Husův sbor (Dejvice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Husův sbor v Dejvicích
Husův sbor v Dejvicích (ústředí CČSH) v roce 2009
Husův sbor v Dejvicích (ústředí CČSH) v roce 2009
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
Církev československá husitská
Architektonický popis
Architekt Jiří Stibral
Stavební sloh novogotika
Typ stavby moderna
Výstavba 19251927
Další informace
Adresa Wuchterlova 535/5,
Praha 6–Dejvice
Ulice Wuchterlova
Oficiální web http://www.dejvickysbor-ccsh.cz/
Kód památky 41484/1-2133 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husův sbor v Dejvicích je objekt bohoslovecké koleje a sídla úřadu patriarchy a zakladatele Církve československé (později Církve československé husitské), dr. Karla Farského. Dům byl postaven v novogotickém slohu v letech 1925 – 1927, samotný sborový chrám, situovaný ve dvoraně objektu, byl otevřen 19. října 1928.[1]

Stavba vznikla podle návrhu architekta Jiřího Stibrala pod vedením stavitele a architekta Aloise Zimy. Nachází se ve Wuchterlově ulici čp. 523/5 v Praze 6-Dejvicích, čelem do Šabachova parku. V roce 1990 byl objekt zapsán na seznam kulturních památek a je chráněna jako nemovitá památka.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V době příprav stavby Husova sboru v Dejvicích probíhaly diskuse o změnách liturgického prostoru v protestantských kostelích.[3] Významným způsobem do nich zasáhl i patriarcha Církve československé Karel Farský, který ve snaze přiblížit kněze věřícím navrhl, aby celá liturgická síň tvořila jednotný prostor a kněžiště mělo podobu mírně vyvýšeného a nehlubokého výklenku.[4]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Interiér modlitebny sboru

Ze stavebního hlediska se jedná o desetipodlažní objekt s mírně předsunutou, 42 m vysokou věží, zakončenou jednoduchou střechou ve tvaru jehlanu. Zároveň se jedná o nejkonzervativnější pražskou stavbu 30. let 20. století. Sjednocením prvků různých stavebních slohů v jeden architektonický celek autor návrhu arch. Jiří Stibral vyjádřil snahu Církve československé dovršit národní reformační snahy. Kromě liturgického prostoru, kolumbária se 600 schránkami, přednáškových sálů, místností bohoslovecké koleje a obytné části, jsou v budově i kanceláře ústředí Církve československé husitské, které zde má své sídlo.

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Novogotická fasáda s pseudorománskými okny je v úrovni druhého podlaží ozdobena sochami Jana Amose Komenského a mistra Jana Husa. Nad vchodem do budovy je umístěn reliéf Mistr Jan Hus se loučí s přáteli od akademického sochaře Josefa Kotyzy. Velká pamětní deska na průčelí budovy oznamuje, že zde Karel Farský 12. června 1927 zemřel. Na vrchní části fasády je ve výklenku umístěn symbol husitství, kalich, a pod ním se nacházejí kulaté věžní hodiny. Vrchol střechy je ozdoben symbolem slunce na dlouhé železné tyči.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Jednolodní modlitebna je zaklenuta síťovou gotickou klenbou, inspirovanou klenbou ve Vladislavském sále. Sloupy jsou zakončeny korintskými hlavicemi, známými z křesťanských bazilik v Římě. Dřevěný kříž s Kristem na oltářní mense je dílem sochaře Viléma Amorta. Kovové zábradlí kolem oltáře a dvě kovové palmy (stromy života) s osvětlením po jeho stranách připomínají klášterní kostel Panny Marie v Emauzích, kde byla tato výzdoba zničena při náletu v roce 1945.

Vedle oltáře je umístěna busta mistra Jana Husa, jeden z návrhů sochaře Ladislava Šalouna na Husův pomník na Staroměstském náměstí.

Před lavicemi, po stranách stolu Páně, se nacházejí busty dvou prvních patriarchů Církve československé (husitské), Karla Farského a Adolfa Procházky. Pod nimi jsou ve zdi uloženy urny s jejich popelem.

Varhany ve tvaru paprsků slunce

Na kůru jsou umístěny dvoumanuálové varhany s pneumatickou trakturou, vyrobené firmou Tuček z Kutné Hory. Zajímavostí těchto varhan jsou dekorativní (nehrající) prospektové píšťaly, které jsou na návrh autora hudby liturgie Církve československé Josefa Píchy uspořádány do tvaru husitského slunce.

Ve zvonici pod střechou je jeden (zatím nefunkční) zvon.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V letech 2007–2008 byl v rámci vybudování podzemních garáží architektonicky ztvárněn a upraven prostor před vstupem do budovy Husova sboru. Jedná se o náměstí mezi ulicemi Wuchterlova a Kafkova, kde podle návrhu autorů z firmy Pata & Frýdecký Architekti, s.r.o. vznikla centrální vodní kaskáda s lávkami a můstky, lemovaná po obou stranách stromy a lavičkami. Kolem kaskády jsou umístěny tři bronzové plastiky koní sochaře Michala Gabriela.[5][6] Prostor dostal v roce 2018 název Šabachův park.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VAVERKA, Jiří, a kol. Moderní sakrální stavby církví a náboženských společností na území Čech, Moravy a Slezska. Brno: Jota, 2004. ISBN 80-7217-297-2. S. 145. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1990-10-24]. Identifikátor záznamu 153596 : sbor Husův Církve československé husitské. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. VEČEŘÁKOVÁ, Markéta. Změny liturgického prostoru v pražské meziválečné sakrální architektuře. Umění. 1998, roč. 46, čís. 6, s. 548–558. (česky/anglicky) 
  4. KUDYN, Milan. Husovy sbory v Čechách a na Moravě. Architektura 1920 – 1940. Olomouc, 2008. 119 s. magisterská diplomová. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Prof. PhDr. Rostislav Švácha. s. 7 – 8. Dostupné online. (čeština)
  5. Praha 6, Dejvice, náměstí Kafkova – Wuchterlova – vodní kaskáda s bronzovými plastikami, podzemní garáže. www.npu.cz [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. 
  6. Instalace bronzových koní na náměstí v Dejvicích.. Pražský deník. Dostupné online [cit. 2020-08-03]. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VEČEŘÁKOVÁ, Markéta. Změny liturgického prostoru v pražské meziválečné sakrální architektuře. Umění. 1998, roč. 46, čís. 6, s. 548–558. (česky/anglicky) 
  • KŘÍŽEK, Jiří. Jiří Stibral (1859 – 1939) – architekt budovy Üstřední rady. Český zápas. Srpen 2007, roč. 87, čís. 35, s. 1, 3. ISSN 0323. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]