José Gregorio Hernández

Blahoslavený; José Gregorio Hernández, OFS
	Fotografie z roku 1917
laik
Narození	26. října 1864; Isnotú; Venezuela
Úmrtí	29. června 1919 (ve věku 54 let); Caracas; Venezuela
Příčina úmrtí	následky srážky s motorovým vozidlem
Svátek	26. října
Rodiče	Benigno María Hernández Manzaneda a Josefa Antonia Cisneros Mansilla
Místo pohřbení	kostel La Candelaria, Caracas, Venezuela
Řád	Sekulární františkánský řád
Blahořečen	30. dubna 2021, Caracas, Venezuela, papež František
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributy	oblek, lékařský plášť, lékařské pomůcky
Patronem	studentů medicíny, lékařů
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

José Gregorio Hernández Cisneros, OFS (26. října 1864, Isnotú – 29. června 1919, Caracas) byl venezuelský vysoce uznávaný lékař, profesor a římský katolík, člen Sekulárního františkánského řádu. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se dne 26. října 1864 ve vesnici Isnotú (část obce Rafael Rangel) ve venezuelském státě Trujillo jako první z šesti dětí rodičům Benignu María Hernández Manzanedovi a Josefě Antonii Cisneros Mansilla. Pokřtěn byl dne 30. ledna 1865 v koloniálním chrámu v Escuque. Dětství prožil ve své rodné obci. Jeho otec prodával léky a dobytek a matka pracovala jako hospodyně. Svátost biřmování přijal dne 6. prosince 1867 ve městě Betijoque.

Roku 1878 absolvoval cestu ze své rodné obce v Andách do Caracasu, kde začal studovat a roku 1882 promoval, kdy obdržel bakalářský titul z filosofie.

Poté studoval medicínu na Universidad Central de Venezuela v Caracasu. Dosahoval dobrých výsledků a roku 1888 promoval s titulem doktor medicíny. Venezuelská vláda mu udělila grant, aby mohl pokračovat ve studiu v Evropě. V Paříži a Berlíně studoval další obory medicíny: patologii, mikrobiologii, histologii a fyziologii. Ovládl angličtinu, francouzštinu, portugalštinu, němčinu, italštinu, latinu a hebrejštinu.

Po návratu do Venezuely se v letech 1891–1916 věnoval výuce medicíny především na Universidad Central de Venezuela v Caracasu a ve volném čase různým výzkumům. Vydával vědecké publikace. Věnoval se také náboženství a uvažoval o tom, stát se knězem. Dne 7. prosince 1899 vstoupil složením slibů do Sekulárního františkánského řádu. Roku 1908 studoval několik měsíců v klášteře v Certosa di Farneta v dnešní Itálii. Roku 1913 se zapsal na latinskoamerickou teologickou školu v Římě, ale ze zdravotních důvodů se musel vrátit do Venezuely. Zdarma poskytoval zdravotní péči chudým a někdy jim na své náklady zaopatřoval léky. S příchodem španělské chřipky do Venezuely v roce 1918 navštěvoval nemocné v Caracasu.

Dne 29. června 1919 jej v Caracasu přejel automobil. Zemřel po převozu do místní nemocnice. Jeho ostatky byly nejprve uloženy na místním hřbitově. Dne 23. října 1975 byly exhumovány a uloženy v kostele La Candelaria v Caracasu.

Úcta[editovat | editovat zdroj]

Jeho beatifikační proces započal roku 1949. Dne 16. ledna 1986 jej papež sv. Jan Pavel II. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného. Dne 19. června 2020 byl uznán zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho blahořečení.

Blahořečen pak byl dne 30. dubna 2021 v Caracasu. Obřadu předsedal jménem papeže Františka arcibiskup Aldo Giordano.

Jeho památka je připomínána 26. října. Bývá zobrazován v obleku, nebo lékařském plášti. Je patronem studentů medicíny a lékařů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku José Gregorio Hernández na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]