Přeskočit na obsah

Jodid rtuťnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox Chemická sloučenina

Jodid rtuťnatý (HgI2) je anorganická sloučenina mající podobu červenooranžových krystalů. Na rozdíl od chloridu rtuťnatého se špatně rozpouští ve vodě. V přírodě se vyskytuje jako velmi vzácný minerál kokcinit.

Jodid rtuťnatý vykazuje termochromismus; při zahřátí nad 127 °C podléhá fázové přeměně z krystalické formy alfa na světle žlutou formu beta. Po ochlazení nabývá zpět původní barvu. Často se používá k demonstraci uvedeného jevu.[1]

Jodid rtuťnatý je polovodičem používaným pro detekci rentgenového a záření gama a pro zobrazovací zařízení pracující při pokojové teplotě.[2] Používá se také pro přípravu Nesslerova reagencia užívaného pro detekci přítomnosti amoniaku. Může se vyskytovat jako sraženina v mnoha reakcích.

V medicíně se HgI2 dříve používal pro léčbu syfilidy. Ve veterinární medicíně se stále používá do mastí na puchýře při exostóze, při zvětšení kloubních váčků apod.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mercury(II) iodide na anglické Wikipedii.

Literatura

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.