Imrich Esterházy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Imrich Esterházy
Esterházy Imre.jpg
Narození 8. listopadu 1663
Nové Mesto nad Váhom
Úmrtí 6. prosince 1745 (ve věku 82 let)
Bratislava
Funkce arcibiskup
Podpis Imrich Esterházy – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biskup Imrich Esterházy hrabě z Galanty (maďarsky Gróf galántai Esterházy Imre, chorvatsky Mirko Eszteházy, také Esterházi nebo Eszterházy, 17. prosince 1663, Nové Mesto nad Váhom, Uherské království6. prosince 1745, Bratislava) byl kněz, mnich řádu paulánů, diplomat, záhřebský a ostřihomský arcibiskup a uherský primas.

Život[editovat | editovat zdroj]

Erbovní štít Imricha Esterházyho

Rodina Esterházyů z Galánty patřila až do konce Rakouska-Uherska k nejbohatším a nejvlivnějším šlechtickým rodům v Uherském království i ve střední Evropě. Tento rod byl ve své většině velmi prohabsburský (což nebylo typické pro ostatní významné uherské rody), přičemž tuto svou dynastickou loajalitu propojoval se zemským vlastenectvím. Stejně lze charakterizovat politiku a kariéru Imricha Esterházyho.

Rodiči Esterházyho byli hrabě Imrich Esterházy z Galanty a Zuzana Bučanská z Pováží. Střední vzdělání získal v hornouherské Trnavě a v západouherské Šoproni, v roce 1680 vstoupil do paulánského řádu. Poté studoval 4 roky v Římě a 2 roky v lepoglavském klášteře v Chorvatsku a odtud se vrátil do Trnavy, kde zaujal na jezuitské akademii pozici profesora teologie.

V roce 1702 se stal generálem paulánského řádu. Roku 1706 pak biskupem ve Váci a v roku 1708 v chorvatském Záhřebu. Byl věrným stoupencem Habsburků a v roce 1726 ho císař Karel VI. (uherský král Karel III.) jmenoval biskupem ve Veszprému a odtud už byl jen krůček k nejvyšším postům v katolické hierarchii v Uhersku. V roce 1725 se pak stal ostřihomským arcibiskupem a tím pádem uherským primasem.

Jeho sídlem byla Trnava a velmi často pobýval v arcibiskupském paláci v Bratislavě, kde roku 1745 zemřel. V hrobce pod barokní kaplí sv. Jana Almužníkakatedrále sv. Martina byl uherský primas Imrich Esterházy pochován.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl finančním podporovatelem rozšiřování farní sítě, kulturně povznesl Ostřihom, Šaštín (bazilika minor Panny Marie Sedmibolestné), Trnavu i Bratislavu.

Do dějin umění na Slovensku se zapsal pozváním rakouského sochaře Georga Rafaela Donnera, který se podílel na výzdobě korunovační katedrály sv. Martina. Donner na přání Esterházyho vystavěl mimo jiné v katedrále sv. Martina barokní kapli zasvěcenou maloasijskému světci Janu Almužníkovi, kde také vytvořil sochu biskupa Eszterházyho. V roce 1741 korunoval Marii Terezii na uherskou královnu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Michal Dvornikovič
Znak z doby nástupu biskup vácký
1706-1708
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Zikmund Kolonický z Kolonic
Předchůdce:
Martin Brajkovič
Znak z doby nástupu biskup záhřebský
1708-1722
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jiří Branjug
Předchůdce:
Zikmund Kolonický z Kolonic
Znak z doby nástupu biskup veszprémský
1723-1725
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Petr Adam Ačadský
Předchůdce:
Kristián August Saský
Znak z doby nástupu arcibiskup ostřihomský
1725-1745
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Mikuláš Josef Čák