Jestřabina
 Jestřabina | |
|---|---|
 Jestřabina lékařská (Galega officinalis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Podčeleď | Faboideae |
| Tribus | Galegeae |
| Rod | jestřabina (Galega) L., 1753 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jestřabina (Galega) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to přímé byliny se světle modrými až bělavými květy v hroznovitých květenstvích. Jestřabina lékařská je již odedávna pěstována jako léčivka a pícnina a roste zdomácnělá i v České republice.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jestřabiny jsou přímé vytrvalé byliny s kůlovým kořenem a většinou s větvenou lodyhou. Listy jsou lichozpeřené, složené z 6 až 12 párů celokrajných lístků, s volnými palisty. Květy jsou světle modré, fialové nebo bílé, v úžlabních nebo vrcholových dlouze stopkatých hroznech. Kalich je zvonkovitý, zakončený 5 laloky. Pavéza je podlouhle vejčitá, na bázi zúžená v krátký nehet. Křídla jsou podlouhlá, lehce připojená k tupému, zahnutému člunku. Tyčinek je 10 a jsou jednobratré. Semeník je přisedlý, s mnoha vajíčky a šídlovitou čnělkou zakončenou kulovitou bliznou. Lusky pukají 2 švy a obsahují 1 až několik mírně zploštělých semen.[1][2]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Rod jestřabina zahrnuje 5 až 6 druhů. Je rozšířen v Evropě, Asii a horách východní Afriky. Jediným původním evropským druhem je jestřabina lékařská (Galega officinalis), rozšířená v celé jižní Evropě. Na východ zasahuje do jihozápadní Asie a Pákistánu. Původní areál nelze u této staré kulturní rostliny s jistotou určit. V České republice se vyskytuje jako archeofyt.[1][3][4] Na Kavkaze se vyskytuje jestřabina východní (G. orientalis). Zbylé druhy jestřabin jsou rozšířeny ve východní Africe.[5]
Obsahové látky a jedovatost[editovat | editovat zdroj]
Semena jestřabiny lékařské obsahují alkaloid peganin a byl zjištěn i obsah jedovatého kanavaninu, dále cyklitol pinitol a jedovaté aminy galegin a hydroxygalegin. Nať obsahuje flavonový glykosid galuteolin, aminokyseliny, saponiny, hořčiny aj.[1][6] Z farmakologicky významných látek jsou v jestřabině lékařské obsaženy deriváty guanidinu, z nichž zejména smirnovin a sferofysin působí jako látky blokující nervová ganglia.[2]
Jestřabiny jsou jedovaté pro kozy. Listí je hořké, způsobuje zvracení a v některých případech i smrt.[2]
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
- Jestřabina lékařská (Galega officinalis)
- Jestřabina východní (Galega orientalis)
Význam[editovat | editovat zdroj]
Jestřabina lékařská (Galega officinalis) je stará kulturní rostlina, která se pěstovala jako pícnina a léčivá rostlina a v různých oblastech Evropy zdomácněla.[1] V jižní Evropě je pěstována jako půdu zlepšující rostlina která toleruje kyselou půdu, a také jako pastva pro včely.[2] Rostlina je používána v bylinných směsích jako podpůrný prostředek pro zvýšení tvorby mateřského mléka a ke snížení hladiny krevního cukru u cukrovky 2. typu.[6]
Přehled druhů a jejich rozšíření[editovat | editovat zdroj]
- Galega battiscombei – Keňa
- Galega lindblomii – Keňa, Uganda
- Galega officinalis – Evropa až Pákistán a Rusko
- Galega orientalis – Kavkaz
- Galega somalensis – Etiopie
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3.
- ↑ a b c d ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné online.
- ↑ International Legume Database: Galega [online]. Dostupné online.
- ↑ a b JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef A. Herbář léčivých rostlin 2. díl. Praha: Eminent, 1995. ISBN 978-80-7281-368-1.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu jestřabina na Wikimedia Commons
