Přeskočit na obsah

Hlaváček jarní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHlaváček jarní
alternativní popis obrázku chybí
Květ hlaváčku jarního
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádpryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleďpryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rodhlaváček (Adonis)
Binomické jméno
Adonis vernalis
L., 1753
  • Adonanthe vernalis (L.) Spach
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlaváček jarní (Adonis vernalis) je vytrvalá rostlina, někdy také pěstovaná zahrádkáři a sběrateli pro svůj nápadný vzhled. Hlaváčků je asi 11 druhů (je uváděno až 30), všechny pochází z Eurasie. Hlaváček jarní je zřejmě nejznámější druh rodu.

Vědecké jméno hlaváčků Adonis pochází z řecké mytologie. Adonis byl mytický syn kyperského krále Kinyra a jeho dcery Myrrhy. Příběh Adonise je líčen jako příběh bezbřehé sebestředné krásy. Podle mýtu „Červeně kvetoucí hlaváček (letníAdonis aestivalis) vyrostl z krve krásného Adonise…“.[1][2]

Velké žluté květy hlaváčku jarního zářící v bohatých trsech jsou těžko přehlédnutelné v dubnovém nebo květnovém jarním slunci. Květy s 20 světlými okvětními lístky a 5 kališními lístky dosahují až 8 cm v průměru. Květy se žlutými prašníky jsou jednotlivé, přímé.

  • Lodyha – Celá rostlina je lysá, nebo kratičce chlupatá, vysoká až 20 cm (někdy až 50 cm[1]).
  • Listy – Jsou dělené až niťovité, 2-3x zpeřené čárkovité úkrojky.
  • Semeno – Kulovité plodenství se skládá z hustě stěsnaných kulovitých semen, nažek, až 5 mm dlouhých, a porostlých bílými chloupky s hákovitě zahnutým zobánkem. Semena rozšiřují mravenci (myrmekochorie). Rostliny vytvářejí hnědočerný oddenek.
Hlaváček jarní (Adonis vernalis), listy
Hlaváček jarní na svazích kopce Milá

V Česku jej spolehlivě najdeme roztroušeně na výslunných kopcích a stráních v okolí Pálavy, teplé nejjižnější části Moravy. Na Moravě je známá lokalita Pouzdřanská step-Kolby bohatá i na další teplomilnou a suchomilnou květenu jinde vyhubenou zemědělstvím. V Čechách se nachází od Českého středohoří až po střední Polabí.

Ve světě můžeme hlaváček jarní najít na suchých teplých loukách a stepích v Eurasii. V ostrůvkovitých populacích se objevuje od Španělska na západě přes Střední Evropu, na jihovýchodě Švédska a také v teplých nížinných oblastech Rakouska, Ukrajiny, Maďarska až po Sibiř.

Pokud jde o nadmořskou výšku, roste v planárním až kolinním stupni termofytika, v mezofytiku ojediněle.[3]

Obsahové látky

[editovat | editovat zdroj]
ilustrace Hlaváček jarní

Pěstování

[editovat | editovat zdroj]

Při pěstování vyžaduje propustnou půdu, světlé, sušší, slunečné místo. Množí se dělením v červnu.

  • zdravotnictví – Pro obsah toxických látek, glykosidů silně účinkujících zejména na srdeční svalstvo jako kardiotonikum je někdy nebezpečně doporučován amatérskými léčiteli a homeopaty jako bylinka na léčbu srdeční činnosti, srdeční nedostatečnosti, zejména květ. Užití glykosidů může předepsat pouze lékař. Nesprávné použití může způsobit trvalé poškození zdraví nebo i smrt. Byla popsána řada otrav těmito drogami, ať už medicinálních, náhodných, nebo vražedných.[10].Je sbírána nať až do rozpadu plodenství a ihned se suší. Nesmí se sušit na slunci. Sušená nať je účinná jeden rok, podle skladování se její účinnost liší. Dříve byl lidovými léčiteli užíván (podle dr. V. K.: Český herbář, nakladatelství Alois Hynek) k povzbuzení místo španělských mušek a kořen jako projímadlo, případně odvar z natě proti kolice.
  • včelařství – Hlaváček je výbornou pylodárnou rostlinou. Včely sbírají pyl v citronově žlutých rouskách a v jarním období je pro ně zdrojem bílkovin, který podněcuje plodování včelstvev.[12]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Adonis vernalis na anglické Wikipedii a Frühlings-Adonisröschen na německé Wikipedii.

  1. a b Krajča, Kalábová: Skalničky ,nakladatelství Príroda 1982
  2. J.Holzbecher, J.; Koblížek, I., Otruba: Skalničky, nakladatelství Živou přírodou 1982
  3. S. Hejný, B. Slavík: Květena ČR, nakladatelství Academia 1997
  4. http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=5227
  5. http://botanika.wendys.cz/kytky/K299.php
  6. http://www.zeny.cz/magazin/lecive-bylinky/hlavacek-jarni--adonanthe-vernalis-.aspx
  7. http://www.nasebylinky.estranky.cz/stranka/prudce-jedovate-rostliny
  8. http://www.botany.cz/cs/hlavacek-medicina
  9. Archivovaná kopie. www.vscht.cz [online]. [cit. 2014-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-27. 
  10. a b Korbelář, Endrys:Naše rostliny v lékařství,nakladatelství Avicenum 1981
  11. V.Kubečková,A.Lanta,V.Mokrá:Naše trvalky,nakladatelství SZN 1964
  12. HARAGSIM, Oldřich. Včelařské byliny. Praha: Grada, 2008. 108 s. ISBN 978-80-247-2157-6. S. 29. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]