Jiří Hartman
Genmjr. Jiří Hartman, DFC | |
---|---|
Narození | 24. října 1917 Žižkov |
Úmrtí | 27. března 2006 (ve věku 88 let) Porchester |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | voják a pilot |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jiří Hartman (24. října 1917 Žižkov – 27. března 2006 Porchester[1]) byl velitel 310. československé stíhací perutě RAF.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Ve dvacátých letech se přestěhoval do Plzně, kde jeho otec dostal práci ve Škodových závodech. Studoval na Masarykově[1] reálném gymnáziu a začal navštěvovat místní aeroklub, kde absolvoval pilotní kurs.[2][3] Absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. Před okupací končil v hodnosti poručíka letectva.[4]
2. světová válka
[editovat | editovat zdroj]V roce 1939 se mu podařilo dostat do Velké Británie, putoval přes Polsko a Francii. Zde se přihlásil do Britského královského letectva. Nejprve byl přidělen k 310. peruti, zde však nevykonal žádný bojový let.[4] Sloužil poté u 312. perutě RAF, krátce u 607.,[4] u 111. perutě a nakonec se vrátil k 310. československé stíhací peruti RAF. Následně velel letce A 310. perutě, od září 1944[4] se stal velitelem celé 310. perutě.[2][5] Během války podnikl celkem 168 akcí nad nepřátelskými územími a nalétal 560 operačních hodin.[4]
Život po roce 1945
[editovat | editovat zdroj]Krátce po válce mu bylo uděleno čestné členství Západočeského aeroklubu. V roce 1945 měl hodnost štábního kapitána, létal v československém letectvu.[6] Dne 27. října 1945 byl členem skupiny letců, které prezident Beneš přijal na Hradě.[4] Po únorových událostech roku 1948 uprchl přes Šumavu do Německa a dostal se opět do Velké Británie a vstoupil znovu do RAF. Létal u 247. perutě,[4] 228. perutě[3] a končil jako pilot vrtulníku záchranné služby u 275. perutě. Byl jedním ze zakladatelů vrtulníkového a záchranného létání v RAF.[7] V Británii se dvakrát oženil.[8] V civilu se věnoval obchodní činnosti.[3]
Život po roce 1989
[editovat | editovat zdroj]Po roce 1989 byl plně rehabilitován a povýšen na plukovníka. Příležitostně se vracel do Česka.[8]
V březnu 1992 byl povýšen na generálmajora.[4]
Jiří Hartman byl spolu s dalšími válečnými veterány (František Fajtl, František Peřina, Lubomír Úlehla, Milan Malý) přítomen 28. května 2004 na slavnostním odhalení bust československých prezidentů Masaryka a Beneše na nádvoří Hotelu Růže v Českém Krumlově. Busty zde nechal umístit válečný veterán a filantrop Jan Horal.[9] Byl také příležitostným účastníkem na každoročních setkáních studentů a pracovníků ČVUT s letci RAF organizovaných po listopadu 1989 Masarykovou akademií práce, strojní společností na ČVUT v Praze a Evropským hnutím v ČR ve velké posluchárně 256 v Praze Dejvicích. Dožil ve Velké Británii, kde je také pohřben.[2]
Autor knihy
[editovat | editovat zdroj]Napsal autobiografickou knihu Letec (vyd. 1995, Cheb, nakladatelství Svět křídel, ISBN 80-85280-31-0).[7]
Jiří Hartman ve filmu
[editovat | editovat zdroj]Velitelstvím 1. leteckého pluku byl vybrán[3] pro účinkování ve filmu Neporažená armáda (1938), který měl sloužit k upevnění morálky v nadcházejících válečných časech. Měl zde roli budoucího poručíka letectva.[1][10]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Je nositelem řady vysokých československých a britských vyznamenání.[1][2][10]
V roce 1995 se stal čestným občanem obce Stachy.[11]
Při příležitosti stého výročí vzniku Československé republiky představil fotograf Jadran Šetlík soubor portrétů nazvaný Galerie osobností R.A.F. Jiří Hartman byl jednou z fotografovaných osobností.[12]
Pamětní deska a pomník
[editovat | editovat zdroj]Na budově Masarykova gymnázia v Plzni má pamětní desku, odhalení proběhlo 24. října 2007.[10][13]
V obci Zichovec má na návsi pomník. Pomník byl odhalen 29. října 2017.[14]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Medaile Za hrdinství (1996)[15]
- Československý válečný kříž 1939 (šestinásobný nositel, poprvé 18. července 1942 od prezidenta E. Beneše)[4]
- Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (trojnásobný nositel, poprvé 18. července 1942 od prezidenta E. Beneše)[4]
- Československá vojenská medaile za zásluhy, I. stupeň
- Pamětní medaile československé armády v zahraničí
- Záslužný letecký kříž (DFC, 11. června 1945)[4]
- Hvězda 1939–1945
- Evropská hvězda leteckých osádek
- Hvězda za Francii a Německo
- Britská medaile Za obranu
- Válečná medaile 1939–1945
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Hartman, Jiří. https://www.valka.cz [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Jiří Hartman. www.classictrainers.cz [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Hrdinové oblohy: Jiří Hartman. smerovka.cz [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k Československý stíhač v RAF S/Ldr. Jiří Hartman | Fronta.cz. www.fronta.cz [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Free Czechoslovak Air Force [online]. 2019-01-17 [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vrtulníky armády Velké Británie u nás. www.vrtulnik.cz [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online.
- ↑ a b DATABAZEKNIH.CZ. Letec - Jiří Hartman | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Letec, který nikdy neuhýbal. www.czsk.net [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online.
- ↑ ZAJÍČEK, Zdeněk. Busty T. G. Masaryka a Eduarda Beneše stojí už v Českých Budějovicích. Českokrumlovský deník. 2013-11-03. Dostupné online [cit. 2020-08-23].
- ↑ a b c Pietní akt ke 100. výročí narození generála Hartmanna : Portál městského obvodu Plzeň 3. umo3.plzen.eu [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Lyžařka posbírala pocty ve svém rodišti i na Šumavě – sumava-corpus. sumava-corpus.narra.eu [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Galerie veteránú R.A.F. – Jadran Šetlík [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ S/Ldr Jiri Hartman - Plzen, Czech Republic. www.waymarking.com [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Pomník Jiří Hartman | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Seznam vyznamenaných. Pražský hrad [online]. [cit. 2020-08-22]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Sedmidílná série knih Jiřího Rajlicha Na nebi hrdého Albionu
- Rajlich, Jiří: Jiří Hartman (1917–2006). Historie a vojenství č. 2/2006
- Rajlich, Jiří – Sehnal, Jiří: Stíhači nad Kanálem, Naše Vojsko, Praha 1993, ISBN 80-206-0320-4
- Irra, Miroslav: „Československé vojenské letectvo 1945–1950“, ISBN 80-86808-33-5
- Jiřík, Václav: Šumavská odysea, 2014, ISBN 978-80-7425-198-6
- Absolventi Vojenské akademie v Hranicích
- Čeští emigranti a exulanti
- Příslušníci 310. československé stíhací perutě RAF
- Příslušníci 312. československé stíhací perutě RAF
- Příslušníci 111. perutě RAF
- Příslušníci 228. perutě RAF
- Příslušníci 247. perutě RAF
- Příslušníci 275. perutě RAF
- Příslušníci 607. perutě RAF
- Nositelé Medaile Za hrdinství (Česko)
- Nositelé Záslužného leteckého kříže
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem
- Nositelé Československé medaile za zásluhy
- Nositelé Pamětní medaile československé armády v zahraničí
- Nositelé Hvězdy 1939–1945
- Nositelé Evropské hvězdy leteckých posádek
- Nositelé Hvězdy za Francii a Německo
- Nositelé Medaile za obranu (Spojené království)
- Nositelé Válečné medaile 1939–1945
- Čestní občané
- Narození 24. října
- Narození v roce 1917
- Narození v Praze
- Úmrtí 27. března
- Úmrtí v roce 2006
- Úmrtí v Anglii