Jan František Josef z Thun-Hohensteinu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan František Josef
hrabě z Thun-Hohensteinu
Rodový erb Thun-Hohenštejnů
Rodový erb Thun-Hohenštejnů
Držitel fideikomisního panství Choltice
Ve funkci:
1719 – 1719
PředchůdceRomedius Jan František z Thun-Hohensteinu
NástupceVáclav Chotek z Chotkova a Vojnína, po něm Norbert z Trauttmansdorffu a v roce 1731 Marie Filipa Josefa z Harrachu pro syna Jana Josefa z Thun-Hohensteinu
Držitel fideikomisního panství Děčín
Ve funkci:
1717 – 30. června 1720
PředchůdceJan Arnošt Josef z Thun-Hohensteinu
NástupceJan Josef z Thun-Hohensteinu
Držitel fideikomisního panství
Klášterec nad Ohří
Ve funkci:
1701 – 30. června 1720
PředchůdceMaxmilián z Thun-Hohensteinu
NástupceJan Josef z Thun-Hohensteinu
Místodržící Českého království
C. k. komoří

Narození16. června 1686
Děčín
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí29. června 1720 (ve věku 34 let)
Horažďovice
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť(1708) Marie Filipa Josefa z Harrachu (1693–1763)
RodičeMaxmilián z Thun-Hohensteinu (1638–1701) a Marie Maxmiliána z Liechtensteinu (1659–1687)
Děti1. Jan Josef (1711–1788)
2. Marie Josefa Klára, provd. Mannsfeldová (1714–1740)
Příbuzníděd: Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu (1594–1646)
bratr: Jan Maxmilián Ondřej z Thun-Hohensteinu (1673–1701)
sestra: Marie Magdalena Antonie z Thun-Hohensteinu (1684–1744)
bratr: Jan Arnošt Josef z Thun-Hohensteinu (1694–1717)
vnuk: František Josef z Thun-Hohensteinu (1734–1800)
vnuk: Václav Josef z Thun-Hohensteinu (1737–1796)
vnuk: Jan Nepomuk z Thun-Hohensteinu (1742–1811)
vnuk: Antonín Josef z Thun-Hohensteinu (1754–1840)
vnuk: Leopold Leonhard z Thun-Hohensteinu (1748–1826/1846)
vnučka: Marie Kristina z Thun-Hohensteinu, provd. z Dietrichstein-Proskau-Leslie (1738–1788)
Profesesběratel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan František Josef hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Johann Franz Joseph Graf von Thun und Hohenstein; 16. června 1686, Děčín30. června 1720, Horažďovice) byl hrabě z Thunu-Hohensteina, císařský komorník a jeden z místodržících Českého království.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn hraběte Maxmiliána z Thun-Hohensteinu (1638–1701) a jeho manželky hraběnky Marie Maxmiliány z Lichtenštejna (1659–1687), dcery knížete Hartmana z Lichtenštejna (1613–1686) a hraběnky Zdeňky Alžběty ze Salm-Reifferscheidtu (1623–1686). Byl vnukem hraběte Jana Zikmunda z Thun-Hohensteinu (1594–1646) a jeho třetí manželky hraběnka Markéty Anny z Oettingen-Baldernu († 1684).

I když byl rozsáhlý majetek Thun-Hohensteinů v 17. století rozdělen na tři majorátni fideikomisy (Klášterec nad Ohří, Děčín, Choltice) pro tři rodové linie, úmrtím několika bezdětných členů rodu došlo k situaci, že Jan František Josef na sklonku svého krátkého života soustředil všechen český majetek ve svém vlastnictví. Děčín a Klášterec zdědil v roce 1701 po otci, po bratranci Romediu Janovi pak v roce 1719 převzal i Choltice.

Donátor[editovat | editovat zdroj]

Jan František Josef byl donátorem sousoší sv. Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana, které pro Karlův most vysochal v roce 1714 Ferdinand Maxmilián Brokoff.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jan František Josef se 4. listopadu 1708 v Salcburku oženil s hraběnkou Marií Filipou Josefou z Harrachu (9. ledna 1693, Vídeň – 2. dubna 1763, Praha), dcerou hraběte Aloise Tomáše Rajmunda z Harrachu (1669 – 1742) a jeho první manželky, hraběnky Marie Barbory ze Šternberka († 1694/95).[1] Manželka ho přežila o 43 let. Manželé měli dvě děti:[2][3][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Harrach 2, genealogy.euweb.cz
  2. Thun 4, genealogy.euweb.cz
  3. Johann Franz Graf von Thun und Hohenstein, Genealogics ~ Leo van de Pas continued by Ian Fettes
  4. Johann Franz Joseph Graf v.Thun u. Hohenstein, ww-person.com

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Johann Gottfried Hoche. Vollständige Geschichte der Grafschaft Hohenstein, der Herrschaften Lohra und Klettenberg, Heeringen, Kelbra, Scharzfeld, Lutterberg, der beiden Stifter Ilfeld und Walkenried: nebst einer statistischen Beschreibung des Preußischen Antheils an dieser Grafschaft. Ein Anhang zur Brandenburgischen, Braunschweigischen, Stollbergischen, Schwarzburgischen und Witgensteinischen Geschichte. [s.l.]: Francke und Bispink, 1790. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]