Imrich Esterházy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Imrich Esterházy
Esterházy Imre.jpg
Narození 8. listopadu 1663
Nové Mesto nad Váhom
Úmrtí 6. prosince 1745 (ve věku 82 let)
Bratislava
Podpis Imrich Esterházy – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Imrich Esterházy (také Esterházi nebo Eszterházy, 17. prosince 1663, Nové Mesto nad Váhom, Uherské království6. prosince 1745, Bratislava, Uherské království) byl kněz, mnich (paulán), diplomat, ostřihomský arcibiskup a uherský primas.

Život[editovat | editovat zdroj]

Erbovní štít Imricha Esterházyho

Rodina Esterházyů patřila až do rozpadu Uherska k nejbohatším a nejvlivnějším šlechtickým rodům v Uherském království i ve střední Evropě. Tento rod byl ve své většině velmi prohabsburský (což nebylo typické pro ostatní významné uherské rody), přičemž tuto svou dynastickou loajalitu propojoval se zemským vlastenectvím. Stejně lze charakterizovat politiku a kariéru Imricha Esterházyho.

Rodiči Esterházyho byli hrabě Imrich Esterházy z Galanty a Zuzana Bučanská z Pováží. Střední vzdělání získal v hornouherské Trnavě a v západouherské Šoproni, v roce 1680 vstoupil do paulánského řádu. Poté studoval 4 roky v Římě a 2 roky v chorvatské Lepoglavě a odtud se vrátil do Trnavy, kde zaujal na jezuitské akademii pozici profesora teologie. V roce 1702 se stal generálem paulánského řádu. V roku 1706 pak biskupem ve Vacově a v roku 1708 v chorvatském Záhřebu. Byl věrným stoupencem Habsburků a v roce 1726 ho císař Karel VI. (uherský král Karel III.) jmenoval biskupem ve Veszprému a odtud už byl jen krůček k nejvyšším postům v katolické hierarchii v Uhersku. V roce 1725 se pak stal ostřihomským arcibiskupem a tím pádem uherským primasem. Jeho sídlem byla Trnava a velmi často pobýval v arcibiskupském paláci v Bratislavě, kde v roce 1745 zemřel. V hrobce pod barokní kaplí sv. Jana Almužníka v katedrále sv. Martina byl uherský primas Imrich Esterházy pochován.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl finančním podporovatelem rozšiřování farní sítě, kulturně povznesl Ostřihom, Šaštín (Bazilika minor Panny Marie Sedmibolestné), Trnavu i Bratislavu. Do dějin umění na Slovensku se zapsal pozváním rakouského sochaře Georga Rafaela Donnera, který se podílel na výzdobě korunovační katedrály sv. Martina. Donner na přání Esterházyho vystavěl mimo jiné v katedrále sv. Martina barokní kapli zasvěcenou maloasijskému světci Janu Almužníkovi. V roce 1741 korunoval Marii Terezii na uherskou královnu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]