinska v Kraňsku, kde se zasloužil o zalesnění krasové oblasti. K jeho nejvýznamnějším literárním dílům patří Dějiny přímořských lesů.

Lodní šroub

Pomník Josefa Ressla před budovou Technické univerzity ve Vídni

V Kostanjevici na řece Krka poprvé testoval svůj vynález lodního šroubu. V roce 1821 byl přeložen do Terstu, kde se stal lesmistrem a úspěšně pokračoval v testech. V roce 1827 získal patent a v roce 1829 dosáhl s upraveným parníkem v terstském přístavu rychlosti šesti uzlů. Poté se parní stroj porouchal a policie po nehodě další pokusy zakázala. Ressel zemřel, aniž by za svůj vynález získal jakékoli uznání. Teprve v roce 1866 mu vynález lodního šroubu oficiálně přiznala americká akademie věd ve Washingtonu.

Další vynálezy

Josef Ressel kromě lodního šroubu vynalezl mimo jiné šroubový lis pro výrobu vína a oleje, kuličkové ložisko bez mazání, zařízení pro parní vyluhování barviv a tříslovin, pneumatickou potrubní dopravu a buzolu.^[2]

Osobní život

Oženil se v 28 letech 30. října 1821 s osmnáctiletou Jakobinou von Orebich, s níž zplodil 3 děti (Rudolf, Ferdinand a Klementina). V roce 1826 Jakobína zemřela a Josef Ressel se znovu oženil v roce 1830 s Terezií Kasteličkovou, s níž měl 7 dětí.

Josef Ressel zemřel na malárii v roce 1857 na služební cestě v Lublani, kde je také pohřben.

Projevy uznání a zajímavosti

Soubor:500 Schilling Joseph Ressel obverse.jpg

500 Schilling Joseph Ressel obverse

K odkazu Josefa Ressla se hlásí nejen Češi, ale zejména Rakušané a také Slovinci. Pomník Josefa Ressla byl umístěn už v roce 1863 před budovu Technické Univerzity ve Vídni v parku, který dnes nese Resslovo jméno. Teprve v roce 1924 byl odhalen Resslův pomník v jeho rodném městě, kde se nachází před budovou okresního muzea. Resselovo jméno nese též gymnázium v jeho rodné Chrudimi.

Pamětní desky připomínají Josefa Ressla nejen v rodné Chrudimi, ale také Linci. Ulice po něm pojmenované se nacházejí v Ústí nad Labem, Pardubicích, Praze, Plzni, Olomouci, Mostě, Českých Budějovicích, Lublani, Vídni, Ostravě a Novém Jičíně. Resslova busta, jejímž autorem je Antonín Popp (1901), byla umístěna také v Pantheonu Národního muzea v Praze.

Portrét Josefa Ressla a loď poháněná jeho vynálezem jsou hlavním námětem bankovky 500 rakouských šilinků vydané v roce 1956. V roce 1957 byl Josef Ressel námětem československé poštovní známky a v roce 2002 známky vydané slovinskou poštou.^[3]

Náměty v umění

pomník na stejnojmenném náměstí před Technickou univerzitou ve Vídni
pomník v Bílovicích nad Svitavou
socha na fasádě Justiční akademie v Kroměříži
pomník v Chrudimi, autor Ladislav Šaloun
Životopis:
- zachycen v knize Zdeňka Pluhaře Bronzová spirála z roku 1953.^[4]
- zdramatizován ve stejnojmenném třídílném televizním filmu Jiřího Sequense podle předlohy Zdeňka Pluhaře Bronzová spirála, v hlavní roli Viktor Preiss.^[5]

Odkazy

Literatura

Resslova socha na budově reálného gymnázia (nyní Justiční akademie) v Kroměříži

Václav Gutwirth: Vynálezce Josef Ressel, 1943, Praha
Erhard Marschner: Josef Ressel. Erfinder der Schiffsschraube - Seine Vorfahren und Nachkommen, 1979 (ISBN 3-7686-6016-8)
Jiří Charvát, Pavel Kobetič a kol.: Josef Ressel a Chrudim, 1986
SEVERIN, Jan. Ohnivé perutě: osudy vynálezce Josefa Ressla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Vyšehrad, 1943. 208 s.

Reference

↑ Literární noviny, 15/1966, s.12, Kdy zemřel Josef Ressel?
↑ HUBERT, Miroslav. Parník Civetta a lodní šroub Josefa Ressela. [s.l.]: [s.n.] 163 s.
↑ INVENTIONS - SCREW PROPELLER - JOSEF RESSEL
↑ PLUHAŘ, Zdeněk. Bronzová spirála. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1953. 333, [1] s.
↑ http://www.csfd.cz/film/72716-bronzova-spirala

Související články

Lodní šroub

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Ressel na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Ressel
(česky) Slavní matematici, fyzici a vynálezci - JOSEF RESSEL
(německy) Österreichisches biografisches Lexikon
(německy) Technisches Museum Wien K výstave o Josefu Resselovi
(anglicky) Josef Ressel Relevant Non-Istrians
(slovinsky) Josef Ressel

[1] Literární noviny, 15/1966, s.12, Kdy zemřel Josef Ressel?

[2] HUBERT, Miroslav. Parník Civetta a lodní šroub Josefa Ressela. [s.l.]: [s.n.] 163 s.

[3] INVENTIONS - SCREW PROPELLER - JOSEF RESSEL

[4] PLUHAŘ, Zdeněk. Bronzová spirála. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1953. 333, [1] s.

[5] ttp://www.csfd.cz/film/72716-bronzova-spirala

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]